kniha » Inheritance
v Top10 3 | chce si přečíst 7 | chce mít v knihovně 5 | má v knihovně 91
hodnotilo: 111
70%
Inheritance Více vydání = více obálek.

Christopher Paolini

Inheritance

série: Odkaz Dračích jezdců
díl v sérii: 4

Tato kniha je částí i jiných knih: Odkaz Dračích jezdců: Zlatá edice, Odkaz dračích jezdců komplet de luxe, Odkaz Dračích jezdců

Kategorie: fantasy

originální název: Inheritance.
originál vyšel: 11/2011

vydání: Fragment (CZ) (web) 2012; Fragment (CZ) (web) 2012

odkazy: 5x [recenze]




Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


1

 [8] mike87 13.01.2013 16:30  

@Strýček Biolit# geniální parafráze :)

 [7] Dilvermoon (editor) 06.04.2012 19:03  

Sice se mě to nijak netýká, nicméně pro příznivce je určitě zajímavá informace, že 5. května bude mít v Praze v NeoLuxoru autogramiádu sám autor.

 [6] Erik1131 01.04.2012 18:03  

Armstrogg: Ty vole… skoro som odpadol :D

 [5] Armstrogg 01.04.2012 16:56  

Nejlepší kniha a série všech dob… Apríl

 [4] Erik1131 30.03.2012 20:55  

Bolo by blbé prekladať názov, keď eldest tiež nepreložili. Eldest – najstarší , inheritance – dedičstvo, odkaz … Mali to prekladať hneď od začiatku

 [3] Elwis 30.03.2012 13:08  

Nevíte někdo, proč se to nejmenuje česky Odkaz?

 [2] n.o.x 26.03.2012 18:42  

„Recenze“ Paoliniho Inheritance Recenze v uvozovkách, protože já nejsem žádný recenzent, jen kluk milující fantasy, který dostal příležitost od nakladatelství Fragment mít tento závěrečný díl vynikající serie o něco dříve, než ti méně šťastní (vyjímaje těch, kteří přečetli originál a těch, jež se spokojili s neoficiálním překladem).

Dnes jsem měl možnost dočíst Inheritance a tím dokončit pouť nazvanou „Odkaz dračích jezdců“. Bez Galbatorixova mučení přiznávám, že se mě drží velký smutek. Není to jen tím, že jedna z podle mě nejpovedenějších knižních serii pro mě právě skončila, ale také pro to samotné Christopherovo ukončení serie a knížky. Ale začněme popořadě.

České vydání Inheritance má úctyhodných 672 stran, což je nejvíce z celé serie. I když věřím Christopherovu psaní, nemohl jsem se nezaleknout a nebát se, že knížka se stane nudně dlouhou. Naštěstí k tomuto nedošlo a kromě asi dvou pasáží, kde mi připadalo, že se Christopher příliš rozepisuje, jsem text hltal po stranách.

Hlavní postavou je samozřejmě Eragon a základní premisou příběhu je zničení Galbatorixe a osvobození Alagaësie. Vlastních kapitol se dočkali také Safira, Nasuada a Roran, jež je mým oblíbencem. A proto má první výtka je zaměřena na nedostatek prostoru, který dostal. Roran dostává prostor v první třetině knihy, aby se pořádně vrátil až v poslední bitvě. Což je z mé strany nedostatek, přestože má po Eragonovi nejvíce kapitol.

Příběh nás uvrhá rovnou do žáru bitvy, kde se Eragon v čele Vardenů snaží dobýt Belatonu. Po boji se dozvídáme konečně více o kočkodlacích a postupně se cesty bratranců rozdělují, když jeden míří na sever a druhý na jih.

Z Rorana Kladiva se v průběhu knihy stává ještě větší válečník než doposud a jeho kapitoly jsou podle mého soudu tím nejzajímavějším, co první třetina knihy nabízí. V době kdy Roran bojuje na jihu, Eragon se snaží naučit co možná nejvíce, aby měl alespoň mizivou šanci porazit Galbatorixe.

Postupně se přes Dras-Leonu, kde se dočkáme Murtagha s Trnem, dostáváme až do Uru'baenu, přičemž Eragon, Safira a Glaedr si udělají menší odbočku na místo, které mnohé fanoušky jistě potěší. Zde se jím podaří nalézt něco, co by přeci jen mohlo dát Vardenům šanci zvítězit.

Nakonec dochází k poslední bitvě, ve které se rozhodne o samotné svobodě Alagaësie a jejich obyvatel. Bitva o Uru'baen se rozprostírá na úctyhodných 96 stranách a to je co říct.

V průběhu tažení za osvobození Alagaësie je ztraceno několik známých postav, ale naštěstí Christopher Paolini není George R.R. Martin, aby své postavy zabíjel na potkání. Za což mu z mé strany patří velký dík.

Kniha nás zavede také konečně na ostrov Vroengard, původní sídlo dračích jezdců. Narodí se nám několik dětí. Zjistíme pár útržků informací o Angele, ale ne tolik, kolik bychom si přáli. Dozvíme se více o uctívačích Helgrindu a také o Murtaghovi a Trnovi. Setkáme se s Galbatorixem, uvidíme monstrózního Šruikana a možná se taky dopídíme více informací o jiných dracích.

Christopher Paolini znovu zvládl sepsat příběh Eragona a Safiry velice čtivou formou, která Vás vtáhne do děje a nepustí. Než se nadějete, jste na poslední stránce knihy a ve Vás je jen palčivý pocit konce jedné z největších fantasy serii poslední doby. O čemž nesvědčí ani zdaleka tak můj názor, jakož spíše statisíce prodaných výtisků po celém světě a tisíce věrných fanoušků. Kniha není dokonalá a z mého pohledu má své malé mouchy (jakou je především v prvních kapitolách jednoduchá forma psaní, přílišné rozebírání pocitů a malý prostor pro trpaslíky a urgaly). Ale až na ne úplně šťastný konec, kterým se žádný autor nikdy nezavděčí všem čtenářům, je poslední kniha vším, co si mohou fanoušci Odkazu dračích jezdců přát. A proto doufejme, že Christopher Paolini dodrží to, co slíbil na posledních stránkách Inheritance.

 [1] Erik1131 09.03.2012 08:05  

Mám zakúpené anglické vydanie. Knihu som už prečítal a v celku by som jej dal aj 100 percent. Ale také zakončenie série, aké tam CH. Paolini dal by nemalo byť nikde a preto dávam len 80

1
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo


WebArchiv - archiv českého webu