LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Sierra Dawn

Písně větru

The Diaries of Lady Aesclinn Aelfraed of Aelfraedinnsford

Kategorie: fantasy

originální název: Songs of the Wind

vydání: Straky na vrbě (web) 2012

odkazy: 1x [ukázka], 5x [recenze], 1x [rozhovor]

Komentáře:

idle  | **** 22.01.2012 14:29

Co uděláte, když vám postavy v knize mluví střídavě dvěma jazyky a jejich použití je pro příběh důležité? Well, the answer is simple: you write the book using two languages. Je to tak logické, že mě vlastně trochu až překvapuje, že takových knih není víc – i když je mi jasné, že se tím okruh potenciálních čtenářů výrazně snižuje.

Na přečtení rozhodně potřebujete umět jak česky, tak anglicky. Raději nedoufejte, že se přitom něco naučíte – it might expand your vocabulary a bit, ale mějte na paměti, že některé z postav nejspíš umějí anglicky/česky hůř než vy. Čeština dostává na frak o něco víc, a párkrát jsem narazila na podivné obraty i na místech, kde by měla být „správně“. Na druhou stranu přecházení z jednoho jazyka do druhého, někdy i uprostřed věty, celému textu propůjčuje svérázný komický nádech, zvlášť zpočátku; časem se účinek trochu otupí. Po přečtení ukázek jsem se obávala, jestli mi neustálé přechody nebudou nepříjemné, ale u knihy samotné jsem si zvykla dřív, než jsem se nad tím stihla zamyslet.

Don't expect an epic tale, the storyline is actually rather simple and progresses slowly as a sequence of short episodes and incessant talking. The characters are a plus – každý z nich má skutečně svůj charakter, jiné zájmy a vyjadřování. Jsou to všechno děti kolem čtrnácti, patnácti let, a podle toho ty dialogy vypadají, ale jejich neustálé hašteření je docela zábavné.

Co mě úplně nebavilo, byly některé vsuvky na začátcích kapitol, kde se (převážně špatnou češtinou) dozvídáme něco o historii a fungování světa. Nějaké náznaky se určitě hodí, ale chvílemi mi to přišlo zbytečně podrobné, zvlášť když jiné věci se nedozvíme. Naopak mi nevadilo, že některé dějové odbočky zůstaly jen naznačené a nedostali jsme odpovědi na všechny záhady světa. To už je prostě jiný příběh.

I přes zmíněné šmouhy jsem si čtení užívala a klidně bych si přečetla něco dalšího v podobném duchu, nebo naopak zase trochu jiného. 75%

snop  | *** 05.02.2012 20:31

Nápad je výborný. Zpracování velmi dobré. Některé momenty bohužel pouze dostatečné.

Celkem mě zajímalo, jak na mě bude působit kniha, která je psána takto dvojjazyčně, a co to dovolí autorce. Výsledek mě nezklamal – kniha se čte velmi dobře a fakt neporozumění je využit, co to jde. Přechody jsou přitom tak nenásilné, že pokud čtete anglicky, tak si někdy přechodu ani nevšimnete. Pro mou úroveň angličtiny bylo také celkem ulehčující, že těžké termíny autora vkládá buď česky, nebo je alespoň někde na stránce překládá. Co se týče příběhu, je milé, že je to takový „malý příběh“ – nikdo nezachrání svět, protože tomu nic nehrozí, věci se vyřeší celkem běžným způsobem, celé to vyšumí do ztracena… To není kritika! To je celkem fajn, a mi to hodně připomnělo (jak svou formální hrou, tak právě jistou „malostí“ příběhu) The Curious Incident of the Dog in the Night-Time (http://en.wikipedia.org/wiki/The_Curious_Incident_of_the_Dog_in_the_Night-Time), který mám velmi rád.

Ale celé to má i svoje slabší stránky. Příběh je popisován jako putování několika dětí, u kterých je několikrát zmíněno, že jim je asi 15 let. Příběh je přitom zasazen do fiktivního středověku. V 15 byl Karel IV šťastně ženat a generálním místodržitelem, a rolníci už byli dospělí. Kniha skvěle simuluje dětské hádky, ale bohužel, realističtější by bylo, kdybychom si mysleli, že hrdinům je něco od 10 do 12 let. Takto si občas člověk připadá, že putuje s bandou duševně zaostalých výrostků.

Další, a hlavní slabinou, jsou vedlejší postavy. Jejich psychologie a dojem života je na úrovni NPC z nějakého RPG – prostě odkud na ně nekliknete, stojí a kývají hlavou, pak na ně kliknete, vyberete si otázku, a postava odpoví… I used to be an adventurer like you… Jediné štěstí, že těch vedlejších postav zas tolik není (a 90 % textu zabírají rozhovory mládežníků), ale kdykoli se nějaká vynoří, je to utrpení.

Jo a poučení o astrologii jsem přeskočil.

Takže: Čtivé, doporučuji, pokud čtete anglicky. Má to několik nedostatků, díky kterým, ačkoli si to možná otevřelo cestu k dalšímu dílu, bych se pokračování spíše bál. Formální zvláštnost by už asi vyčpěla a ty chyby by se zvýraznily. Ale takto jako samostatné dílo, 70 %.

Elinor  | ***** 14.03.2012 10:40

Nemohu hodnotit jinak. Písně větru jsou knihou vyloženě půvabnou a rozkošnou, což nemyslím ironicky. Působí na mě dojmem, jako by se autorka hecla, že vezme všechny suroviny, co hází pejsek s kočičkou do dortového těsta (dračákovitost, vícejazyčnost, nezletilé hrdiny, pseudostředověký svět jak si ho představují dvanáctiletí hráči DrD…) a připraví z toho stravitelný pokrm, který NEBUDE parodií. Podařilo se. Výsledkem je milý, úsměvný příběh. Perfektně promakaný, s několika účelovými jednoduchostmi a prostoduchostmi (ono to fakt působí jako banda postav na první úrovni, an se potloukají zemí, a hráči se snaží o roleplaying, jak ho doporučovaly články v Dechu draka… a ono to kupodivu dopadá velice zábavně, hráči se baví a minimálně stejně dobře se baví i nezaujatí diváci-čtenáři). Prima jednorázovka, pokud je člověk schopný číst krom češtiny i v angličtině a nebude mu vadit neustálé přepínání.