kniha » Je těžké být bohem
v Top10 5 | chce si přečíst 6 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 54
hodnotilo: 74
89%
Koupit knihu:
Fantasya.cz
Je těžké být bohem Více vydání = více obálek.

Arkadij Strugackij
Boris Strugackij

Je těžké být bohem

Tato kniha je částí i jiných knih: Les / Je těžké být bohem

Kategorie: sci-fi - podle filmu/zfilmováno

originální název: Трудно быть богом ▫ Trudno byť bogom
originál vyšel: 1964

vydání: Svoboda 1973; Triton (web), Laser-books (web) 2002; Triton (web) 2013

odkazy: 1x [recenze], 2x [film]




Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


1

 [20] biafra 04.08.2016 12:59  

I když si o celé koncepci historického vývoje bratrů Strugackým myslím dál, co jsem už napsal, je pravda, že některé jejich postřehy neztrácejí na působivosti – jak ukázal Mitrofanov ve svém eseji: https://www.novinky.cz/komentare/411072-ocima-sasi-mitrofanova-zapalte-ohne-vypustte-bazenek.html

 [19] barbar (editor) 09.11.2015 22:13  

@FerryH[18]: Vlny ztišují vítr jsem přiznám se nepochopil; byl jsem při jejich četbě příliš mladý, někdy se k těm Strugackým budu muset vrátit, možná je i zkusím v originále…

 [18] FerryH 09.11.2015 20:57  

@biafra[14]: chtel jsem ti odepsat a argumentovat podobne jako to uz udelal @barbar[17]: a dalsi za mne, tak to jen trosku rozvedu:
pises: „… Pozemšťané pozorují, jak dějiny na jiné planetě běží svou nezlomnou logikou. Nechávají trpět konkrétní lidi ve jménu jakéhosi vzdáleného dějinného cíle. To mi přijde jako cynismus typu „my víme, co je pro ně nejlepší“ …“

Ja teda tuhle knizku pochopil jinak – podle mne autori hazi na plac ctenari urcitou krajni situaci, a pak s ni pracuji a snazi se sec to jen jde aby nerekli na plnou hubu na jake strane ONI SAMI stoji – chtej od ctenare at si sam udela nazor … coz se presne v tvem pripade i stalo – a tak je to i v PORADKU! ;O)
A prave ten zaver (ze ktereho jsi tak rozpacity) je ten zaver kterej ma ctenare znejistit a smazat ten dojem toho, ze celou dobu autori stoji na strane Rumaty … je tam zcela programove pridan, aby se umoznilo ctenari si utvorit nezavislej nazor na vec, pres veskere sympatie k hlavnimu hrdinovi…
A podle mne prave tohle je na Strugackych to co z nich dela genialni a dodnes aktualni a prinosne pro zanr (a literaturu vubec) spisovatele!

Ostatne kdyz budes cist dal (nebo si vzpomenes, pokud jsi dalsi knizky autoru cetl), tak uvidis, ze ten problem s (NE)zasahovanim do vyvoje spolecnosti a „vyvozem /r/evoluce“ autori pak dale jeste mnohokrat zpracuji – nejlepe je to videt na trilogii: Obydleny ostrov, Brouk v mravenisti a Vlny ztisuji vitr. Zde predkladaji prinejmensim dva ruzne nahledy na vec a jasne se nepriklani ani k jednomu reseni problemu… ba dokonce situaci obraci – v Brouku v mravenisti naznakem a ve Vlny ztisuji vitr pak na plne pecky! – samotne lidstvo (v daleke budouci komunisticke spolecnosti) je cilem mimozemske infiltrace a ocita se v situaci, ze je nejprve infiltrovane progresory jine vyspelejsi civilizace a pote i ovlivnovane ve vyvoji jak spolecenskem tak evolucnim …

Je teda zrejme ze Strugacti nemeli jasne reseni a jasnou odpoved… kladou NAM ctenarum jen otazky a napady – a je na nas jak si odpovime…
Tehle pristup me vzdy na Strugackych zaroven iritoval a zaroven si ho obrovsky cenim. Jiste! jako kazdej ctenar bych radeji, aby za me odpovedel autor a ja se s nim mohl – nebo nemohl – ztotoznit a rekl bych libi-nelibi … snadne! Ale Strugacti tohle nedelaji, oni chteji aby si Ctenar udelal svuj nazor, pote co pred nej predlozi radu situaci, moznosti a problemu…
To je ferove a take proto pro me asi Strugacti i pres ty ranne ultrakomouske dila zustavaji TI NEJ NEJ autory, co jsem za dlouha leta cetl… A vzdy se v me prvni desitce umisti hned nekolik jejich del … Zaslouzene!

