LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Dan Simmons

Endymion

série: Zpěvy Hyperionu
díl v sérii: 3

Kategorie: sci-fi - space opera

originální název: Endymion ˙
originál vyšel: 01/1996

vydání: Perseus 1998; Argo (web), Triton (web) 2019

odkazy: 3x [recenze]

Komentáře:

sicco  | *** 02.02.2006 20:20

kniha by moná byla skvělá, kdyby neměla zmršený překlad, takhle musím říct no bohužel…

willis  | *** 25.09.2006 11:58

Představte si, že někdo přeloží „music of spheres“ jako „hudbu koulí“. Co byste mu udělali? Takž bych si tuhle knížku taky rád přečetl v novém překladu.

shpina  | **** 05.01.2007 14:58

Pěkné, dobrodružné, ale Simmons hlavně uměl skvěle popsat a do děje usadit postavy – tady jich bylo oproti Hyperionu o něco méně, což je škoda. Navíc jsem slyšel, že se jedná o zmršený překlad, ale nevím, originál jsem nečetl a číst to šlo.

Speedemon  | *** 19.03.2016 16:50

No nevím. celé mi to přijde jako prázdné putování přes x planet bez hlubšího významu. To je na šestisetstránkovou bichli docela málo. Bavil jsem se dobře a napsáno je to povedeně, jen jsem čekal asi něco jiného. Jinak můžu uklidnit ty, co se bojí zmršeného překladu. Kdybych to nevěděl tak si kromě pár kostrbatých vět ničeho nevšimnu. O to zajímavější je úvodní autorova pochvala překladateli, že se jedná o ten nejlepší překlad co jsme mohli dostat :) Jsem zvědavý jak to autor ukončí, ale už moc velké očekávání nemám a nechám se jen unášet tím co mi autor připraví.

jirikk  | ****1/2 11.01.2020 13:32

Přečteno podruhé, tentokrát v příčetném překladu, i to bude jistě důvodem, proč jsem zvedl své dávné hodnocení. Oproti předchůdci však Endymionu přeci jen něco chybí, především asi takový ten magický pocit tajemství, který čtenáře Hyperionu hnal knihou stránku za stránkou. V Endymionu právě tato složka skoro absentuje, putování po různých lokacích je zejména v první zhruba třetině románu místy až nudné. Postupně se samozřejmě děj rozjede a Simmons stále vypráví nadprůměrnou SF, jen ve srovnání s Hyperionem zatím kulhá. Uvidíme ve druhém díle (z prvního čtení si nepamatuju kromě pár scén prakticky nic), snad přinese opodstatnění tohoto zatím lehce zbytečně působícího počinu.

Gaarq  | *** 16.05.2020 13:42

komentuji až po přečtení nového překladu. rozvláčnější a ukecanější hyperion. že to už nejde? ale jde ;) nudné hopsání z planety na planetu, doprovázené zbytečnými podpříběhy, nicméně osvěžené pár zajímavými věcmi – především nové kruciformy a pax. simmons se tady dal na dráhu druhořadého spisovatele dobrodružek, je to akční až hanba, ale nic z toho. taky je to dost měkká spejska, protože si autor vytírá pozadí jak s fyzikou, tak s biologií. ale co, když člověk přeskáče ty popisné pasáže a bezpředmětné dialogy, pořád na tom něco je.

ps. když jsem srovnával obě vydání, potvrdil jsem si staré pozorování. i debilní překlad může vypadat příčetně, pokud neznáte originál a pokud autor „překladu“ neudělá takovou botu, že si toho všimnete, i kdybyste nechtěli. ono si vážně někdy nemůže být člověk jistý, je-li to tak špatně napsané či tak špatně přeložené…

quinnet  | ***1/2 19.08.2020 15:00

Bez prečítania prvých dvoch dielov Hyperionu to nedoporučujem otvoriť. Kniha síce nadväzuje na predchádzajúce časti len veľmi voľne, ale čitateľ zorientovaný v tomto literárnom svete si text určite viac užije. Žánrovo je to takmer na sto percent space opera a pomerne akčná. Nedá sa povedať, že by dej bol ktovieako svižný, je tam veľa rozhovorov, premýšľaní a opisov, na druhú stranu hlavní hrdinovia sú na permanentnom úteku cez množstvo planét. Netreba očakávať komplexnosť ikonického Hyperionu, autor len použil už vytvorený svet na… no dám sa prekvapiť po vyjdení posledného dielu. Zatiaľ to vyzerá na klasický dobrodružný román.

Dilvermoon  | **** 08.03.2021 08:57

Kdysi dávno (ihned po prvním českém vydání) jsem přečetl celou sérii čtyř románů, tedy i tu část od Persea. Takže druhé čtení, v případě Endymiona samozřejmě v novém překladu. Hyperion i Pád Hyperionu jsou navzájem trochu odlišné styly vyprávění a Endymion se od nich obou také liší. Ano, je rozvláčnější a určitě by se dal s úspěchem zkrátit, ale proč? Putování po planetách na řece Tethys, kdy každá z nich nabízí jiné prostředí zcela nezávislé na předchozí, je rozhodně zajímavé a každá z planet nabízí nejen nový příběh, ale i další střípky do celkové mozaiky. Hegemonie už je dávno minulostí, vládne Pax. A právě druhá linie, kdy sledujeme naopak pátrání po poutnících nebo s tím související intriky v Paxu a církvi, komplikuje jinak celkem přímočarou dobrodružnou cestu po Tethys s občasnou malou dějovou vatou, která ale u mě celkový dojem téměř nekazí. Stejně jako v případě Kantosu, kdy obě knihy tvoří jednu, tak u Endymiona musíte pokračovat Vzestupem.