J. R. R. Tolkien
Legenda o Sigurdovi a Gudrún
Kategorie: fantasy
originální název: The Legend of Sigurd and Gudrún
originál vyšel: 05/2009
odkazy: 1x [recenze]
- Komentáře:
-
mike87 | ***** 30.12.2012 22:59
Že bych někdy četl Tolkiena, ve kterém jsem se víc zaměřoval na styl, než na děj mi přišlo nemyslitelné. Ve všech jeho knihách ke mně promlouval děj a zároveň jeho mluvnický styl tak krásně, že jsem zaboha nebyl s to pochopit, jak je to možné. Ale i přesto jsem většinou šel po ději a nádheru skladby a volby kompozice či slov nechával jít kolem a uvědomoval jsem si to až ve druhém sledu. Jenže Legenda o Sigurdovi a Gudrůn mě donutila, abych nad tím žasl. Samozřejmě severské pověsti stojí zato, ve výčtu stačí zmínit Legendu o Beowulfovi nebo jenom samostatné příběhy bohů Asgardu, a Legenda o Sigurdovi a Gudrůn k nim rozhodně co do děje patří, ale tentokrát mě nejvíc zaujala právě ta literární, básnická stránka obsahu. Ještě tak před třema lety mě poezie nebavila (jedinou věc kterou mě povinná četba naučila, je láska a respekt k poezii), a kdyby tomu tak bylo i teď, tak bych nikdy nenašel něco, co je jedním slovem dokonalé. Už jenom volba slov a tvoření veršů je něco naprosto úžasného – zároveň český překlad vážně nezůstává pozadu ( pan překladatel si hodně věřil když nechal anglický text vedle českého, ale právem). V porovnání s rádobybásněmi vkládanými do mnoha knih (nic proti), je tohle prostě krása. Já nemůžu než více snít a méně bdít. A pokud bude takových knih víc, tak by to bylo vyřešeno.
Strýček Biolit | ***** 24.12.2013 15:55No nic, no, další stovka…
Kniha se snad ani jinak hodnotit nedá – precizní dílo po všech stránkách. Ač se nemá kniha soudit dle přebalu (resp. vzhledu) nedá mi to, abych neutrousil pár slov o zpracování: pěkná obálka (některé runy jsou lehce vytlačené), bílý papír, vazba, za níž by se nestyděl ani David Rath, látková záložka. Text je vyšlechtěn na nejvyšší možnou úroveň, překlepu jsem si všiml jen jednoho (a to ještě v poznámce pod čarou – záměna ý/á). Co se překladu týče – výborný! Je vidět, že si s ním překladatel opravdu pohrál (až to zavání lehkým masochismem). Nicméně je třeba férově uznat, že opravdové koule mají (i při dokonalosti českého překladu) až původní verše. Jako brilantní krok se pak jeví dvojjazyčnost knihy, kdy má ctěný čtenář k dispozici jak český překlad, tak anglický originál – to vše hezky vedle sebe na jedné stránce, takže pro porovnání není nutné listovat.
Příběh samotný (mimochodem, vyvstává otázka, zdali je kniha na Legii zařazena „legálně“, neboť fantasy to opravdu není, spíše zpracování mýtu od mistra fantasy žánru) doprovází řada zajímavých a poučných komentářů, které osvětlí temná místa (ač se jich Tolkien snažil vyvarovat) a uvedou některé dějové věci do „správného“ (=logičtějšího) kontextu.
Na závěr bych se pak chtěl omluvit všem Řekům a Italům, které jsem – v rámci školního seznamování s antickými tragédiemi a Labutí Avonskou – nazval: „úchylnými, labilními, debilními a pomatenými“, neboť rádoby drsní Seveřané jsou minimálně třikrát úchylnější, labilnější a iracionálnější…
louza | ***** 02.12.2019 14:32Tolkienova interpretace Eddy ve dvou písních. Pro letmého znalce severské a germánské mytologie a poetického ignoranta jako jsem já to není jednoduché čtení. Paradoxně to ale nejsou vlastní texty písní co klade na čtenáře největší nárok. Ale právě teoretické a historické pozadí přidružených komentářů a esejí, kdy vám jak samotný J.R.R, tak i jeho syn Christopher, vysvětlí, že svět severské mytologické poezie není zdaleka tak jednoduchý, jak to z jeho textu vypadá. Tolkien starší, každopádně odvedl při rekonstrukci písní skvělou práci. Pokud se čtenář přenese přes zvláštnost zde použitého aliteračního verše, nezřídka připomínajícího dikci mistra Yody a bude pozorně číst, dostane se mu skutečně labužnický zážitek, jež zkalí jen očividné paralely písní s obsahem profesorova osobního mýtu o Středozemi. Protože, a to si soudruzi přiznejme, náš milovaný a ctěný Tolkien některé základní rysy svého mýtu ze severských bájí prostě vykrad.
