kniha » Tanec s carevnou
chce si přečíst 4 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 17
hodnotilo: 23
67%
Tanec s carevnou Více vydání = více obálek.

Petra Neomillnerová

Tanec s carevnou

série: Tina Salo
díl v sérii: 6

Kategorie: fantasy - akční - urban fantasy - upíři

vydání: Brokilon (web) 2013; Brokilon (web) 2013

odkazy: 3x [recenze]


Komentáře:
virago  | *** 12.03.2013 15:11

Na novou Tinu jsem se hodně těšila, bohužel první 2/3 knihy jsou spíše psychologické mezigenerační drama s pubertálním dilematem lásky-nelásky k rodičům. Nečetlo se mi to dobře, děj není svižný, skoro kostrbatý. Poslední třetina je naštěstí „stará dobrá“ Tina (i Petra:o)). Prostě ruská část mi neseděla, evropská už byla standard, který od série očekávám… Snad to bylo obdobím, kdy se zřejmě knížka tvořila, asi autorka také nemá ráda zimu, jako já :-) A ještě – mě osobně seděly daleko víc obálky od Marka Hlavatého, obálky od Koutmedia mi zapadají do šuplíčku „stmívání a spol.“, ale na druhou stranu chápu, že obálka prodává, takže přebal tohoto typu je zřejmě lepší volba…

Vlask  | **** 24.03.2013 20:59

Líbily se obě části. Jak ruská, tak evropská. Čtivost mi připadá jako vždy na konstantně vysoké úrovni. Dalším plusem je opravdu velký přínos ohledně fungování světa – Tina se nejenom dohodne s otcem, ale pozná i další příbuzenstvo, čímž úroveň jejích problémů vzroste na ještě vyšší úroveň. Také se dočkáme staronového nepřítele a zjistíte jaký mají upíři názor na církevní restituce :-). Najdou se i nějaká ta negativa – ruská část je až příliš pesimistická a tradičně úsporný styl psaní občas vadí u některých akčních scén – prostě se občas ani nedozvíte co se komu stalo, jen výsledek.

Schramm  | *** 04.04.2013 14:30

Přes dlouhé čekání (nebo právě proto?) díl slabší než předchozí Vlci Sudet, o úvodu Sladká jak krev nemluvě. Ruská část není nezajímavá, jen mám dojem, že je příliš dlouhá ve srovnání s druhou půlkou a nic moc z ní (prozatím!) nevzejde. Jinak Petra Neomillnerová pokračuje stylem, který už čtenář série o Tině Salo zná, žádné překvapení se nekoná. Nakonec, vezmeme-li v potaz osudy většiny vícedílných sérií, můžeme být rádi za zachovaný kvalitatitvní standard, neb to skutečně nebývá zvykem. Po dočtení Tance s carevnou přesto jisté rozpaky zůstávají a nemůžu se zbavit dojmu, že příběh by měl začít pomalu finišovat, protože o mnoho více asi už neunese. Pokud Petra Neomillnerová kdysi mluvila o tom, že si nedokáže představit, že by Tina Salo měla více než deset dílů, je to asi úvaha, kterou sdílím.

weBRA  | ** 04.07.2013 11:29

Podle mě jednoznačně nejslabší díl série, což je vcelku velká škoda :(

BorgDog  | ***1/2 22.12.2013 17:15

Dobrá zpráva je, že na rozdíl od „Vlků Sudet“ tento díl nepůsobí jako doškrábaný v metru cestou k nakladateli půl hodiny po termínu. Špatná, že oba hlavní nešvary, kterými v mých očích Tinina série trpí, tu nejen trvají, ale vesele se šíří. Tanec s carevnou se vrací zpět k hlavní dějové linii série, takže se dočkáme Dyreho, jeho snah učinit z Tiny velkou upírskou vládkyni a naopak Tininy rebelantské pokusy, tentokrát demonstrované výpravou za záchranou starého přítele Timoteje. K tomu se navíc do hry zapojují další dosud neznámí Dyreho příbuzní, což má mnohé nemilé dopady – nakolik si severská mytologie rozumí s tou „upírskou“ nechť zhodnotí každý sám. Mně to nijak zásadně nevadilo, na druhou stranu, nejsem expertem ani na jednu z nich.

Bohužel, Rusko je nepříliš překvapivě vylíčeno jako upírský ráj, kde krvesajům v klidu prochází věci, na které by jinde směrem na západ nemohli ani pomyslet. Kulhánek z toho místy ne šeptá, ale z plných plic řve, a když dojde na akci, je neštěstí hotové. Problém není jenom v tom, že takový styl do Tiny, odlišné právě důrazem na psychologii postav, nesedí, ale i v tom, že Neomillnerová prostě není Kotleta. Akce v jejím podání působí nepřehledně, osekaně na úplné minimum s výsledným dojmem otrávenosti, jen aby to už měla z krku. A „supermanští“ upíři, kteří umí znechutit i u Kulhánka, díky tomu znechucují dvojnásob. Pozdější zřetelné zklidnění a návrat ke starým způsobům přichází pozdě a vede leda k pocitu, že první dvě třetiny knihy napsal někdo jiný.

„Tanec s carevnou“ beru jako důležitý posun v příběhu – ale jsem rád, že Tina Salo není plánována jako nekonečná. Protože v nejlepším se má přestat a já pořád věřím, že to nejlepší teprve přijde. Opět 70% ale tentokrát s odřenými špičáky.



WebArchiv - archiv českého webu