LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Martin Sládek

Nabídka, která se neodmítá...

Kategorie: sci-fi - povídková sbírka - postkatastrofická

vydání: Klub Julese Vernea (web) 2013

odkazy: 3x [recenze], 1x [ukázka]

Komentáře:

x0cht  | ***1/2 31.12.2013 10:42

Osobně mě nejvíc zaujala první „cyberpunková“ povídka, která svou akčností směle konkuruje „velikánům“ české akční scifi/fantasy.

Zbytek knihy je silně motivován postapokalyptickým světem PC hry Fallout, což je pro mě jakožto fandu pozitivum, ale také to může být bráno jako nedostatek autorské originality. Hlavní hrdinové jednotlivých příběhů jsou většinou trošku stereotypní „nakopávačí prdelí“ vyžívající se ve zbraních všech druhů, ale to se dá od daného žánru očekávat. :) Celkově jsou jednotlivé příběhy čtivé a dávájí tušit jistý autorův potenciál do budoucnosti.

Lmslaver  | ****1/2 19.05.2014 08:36

V knížce jsou čtyři příběhy a ten první Bod zlomu je perfektní akční jízda s prvky kyberpunku a postapa. Další tři povídky jsou ze světa postapokalyptické hry Fallout 2 a hrdina Reinhard se pohybuje v prostředí známém každému hráči a fandovi tohoto RPG. Ať je to hledání tajemného Vaultu 19 v delší povídce podle které je pojmenována celá knížka, nebo New Reno v poslední povídce Slib. I tyto tři povídky jsou svižné, napínavé, akční, ale vždy jsem měl pocit, že potenciál příběhu není využitý naplno a závěr je tak nějak rychle odbytý, jako by to autora ve finále přestávalo bavit. Nakonec ale hodnotím stejně o něco víc, protože mi knížka připomněla tu fůru příjemně prožitých herních hodin s Fallouty. A jestli hledáte „dobrý škvár“, zábavné, akční, brakové čtivo, tak Nabídku Martina Sládka neodmítejte.

whack  | **** 26.05.2018 20:52

Dystopická budúcnosť. Korporátokracia. Manipulácia s ľudským vedomím a verejnou mienkou. Ľudia sú polovičnými strojmi s nanotechnolo­gickými implantátmi a fyziologicky zmenenými dispozíciami. S nainštalovaným programom v mozgu. Vymenil by som ich za stromy, paprade a machom obrastené kamene. Sympatickejší ako oni mi boli dokonca aj anti-technokratickí teroristi z FSA. Záverečná pointa prvej poviedky (Bod zlomu) sa mi nepáčila: (SPOILER) Zmarenie prevzatia viny za atómovú deštrukciu spôsobenú tými, čo boli ľuďmi a teraz sú polorobotmi – zabitie Nemesis, poslankyne spravodlivej pomsty, ktorá chcela ľuďmi zničený svet reštartovať. Celý príbeh sa niesol v duchu smrti, krvi a zlámaných kostí, no toto všetko zrovna pri vyvrcholení zatienili moralistické gýče. Ostal prázdny pocit neuspokojivého konca, averzie voči transhumanizmu a technologickej civilizácii.

trudoš  | ***1/2 24.06.2019 22:41

Zkraje rovnou přiznávám, že ohledně hry Fallout vím kulový. Ne že by to nějak souviselo s kvalitou knihy, to spíš tak na okraj.
Co se Martinu Sládkovi nedá upřít, je pěkně načrtnutý svět po jaderné válce. Ať už v tom má prsty jeho fantazie, nebo opis herního systému, je to bezesporu páteř celého vyprávění. Dále už obsahuje velkou dávku kulhánkovsko-kotletovské stylistiky, která ztrácí body pouze kvůli prvoplánu napsat akční střílečku a opakujícím se FPS scénám, které by byly fajn, kdyby nepopíraly základní matematické poučky – k zabití monstra potřebuji jeden náboj, ergo chci-li zabít tisíc monster, potřebuji tisíc nábojů. Normálně bych to ani neřešil, ale sám autor několikrát poukazuje na nedostatek střeliva a pak nakráčí do podzemí a utrácí jak o Vánocích.
Jinak mě trochu zklamala lineárnost příběhů, většinou v nich není žádný extra zvrat, lépe řečeno, zvrat, který by překvapil. Na druhou stranu, celá ta atmosféra postkatastrofické kovbojky o osamělém střelci má bezesporu svoje kouzlo.