Více vydání = více obálek.
William Gibson
Idoru
série: Bridge
díl v sérii: 2
originální název: Idoru ˙
originál vyšel: 09/1996
vydání: Návrat -> (web) 1998; Laser-books (web) 2010
odkazy: 1x [info], 1x [ukázka], 8x [recenze]
- Komentáře:
-
Lucc | **** 19.03.2010 13:30
Čtivý, šmrncovní a thrillerovitý Gibson. Není to taková revoluce jako Neuromancer ani taková vysoká literatura jako povídky ve Vypálit CHROME, ale je to dobré a bude se vám to líbit. Na to sázím svůj pravý vaječník.
EDIT po 15 letech. Vůbec jsem netušil, že jsem to už četl. Nyní jsem si to dal správně jako druhý díl série Bridge. Tedy, druhý díl… On to Gibson psal spíš jako skládačku, jako jen tak mimoděk se v některých bodech dotýkající díla. Toto se odehrává celé v Tokiu popř. na cestě do něj a z Virtuálního světla potkáte akorát letmo Rydella, trochu Yamazakiho alias Scootera a v prvním díle jen zmíněného Reze ze skupiny Lo/Rez, jinak snad nikoho. Po mostu ani památka, tady se valí úplně jiné kulturní a technické vzorce, synergie, kontrafaktuály a podobné sociálně-technicistní konstanty. Středobodem je AI idoru Rei Toei a její vývoj, který dospěl až k intimním kontaktům s lidmi, tedy hlavně s Rezem a Laneym. A fanklub skupiny Lo/Rez, který vysílá ze Seattlu svou členku, aby zjistila víc o tomto vztahu a případně mu učinila přítrž. Chia se ale zaplete v Tokiu do dění mnohem víc, než by chtěla. A pod povrchem se dějí věci, kterým nerozumí ani lidé, co je tvoří, natož obyčejná holka ze Seattlu.
Je to chytré (ale místy od Šárky Bartesové až legračně špatně přeložené), je to stylové, je to dynamické ale ne uspěchané, je to už trochu zastaralé, ale přesto i dnes plné podnětů k přemýšlení. Ale tak nějak podprahově, v druhém plánu. Je to dobré.
K překladu: je to vlastně dobrý pocit, když jsem si i jako průměrný angličtinář dokázal ze špatně přeložené věty reverzním překladem dovodit originál a přeložil si ho správně. Ani se to neděje příliš často. Mnohdy paní Bartesová překládá dobře, třeba dialogy. Ale jakmile se objevilo něco, čemu např. technicky nerozuměla, tak jde překlad dole vodou. Některé chyby jsou až komické, např. se opět objevují pro mne už legendární kartouni. Nebo hned v předmluvě Gibson mluví o předchozím díle Virtuální světlo, a překladatelka, ač to před nedávnem překládala, to uvede v originále a ještě blbě Virtual lights. To si pak říkáte, že se do textu pustila ve dvě v noci po pátém kafi a už mlela z posledního a je vám jí vlastně líto. Tradičně se objevují chyby v překladech vlastních jmen, kdy mnohdy by to chtělo nepřekládat a jinde zase přeložit a paní Bartesová se ne vždy trefí do správné varianty. Ale jako celek překlad knize IMHO nijak zvlášť neuškodil. Překlad Tomáše Richtra u Všech párty zejtřka, jiný od něj pro srovnání nemám, není zase o tolik lepší. Má sice mouchy mnohem menší, ale je jich i tak dost.
mato_klerik | **** 01.01.2015 20:33Gibsona dobehla budúcnosť. Alebo tak nejako. Jeho kniha je však stále dostatočne hi-tech, dokonca mám pocit, že v tejto menej sci-fi podobe omnoho lepšie vyznieva jeho chladný štýl a dodáva knihe na zaujímavosti…