 [17] barbar (editor) 06.11.2015 16:55  

@biafra[14]: PS: Na okraj; mám dojem, že kniha není brak, protože se Ti dostala pěkně hluboko pod kůži. Ztotožnil ses s hrdinou, oblíbil se ho, a on pak začal dělat věci, které Tě pobuřují. Jak se kniha jmenuje? Je těžké být bohem. Naštvaný chlap nařeže dětem, nafackuje sousedovi, vyhodí z okna televizi. A naštvaný bůh… vyhladí půlku města. Být bůh je evidentně vedle benefitů velká odpovědnost. Máme na to vůbec, stojí to za to, atd…?

 [16] barbar (editor) 06.11.2015 16:40  

@biafra[14]: Především mám dojem, že Strugačtí postupně začali pod vlivem režimu tvořit absurdní dramata. Podobně jako Stanislav Lem v Polsku. Je těžké být bohem k nim asi ještě nepatří (Les už třeba ano), ale nechápu, proč by se autoři měli plně ztotožnit s děním ve svém díle i s jednáním hlavního hrdiny. Možná chtějí říct něco jako „Jsme sice dnes vychovávaní coby aparátčíci, ale v krizových situacích se v nás stále probouzejí lidé se vším dobrým i zlým, co v nich je?“

Knihu jsem bohužel četl už velmi dávno, ale dost mě tehdy vzala. Každopádně se ale necítím na nějaké podrobné dějové rozbory; a vlastně je ani nemám rád. Strugačtí však rozhodně patří k mým literárním vzorům.

 [15] toms (editor) 06.11.2015 14:33  

Asi je na jednu stranu dobré nelakovat vše na růžovo:-) Strugačtí byly dětmi své vlasti a příslušné doby. Nežili izolováni a k mnohým myšlenkám docházeli postupně. V jejich prvotinách určitě je dostatek vážně myšlených statí, které budovatelský socialismus spíše chválí než haní. To je prostě fakt, na druhou stranu všechny S. práce obsahují i tu kritiku a věcnou polemiku, která je (a v době vzniku dvojnásob) určitě přínosem. My dříve narození jsme tu dobu prožili se vším všudy, a podobné knihy jsme v době překladu četli s určitým očekáváním i potřebným nadhledem. Myslím, že knihy Strugackých či Bulyčova se dají bez uzardění číst i dnes, oproti tomu takový Vadim Ochotnikov byl pro mě i tehdy těžko stravitelné sousto. :-)

 [14] biafra 06.11.2015 13:32  

Já samozřejmě chápu, že Strugačtí museli psát určitým způsobem, aby mohli publikovat. Nevadí mi, že je kniha poznamenaná socialismem. Verne byl v duchu své doby rasista a také mi to nevadí. Mně jde o to, že celá zápletka knihy je postavena na jedné partikulární tezi marx-leninské ideologie a to je stadiální, pokrokářská víra v pokrok směrem ke komunistické společnosti, již ztělesnují pozemšťané jako Rumata. Mám Gaargovi rozumět tak, že celá kniha je důkaz sporem, tj. že Strugačtí nevěří na zákonitost dějinného pokroku a v podstatě ji diverzně kritizují? Díky za poznámku o vývozu revoluce; věřím, že doboví aparátčíci museli reagovat popuzeně. Ale mně se to stanovisko Strugackých nelíbí: Pozemšťané pozorují, jak dějiny na jiné planetě běží svou nezlomnou logikou. Nechávají trpět konkrétní lidi ve jménu jakéhosi vzdáleného dějinného cíle. To mi přijde jako cynismus typu „my víme, co je pro ně nejlepší“: stávající generace musí chcípat a trpět, ale jejich potomci ve vzdálené budoucnosti budou usilovně šťastní. Nerozumím moc závěru knihy, který mi přijde jako završení tohoto cynismu (a opravte mě, jestli se mýlím): Rumata se zármutkem sleduje zabíjení lidí a poslušně se drží pokynů nadřízených o nezasahování. Ve chvíli, kdy se vraždění začne týkat jeho blízkých, začne jednat a pozabíjí půlku města? Pro blízké už logika dějin neplatí? Oni nemusí ve jménu budoucího pokroku zemřít? Nebo to špatně chápu? Díky.

 [13] Gaarq (editor) 06.11.2015 07:26  

@KeB[10]: myslím, že jsi uhodil hřebík rovnou do hlavy. nejspolehlivěji se pochybnost nějaké teze ukáže jejím dovedením do extrému, v logice se tomu říká důkaz sporem (reductio ad absurdum). tohle šlo strugackým velmi dobře – obyvatelný ostrov, druhá invaze marťanů, to jsou další dobré příklady.

