William Corey Dietz
Klam
série: Mass Effect
díl v sérii: 4
Kategorie: sci-fi - podle videohry
originální název: Deception
originál vyšel: 01/2012
vydání: Fantom Print (web) 2012
odkazy: 1x [ukázka], 5x [recenze]
- Komentáře:
-
Hadati1 | *** 31.12.2012 11:06
Hlavním tématem je zde pomsta původně autistického dítěte, která touží zabít Záhadného. Kniha není zase tak špatná, ale tento hlavní motiv mi nepřišel příliš věrohodný. Mladá hrdinka jde za svým cílem stůj co stůj a nehledí napravo ani nalevo. V sebezničením se jí opět snaží zabránit Kahlee Sandersová a Anderson. Kniha je zakončena něčím, co by se dalo nazvat „deathmatchem“. Kvalitativně je na tom stejně jako ostatní předchozí díly, ale nejlepší je přece jen stále Odveta.
Speedemon | *** 02.04.2013 21:23Kniha se tváří jako závěr knižní série Mass effect, ale pokud budou autoři chtít, nic jim nebrání navázat dalšími příběhy. Setkáváme se opět s Kahlee a Andersonem a společně s Kai Lengem, Záhadným, Gillian Graysonovou, Arií a několika novými postavami se před námi odehrává vcelku povedený akční guláš. Místy je už sice trochu zamotaný, ale udržuje si to tempo a relativní přehlednost důležitou pro tento žánr. I méně všímaví jistě zaregistrovali, že série změnila autora. Až na jinou stavbu kapitol bych ale výrazné rozdíly hledal marně. Zatím to vypadá, že další díly se psát nebudou, ale pokud nakonec ano, autory není nutné vyměňovat. Dietz úspěšně navázal a jakž takž ukončil Karpyshynovu sérii. I přes menší zmatky fanouškům mohu doporučit. Ono taky, pokud máte přečtené tři díly, byla by hloupost minout i tento.
Madam Brbla | *** 26.09.2013 14:40Čtvrtá část knižní série „Mass Effect“ je pouhým vycpávkovým dílem, ve kterém staří známí admirál Anderson a Kahlee Sandersová pátrají po dvojici z řetězu utržených mladých biotiků. Dozvíme se něco málo navíc o Záhadném, Kai Lengovi, Arii T'Loakové a jejich organizacích, ale žádná z informací nijak výrazně univerzum „Mass Effectu“ neobohacuje. Naopak jsem zaznamenala několik matoucích detailů, co popírají poznatky ze hry nebo z předchozích knih (například: proč je Gillian, dříve autistické dítě, najednou úplně normální?). Logika občas taky trochu pokulhávala, byť ne vyloženě mozek drtícím způsobem. Většina knihy plyne navzdory akčním pasážím v nepříliš strhujícím tempu, nicméně může jít jen o můj osobní dojem, protože mě jednoduše žádná z vystupujících postav nezaujala. Když se v závěru osud několika osob poměrně nečekaně uzavřel navždy, nevzbudilo to ve mně absolutně žádné emoce (maximálně úlevu, že je od nich pokoj), což je v přímém rozporu s mými herními zkušenostmi. „Klam“ nevyřešil nic podstatného, prostoru pro pokračování je spousta, ovšem pokud by mělo jít o další nezajímavé šlapání vody, nijak by mě čtení nelákalo. 55% (Hodnocení čistě pro nadšené hráče Mass Effectu, vy ostatní si 15–20% strhněte;-))
