LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Stephen King

Dallas 63

Kniha vyšla i pod názvem:
22. 11. 1963
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: sci-fi - alternativní historie - cestování časem - podle filmu/zfilmováno

originální název: 11/22/63
jiný (obecně známý) název: 11.22.63
originál vyšel: 11/2011

vydání: Beta (web) 2012; Ikar (SK) (web) 2012; Beta (web) 2021

odkazy: 1x [trailer], 9x [recenze], 1x [info], 1x [seriál]

Komentáře:

jirikk  | ***** 24.12.2012 22:42

Další z čerstvých opusů (originál vyšel 2011) Stephena Kinga dorazil k českému čtenáři – mistr tentokrát tématicky zalovil v žánru časovek – jedná se tak od dob Tommyknockerů zřejmě o nejvýraznější krok do hájemství SF (přestože i nedávný román Pod kupolí končil v této oblasti). Předem je třeba říct, že tato rovina knihy (cestování časem a paradoxy s ním spojené) je tou nejméně povedenou tváří románu. Ač se autor v závěrečném doslovu vyznává z obdivu k Jacku Finneymu, je logika fungování jeho časového tunelu přinejmenším vachrlatá, navíc ji hned sám poměrně rychle zásadně nabourá (pokud mi neunikl nějaký důvod, proč by Alovy výlety pro levné hovězí neměly způsobovat opakovaný reset všech událostí a tedy pro dívku postřelenou při lovu návrat na invalidní vozík). Dallas 63 se zkrátka rozhodně nezařadí do zlatého fondu temponautské literatury, děr je tam příliš (i přes to, že s některými aspekty cestování v čase prý pomáhal Joe Hill, jablko holt nepadlo daleko od stromu). Zdálo by se, že vzhledem k tomu, že jde o ústřední motiv celého díla, je román odsouzen k neúspěchu. Každému jinému autorovi by asi skutečně neschopnost věrohodně alespoň nastínit důsledky a podstatu přesunů v čase zlomila vaz, ne tak SK. Ten opět (alespoň v mých očích) obstál, příběh Ameriky přelomu padesátých a šedesátých let, kdy se měnilo víc než dekáda letopočtu, je podmanivý a úchvatný. Jeho hrdina vchází do tohoto světa s jasným úkolem, ovšem nakonec pozná, že mezi bílou a černou existuje spousta odstínů a popasovat se s nimi, to je úkol velký jako sám život. Čtenář Texas té doby skutečně cítí, postavy na stránkách ožívají a až tady funguje skutečný stroj času – hlas brilantního vypravěče, navíc podpořený důkladnou přípravou. Zatímco cestování v čase King odflákl, historické reálie atentátu na JFK nastudoval s pečlivostí hodnou takovéhoa Dana Simmonse. Pro tohle všechno Dallas 63 nakonec funguje jako skvělý román, navíc s bonusem pro věrné fanoušky – nostalgickým návratem do městečka Derry toho proklatého roku osmapadesát.

SONP  | ***** 30.03.2013 18:24

Atmosféra amerických padesátých a šedesátých let z této knihy přímo čiší. Český čtenář detailně neseznámený s u.s. reáliemi té doby asi bude zejména v druhé polovině knihy tápat, pokud ovšem nepoužije wikipedii; pokud bude mít zájem, pak se s panem Kingem zábavnou formou seznámí s podhoubím atentátu, i např. s osobní historií Lee Harvey Oswalda. Není to zcela klasická kingovka, ale i tak ji lze doporučit.

Pepa 62  | *** 07.04.2013 19:50

Pro mě je Dallas 63 zklamání.Čekal jsem pověstné „kingovské“ tempo,čekal jsem napětí,čekal jsem, že budu vtažen do děje a hltat každou stránku.Buď se změnil King a nebo já, ale moc z toho,co jsem očekával se nenaplnilo.Ještě tak první třetina knihy, víceméně odehrávající se v Derry, tak trochu symbolicky připomíná „jízdu“, kterou autor například předvedl v To,ale v okamžiku, kdy se děj přesouvá do typického amerického maloměsta,začíná nuda.Z hlavního hrdiny se postupně stává oblíbená postava nejen mezi studenty,nacvičuje se divadlo,pořádají se benefiční besídky plné díků a dojetí a láska se tady vyznává před plným auditoriem za nadšeného potlesku a ovací.Dojde k setkání s životní láskou a King vkládá postavám do úst věty typu:„Chci s tebou být,pokud ty chceš být se mnou.Chceš to?“ „Miluji tě.Taky tě miluju.“ „Hlavně řekni,že zůstaneš.A že mě stále miluješ.“ „Tedy,jestli mě miluješ.Miluji tě velice.A já tě taky miluju.“ No a pomalu se blíží důležité datum a předpokládaný závěr.Závěr?Gra­dující závěr?Nic takového!Ano, mohlo to skončit zcela příšerně.Skončilo to jenom příšerně.Takhle teď bude autor špičkových hororů psát?