 [12] toms (editor) 06.11.2015 07:00  

@biafra[8]: klišé marxistického chápání dějin = zlá a zákeřná církev??? Zní to sice trefně, ale znechucení nad zneužíváním náboženství formou politicky angažovaných kněží přišlo rozhodně předtím, než se pan Marx narodil:-) Takže spojovat to automaticky s komunisty je minimálně nepřesné. Ostatně i u nás vystoupilo hned po rozpadu Rakouské monarchie z katolické církve kolem 15% populace! Dokonce sám Masaryk se netajil svou averzí vůčí církvím (nikoliv víře, či křesťanství, ale institucím) – a u něj jistě nikdo nebude tvrdit, by byl ctitel marxismu ;-)

 [11] barbar (editor) 05.11.2015 22:54  

@biafra[8]: Strugačtí polemizují s režimem, a proto vycházejí z jeho hodnot. Bez toho by nebyla polemika možná; a krom toho by kniha nikdy nevyšla, takže by se nebylo o čem bavil. Za totáče byli Strugačtí neuvěřitelně myšlenkově přínosní. Navíc musím říct, že jejich komunismus se mi docela zamlouvá + např. ve světě s nahlížením vědecké úlohy jako pozitivní stále jsme, jen se vědci tolik nestavějí na piedestal.

Kniha se samozřejmě může nelíbit, o tom žádná, ale kritizovat ji z tohoto úhlu pohledu je pro mě stejně pobloudilé jako nároky cenzury té již minulé doby. Ta právě tenhle text odsuzovala za to, že se v něm autoři ústy hlavního hrdiny nakonec stavějí proti zasahování, což si kritika v SSSR (nejspíš správně) vyložila jako odpor k „vývozu revoluce“, který se tehdy hojně děl do zemí „třetího světa“.

 [10] KeB (editor) 05.11.2015 22:10  

@biafra[8]: To s těma totáčema měl být metaforický vtip. Nijak si ho neber osobně. :D Já to chápu tak, že oni se berou smrtelně vážně je právě ten kámen úrazu. Oni se neberou smrtelně vážně, ale jen nastavují zrcadlo a nebo vytloukají klín klínem. V podstatě se berou tak vážně hlavně proto, aby na to ukázali a postavili to až ad absurdum. Aspoň tak to chápu já. Nicméně se můžu plést…

 [8] biafra 05.11.2015 20:19  

Pánové a dámy, asi si nerozumíme: a) Zápletka románu je postavena na marx-leninské víře v nutnou zákonitost dějin; b) Rumata je vyslanec beztřídní pozemské společnosti budoucnosti; c) pro mně osobně je to nepřijatelné, tj. jestli se kniha líbí někomu jinému, ať si ji čte. V kterém z těchto bodů je „naprosté nepochopení“? Argumentu s Totálním Nasazením nerozumím: Kluci ironicky zesměšňují nácky, Strugačtí se berou smrtelně vážně. Nejsem dogmatik a umím přiznat omyl, tak mi to prosím vysvětlete. Strugačtí jistě nejsou obhájci marxismu-leninismu, ale současně se z něho nedokázali vymanit, protože v něm byli vychovávaní a vzdělávaní. Přejímali automaticky některá jeho myšlenková schémata, jako je například pokrokářská filosofie dějin. Kniha obsahuje kromě obecné víry v zákonitost dějinných událostí mnohá další klišé marxistického chápání dějin (zlá a zákeřná církev, pozitivní úloha vědců atp.). Já mám vůči takovému pojetí dějin silné výhrady, a proto se mi kniha nelíbí.

 [7] KeB (editor) 04.11.2015 20:24  

@gokudo[6]: Je to stejné jako tvrdit, že tohle je náckovská písnička: https://www.youtube.com/watch?v=r0XyN-ZwNKA čili totální LOL a naprosté nepochopení. ;)

…přináší ten pocit absolutní moci.

 [6] gokudo 04.11.2015 09:09  

@FerryH[5]: Tak jsem to pochopil i ja, tak ze tvrzeni ze roman je marxisticko-leninska sracka je podle me uplna pitomost.

 [5] FerryH 02.11.2015 19:23  

@gokudo[3]: nemluve o tom, vseobecne se spis prijima, ze Strugacti se snazili v ramci moznosti o kritiku a diskusi k tehdejsim bezne prijimanym marx-leninskym ideologiim …
Roman Trudno … (1964!!) se takto zcela jiste da brat… alespon ja to tak pochopil uz tehda kdyz u nas vysel a to mi bylo pouhych 13 let :o)…

 [4] barbar (editor) 01.11.2015 13:42  

@gokudo[3]: Asi nejlepší jednovětá odpověď, co se na to dá napsat. :)

 [3] gokudo 01.11.2015 12:48  

Biafra… ta tvoje analyza me opravdu pobavila.

 [1] seul 23.06.2013 19:56  

Hm, som tu nový a trochu ma prekvapuje, že sem ešte nikto nič nenapísal. Pamätám si dona Rumatu, biele pero ako náznak vášne – a nevdojak som si spomenul na poviedku od Asimova – volala sa Mrchožrúti…

1
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo


WebArchiv - archiv českého webu