kniha » Černočerná tma
chce si přečíst 4 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 29
hodnotilo: 43
86%
Černočerná tma Více vydání = více obálek.

Stephen King

Černočerná tma

Kniha vyšla i pod názvem:
Bezhviezdna tma
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: horor - povídková sbírka

originální název: Full Dark, No Stars
originál vyšel: 09/11/2010

vydání: Beta (web) 2011; Ikar (SK) (web) 2011; Beta (web) 2018; Beta (web) 2023

odkazy: 2x [recenze]


Komentáře:
louza  | ****1/2 15.04.2012 15:22

Sbírka temných příběhů, která se víc než k čertům a mulisákům obrací k lidem samotným. Je to lidskost a její absence co děsí čtenáře ve čtyřech příbězích, jimž nechybí švih a tah na branku. King skoro nepropadá grafomanskému stihomamu, díky čemuž vychází z knihy skvěle čitelná a zábavná záležitost, jíž dává mistrná ruka vypravěče nezaměnitelný lesk. Čtyři roční období však zatím zůstala o pověstný chlup nepřekonána.

avatar2  | **** 25.05.2012 18:10

Čtyři nadprůměrné povídky, kniha je bez slabin. Je znát že pozdní King je vyklidněnější, ubírá na nechutnostech, nadpřirozenu nebo hororovosti a přidává na dramatičnu stavěném na vztazích či životních situacích. Dost dobré.

Alfi  | **** 23.06.2012 00:56

Śtyri dobré poviedky, niektoré sú skvelé (1922), niektoré len dobré (najmä Prodlužování času). Ukazujú zlo ukryté v bežných ľuďoch, zlo, ktoré dokážu spustiť bežné okolnosti. Odporúčam.

Madam Brbla  | ****1/2 21.10.2012 17:24

Český název této povídkové sbírky není zvolen úplně vhodně, protože ten originální naráží především na temnotu v nás, nikoliv na tmu kolem nás. To je naštěstí jediné, co lze překladu knihy vytknout, povídky se četly výborně a počet překlepů byl zanedbatelný. Stephen King zase nahlédl do nejtemnějších koutů lidské duše a vzal nás na čumendu sebou – díkybohu! Jakkoliv neradostné čtení nachystal, rozhodně mi dokázal sebrat dech, vymáčknout ze mě nesmírně silné emoce a zanechal také dost námětů k zamyšlení. Snad jen doslov nebyl tak okouzlující a svěží, jak jsem od tohoto pana spisovatele zvyklá. Úvodní povídka „1922“ byla nejpochmurnější, nejdepresivnější a imho nejlepší. V těsném závěsu jí šlape na paty v jistých ohledech tématicky podobné, přesto zcela odlišně pojaté „Dobré manželství“. Bronzovou medaili bere nadprůměrný, leč poněkud klišovitý thriller „Velký řidič“. S bramborovou se musí spokojit „Prodlužování času“, příběh nejkratší a jediný, který využil nadpřirozených prvků. Hodnotit striktně matematicky, byly by z toho 4 hvězdičky, ale s ohledem na fakt, jak intenzivně jsem si většinu knížky užívala a jak dlouho mi povídky nebo jejich části budou strašit v hlavě, s radostí přihazuji půlhvězdičku a před Kingovým uměním se (pokolikáté už?) znovu hluboce skláním, obuv mu uctivě líbám! 85%

Erik1131  | ***** 27.10.2012 23:06

Vše bylo řečeno. Táto povídková sbírka je pro mě dobrá už jenom tím, že je hlavně o lidech. Každý člověk má nějakou temnou stranu a King to předvedl velmi dobře. Všechny 4 povídky jsou skvělé.

jirikk  | ****1/2 14.05.2014 14:04

Zdá se, že si v roce 2010 chtěl King dokázat, že i na stárnoucí kolena dokáže napsat opravdu napínavé příběhy. Hlavní roli v nich vždy hraje zlo – a tentokrát ho nehledá v tajemných příšerách zvenčí, ale pěkně uvnitř lidského nitra. Hned první kousek, novela 1922, je z celé sbírky tím nejpovedenějším. Historický exkurz do tvrdého světa drobných farmařů dvacátých let minulého století je příběhem viny a špatného svědomí. Skvěle napsáno, jen tak úplně nedokážu uvěřit psychologii celého příběhu, drobná pochybnost tedy zůstává. Skvělá je i druhá povídka Velký řidič – ovšem pokud ji srovnám s v některých ohledech podobným dílkem Joe Hilla Nejlepší nový horor (a sám King odkazem na příběh o třech prasátkách k tomuto srovnání vybízí), tak o pět let starší Hillova práce ukazuje, že Velkému řidiči do dokonalosti přeci jen něco chybí. Třetí příběh v pořadí – Prodlužování času – považuji za slabinu sbírky. Nepříliš zajímavá moralitka, kterou se King pokusil obzvláštnit jakousi retrospektivní nostalgií, což by v jeho rukách mohla být silná zbraň, ovšem tentokrát spíš otravuje. Na vině je zřejmě příliš krátká plocha povídky a taky pro Kinga ne zrovna typická papírovost jednotlivých charakterů. Sbírku uzavírá Dobré manželství, povídka, která zaujme i přes některé nedostatky. Především manželské dialogy obou protagonistů mě tahaly za uši, tím mi ovšem SK pije krev častěji, asi se tak u Kingů opravdu mluví. Příběh má ale svojí sílu, zůstal mi v hlavě, takže spokojenost (nejděsivější horory ovšem píše sám život – povídka obsahuje zmínku o Ianu Bradym, kterého jsem si ze zvědavosti vygoogloval, a je to tedy story děsnější než cokoliv, co King kdy napíše). Černočerná tma je i přes drobné nedostatky důkazem, že se s Kingem musí stále počítat i mimo jeho oblíbenou disciplínu dlouhých románů.