Speedemon  | **** 26.04.2013 22:04

Souhlasím s názory, že celá konstrukce cestování v čase je zde špatně promyšlená, ale naštěstí to u Kinga funguje jen jako kulisa a skutečná čtivost a zábava z knihy je jinde. A to u skvěle popsaného života amerických občanů 50. a 60. let. Člověk se navíc z knihy dozví spoustu informací ohledně atentátu na Kennedyho, takže si můžete ušetřit i nějaký ten dokument. Co mě však potěšilo nejvíc byl návrat do Derry a mihnutí dvou starých známých. Co se týče konce, ten bývá vždy Kingovým nejslabším místem. Zde jsem s tím neměl problém. Jestli to bylo zásluhou Joa Hilla či nikoliv je fuk. Kingovi se podařilo příběh zajímavě a nostalgicky ukončit a i když tam byly určité šílené momenty, vyvaroval se největších úletů a já můžu být jedině spokojen. Zajímavé téma, pěkně podané, jsem zvědavý s čím přijde příště.

VaHo  | **** 28.04.2013 23:12

Poté co jsem přečetl přibližně 25 knih od Kinga, jsem si od něj dal delší pauzu a četl jiné autory a jiné žánry. Znovu jsem se k němu vrátil touto knihou o atentátu na JFK. No, vzhledem k tomu že posledních cca 230 stránek jsem přečetl za jeden den, tak to o něčem svědčí. Tohle je prostě King tak jak ho máme rádi: zkušený vypravěč, „skutečné“ postavy (o kterých máte dojem že jim vidíte do hlavy a že je znáte od narození), šílené a neuvěřitelné situace do kterých autor hrdiny postaví, cesty časem, dodnes záhadná vražda JFK a dokonalá iluze 50. a 60. let. Nebudu hodnotit plným počtem, protože na to byly některé momenty a pasáže příliš dlouhé a nudné a můj TOP žebříček „kingovek“ už je obsazený, ale tato kniha se nemusí za nic stydět. Doporučuju.

Dilvermoon  | ****1/2 04.05.2013 16:36

Pokud by šlo o knihu, která je založena na cestování časem a vypráví zcela smyšlený příběh, tak neobstojí. To je fakt. Ten mechanismus je mírně řečeno o ničem. Nicméně o to nejde. Cesty časem jsou tu jen jako nutná podmínka pro rozehrání fiktivního příběhu na pozadí skutečných událostí amerických dějin. Sice docela dlouho trvá, než se dopracujeme alespoň k Oswaldovi, ale chápu, že ta dlouhá předehra byla určena pro Kingovy fanoušky, kteří tu poznají známé postavy a prostředí z jiných jeho románů.

Jinak stovky stran nemají s podstatou věci kolem JFK nic společného, což ale neznamená, že nebaví. A navíc sice nejde o podstatu, ale čtenář se sžije s postavami, pozná je ze všech stran a když jde do tuhého, už to jsou staří známí. Život na přelomu pade – a šede – sátých let, hodně tancování a tak. Hojně zmiňovanou „In the Mood“ jsem si našel na Youtube a hned jsem si uměl představit tu atmosféru. Profláklejší skladba z té doby snad neexistuje.

Ovšem podstata románu, dění kolem L. H. Oswalda, je skvělá včetně historických souvislostí, které trochu upadly v zapomnění. King zřejmě opravdu nastudoval. Umím si představit, že o takovém jinak bezvýznamném člověku muselo po akci vyjít mnoho knih.

