Více vydání = více obálek.
Michelle Paver
Kroky v temnotě
Kniha vyšla i pod názvem:
Temná hmota
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
originální název: Dark Matter
originál vyšel: 10/2010
vydání: Knižní klub (web) 2012; Enigma (web) 2012
- Komentáře:
-
BlackDawn | **** 01.01.2015 00:45
Autorka je u nás známá spíše literaturou pro mládež a popravdě i tato kniha by tak šla víceméně označit. Jednoduchý jazyk, krátké věty a nic složitého…ale… přes výše uvedené se mi kniha opravdu líbila a dal jsem jí za dva dny. Příběh se zápletkou tu už stokrát byl, přesto to má zvláštní příjemně mrazivý náboj a do posledních stran čekáte, co že to vlastně na Gurukenu straší. Popravdě nekomplikovanost a přímočarý děj je možná i vlastně výhodou. Takže pokud hledáte dobrodružný (až komorní s minimem postav) příběh s mírně tajemným nábojem z nehostinného severu za sebe určitě doporučuji.
trudoš | ***1/2 12.01.2016 20:51Kroky v temnotě jsou krátkým, dobře napsaným hororem se skličující atmosférou, který však mohl být daleko působivější. Alespoň to je můj pocit. Dvě stě čtyřicet stran naštěstí nedává moc prostoru pro nějakou nudu, o to víc, když je kniha psána formou deníkového záznamu. I tak autorka místy škobrtá a než děsivé náladě se věnuje spíš krásám arktické krajiny. Což je fajn, ale ne na úkor zápletky, která díky tomu chytne grády až těsně před koncem. Ovšem co Michelle Paverová vystihla naprosto dokonale, je magie absolutní tmy, se kterou se hrdina musí vypořádat. Půlroční temnota dokáže s lidskou psychikou udělat skutečně zajímavé kousky. Bohužel v druhé půlce se z nějakého důvodu začne do příběhu montovat homosexuální vztah, který nikomu neberu, ale tady působí naprosto samoúčelně.
Přesto docela povedené dílko, jen mě mrzelo, že si spisovatelka nepohrála se zápletkou a rozhodla se vše uhrát s pomocí jedné figury. A jakmile chybí v textu dialogy, těžko se mi pády do hlubin šílenství stravují.Adhara | **** 27.06.2016 17:54Od začiatku to vyzeralo na absolútne klasický horor, taká oddychovka na dlhé večery, zvlášť tie zimné. Mal dobrú atmosféru polárnej zimy a pozvoľného nárastu hrôzy. Obsahoval všetky typické hororové prvky a ničím nevyčnieval, takže od polovice knihy som už nemala jasno iba v tom, ktorá postava (a pes) to prežije. Napokon sa však v knihe jedno prekvapenie predsa len vyskytlo. Nie však v súvislosti s hororovou dejovou líniou, ale s čímsi iným. Musím priznať, že TO som naozaj nečakala, hoci, ako som spätne listovala, náznakov tam bolo dosť. Ja som ich však nezaregistrovala, možno preto, že som sa priveľmi sústredila na ducha. Asi kvôli omráčeniu z prekvapenia sa mi zdalo, že koncové udalosti sa zomleli akosi prirýchlo v kontraste s predošlým pomalým nárastom strachu. Takmer som nestíhala sledovať, čo sa deje. Koniec sa mnou prevalil ako uragán. Bol hororovo klasický, ale zase nie úplne predvídateľný. Na knihu spomínam ako na typický milý hororík, ktorý neurazí.