Speedemon  | ****1/2 01.12.2017 16:43

King se mi zde trefil skoro přesně do vkusu a nálady. Všechny 4 příběhy byly perfektní. Hned první 1922 byla pěkná depka. Samotný „akt“ na začátku povídky byl patřičně detailní a nechutný. Jednoznačně nejlepší kousek sbírky. Následující Velký řidič je taková pocta slasher hororům, kterých autor během krátkého rozsahu i několik zmíní. Za mě super. Třetí povídka v pořadí byla taky fajn. Příběh o tom jestli jsme schopní někomu zničit život výměnou za zlepšení vlastního je sice trochu klišé, ale fungovalo to. Jen mě mrzí brzký konec. Utlo se to bez nějakého závěru nebo poslední tečky. Finálové Dobré manželství byla taky pěkná šílenost. Zjistit, že žijete přes 3O let s masovým vrahem na klidu holt nepřidá :) Mělo to výbornou gradaci. Zajímalo by mě jestli by se skutečně tolik lidí (myšleno na celou knihu) rozhodlo řešit svoje nesnáze vraždou. Možná jsem jen velký idealista a nebo to platí jen pro Ameriku :)

trudoš  | ****1/2 14.05.2018 22:56

Knihu otevírá povídka 1962, což je kvalitní psychologický thriller o farmáři, který se rozhodne zabít vlastní ženu, čímž na sebe strhne deset ran egyptských. Následuje syrový příběh Velký řidič, operující s jednoduchým, ale o to mrazivějším motivem náhodného stopaření, u kterého se nedokážete zbavit pocitu „Tak tohle by se klidně mohlo stát i mně.“ Pak je tu Prodlužování času, dle mě nejslabší povídka s paradoxně nejlepším nápadem – motiv, kdy se upíšete ďáblu jen proto, abyste se měli lépe než vaši přátelé, je velmi ošklivě lidský. Se satirou však autor moc velký kamarád není, lépe řečeno, člověk ji od něj nečeká, a když ji náhodou dostane, špatně ji tráví (mluvím o sobě). Závěrečná novelka Dobré manželství je pak další bravurní sondou do myšlenek ženy, která zjistí, že její manžel je sériový vrah.
Ve finále tedy velmi uspokojivé kvarteto příběhů, kdy primárně nehodnotím kvalitu obsahu, jako spíš literární formu. Protože Stephen King zkrátka umí vyprávět jako nikdo jiný. Je to ďábel.

Majkl  | **** 07.01.2020 17:05

Vyrovnaná poviedková zbierka, v ktorých hrajú prím temné stránky ľudskej povahy a nadprirodzeno čaká v pozadí. Najlepším príbehom je úvodné 1922, ktoré je aj veľmi dobre filmovo spracované. King ma týmto textom od začiatku chytil a nepustil, príbeh sledujeme z pohľadu antihrdinu, ide o príbeh, ktorý zapôsobí svojou brutalitou a desivosťou, ktorých je tak akurát, aby King v čitateľovi vzbudil morbídny záujem. Najlepší text zbierky! Druhý survival príbeh ide ako podľa šablóny niektorých slasherových hororových filmov, posledný zas nepoteší trochu uponáhľaným vývojom situácie, avšak aj tieto príbehy som čítal so spokojnosťou, aj keď sa nejedná o také (čierne) perly ako 1922. Poviedka Prodlužování času do zbierky akoby nezapadala, od začiatku je jasné, akým smerom sa príbeh vydá, nenastúpi žiadne odbočenie ani prekvapenie, zvrat v živote dvoch mužov postupuje neúprosne, ale tiež nudne a očakávateľne. Tak či onak, Čiernočierna tma si odnáša veľmi spokojných 80%.



WebArchiv - archiv českého webu