MirabelkaP  | ****1/2 19.05.2013 10:34

Z problémů cestování v čase, stejně jako z koukání na hvězdy a přemýšlení co je „tam dál,“ mě vždycky rozbolí hlava… Proto jsem se při čtení snažila nesoustředit na samotné cestování, i když jsem se chvílemi neudržela a hlavou se mi honila spousta otázek a výkřiků, že takhle by to teda rozhodně fungovat nemohlo… Příběh je pro mě opět skvělý a rozhodně mě nezklamal, vykreslení postav a doby je jako vždy brilantní a z celého románu je vidět spousta práce, kterou si autor dal se sběrem informací. Část odehrávající se v Derry vyvolala nutkavou potřebu znovu si přečíst „To.“ Jediná část, která mě trošku nudila nastala odjezdem z Jodie a zabýváním se čistě Oswaldem. Pak ale přišel opět strhující závěr, kdy jsem nemohla knihu odložit a přemýšlela o tom „jak tohle sakra dopadne.“ Konec byl nostalgický a milý, na Kinga velmi uspokojivý, možná díky J. Hillovi, kdo ví… Každopádně díky této knize bych si určitě dala říct, kdyby mi někdo nabídl dovolenou na americkém maloměstě 60. let :)

avatar2  | ****1/2 16.02.2014 19:10

Knihu jsem si parádně užil. Ani nevím čím to, asi je prostě jen dobře napsaná. Přehledná zápletka s kvalitním dějepisným exkursem, sympatické postavy, ruka mistra a máme tu knihu, od které člověk nechce odejít. Kdepak, u Kinga kvalita s lety nejde dolů. Možná si vybírá témata, která nesednou každému, ale já s tím nemám problém.

trudoš  | **** 01.01.2016 01:54

Stephen King má jednu neoddiskutovatelnou výhodu – jeho impulzivní psaní mu s jeho renomé už nikdo nezakáže. Což je peklo v případě, že jste připraveni na příběh s rozvrženou koncepcí úvod-zápletka-závěr, kde má vše jasně stanovené místo. Takže když po dočtení sedmi set stránkového románu zjistíte, že množství odboček bylo naprosto nepodstatných a námět ideální spíše pro povídku, jeden si začne říkat, kde se stala chyba.
Nikde. To je prostě Stephen King.
Naštěstí je autor skutečným mistrem vypravěčem, díky čemuž příběh šlape i přes jeho občasnou bezdějovost. Víc než napínavé čtení mi však Dallas 63 připomínal pohádku o šťastných 60. letech a závěrečných dvě stě stran věnovaných atentátu na JFK to nijak nepřebilo. O to víc, že scény s agenty FBI vyznívají lehce naivně a logické aspekty cestování časem haprují. Pointa pak spíš otrávila, než aby obhájila potřebu tolika písmenek. Ale od časů Pod Kupolí si už poměrně zvykám.

Madam Brbla  | **** 15.12.2016 16:04

Napsat tuto knihu například Dan Simmons, byla by nabitá detaily a fakty – a já bych neměla touhu ji číst, natož kupovat. O životě a smrti JFK mi úplně stačí ty znalosti, které jsem nasbírala z filmů. Ovšem díla Stephena Kinga mám zmapována dostatečně dobře, aby mi bylo jasné, že „Dallas 63“ nebude žádný dokument a těžiště příběhu bude ležet někde jinde, než v samotném atentátu. Konkrétně v lidské psychice, v emocích a myšlenkách. Naštěstí jsem se nemýlila, v uplynulých týdnech jsem si užívala příjemně nostalgickou návštěvu USA konce padesátých a začátku šedesátých let.
Hlavní Hrdina Jake Epping je učitel, který dostane šanci změnit tragické události staré půl století. Poznává různá místa i různé lidi, je svědkem dobra i zla, zamiluje se… a mění budoucnost. Osobně mi více vyhovovaly smyšlené události v Derry (znalost románu „To“ vítána) nebo v městečku Jodie, zkrátka ta “malá” lidská dramata, než plány a kroky podniknuté k záchraně prezidenta. Závěr (i pointa z něj vyplývající) výrazněji nevybočil z mých představ – knihu jsem zavírala spokojená, i když doslov patřil k těm slabším (na Kingovy poměry). Přesto poněkud váhám s přidáním čtvrté hvězdičky, protože děj chvílemi ztrácel tah a pan spisovatel snad až příliš ventiloval své osobní politické postoje. Naopak mi nevadil zvláštní princip cestování v čase a jeho podivné zákonitosti; z bádání o motýlím efektu, příčinách, následcích a proč tohle a ne tamhleto, si prostý člověk jako já užene leda migrénu. King to vymyslel a napsal takhle, pro mě je to stejně přijatelné jako Terminátor, Brány Anubisovy a další tvorba založená na tématice putování časem. Celkově bych své dojmy shrnula na pěkných 75%. Kdo od tohoto románu očekává temný horor, bude pravděpodobně zklamán.
P.S.: Překlad knihy jen ojediněle škobrtnul, korektury mohly být pečlivější, ale s ohledem na 700-stránkový rozsah je několik málo překlepů dobře odvedenou prací.