kniha » Vánoční říše
v Top10 1 | chce si přečíst 5 | má v knihovně 21
hodnotilo: 25
90%
Koupit knihu:
FantasyShop.cz
Fantasya.cz
Vánoční říše

Joe Hill

Vánoční říše

Kategorie: horor

originální název: NOS4A2

vydání: Beta (web) 2013

odkazy: 1x [ukázka], 4x [recenze]



Komentáře:
louza  | ****1/2 09.01.2014 15:21

Superpozice pánů Kinga a Gaimana. Kniha má i přes netradičně větší rozsah spád a v pravdě osmdesátkově kingovský tah na branku podpořený křehkou mysteriózní poetikou páně Gaimana, která připomíná nedávný Oceán na konci uličky. Dnes již dost vypsaný Hill tu ďábelsky prokresluje postavy na dlouhé časové ose a čtenář se tak snadno přistihne, že úhlavním zlounům rozumí a místy dokonce fandí. Přes jistou mysteriózní éterickou křehkost jde ovšem o horror, který něžně zadumanou vánoční romanci dokáže přetavit v opravdu bestiální scény hutné jak tekutý asfalt. Ke knize existuje komiksový prequel The Wraith – Welcome To Christmasland, který v současné době (2013–2014) vydává nakladateství IDW a kde se autor zaměřuje právě na svého fascinujícího baby sittera.

jirikk  | ***** 18.01.2014 08:42

Zatím nejlepší Hillův román. Po slibné, leč přeci jen trochu rozpačité Černé krabici mě na svou stranu získal Rohy, následovala skvělá povídková sbírka. Vánoční říší teď JH definitivně potvrdil svou extratřídu. Srovnávám-li se Stephenem Kingem (a tomuto porovnání je těžké se vyhnout, ani ne tak kvůli příbuzenskému vztahu – každý, kdo píše tento typ literatury, se prostě pomyslně musí s SK utkat), nezaostává Hill v ničem, naopak má v několika aspektech navrch. Bravurně zvládá vypjaté scény a dialogy, které Kingovi někdy utíkají do nevěrohodného patosu, i jeho prokreslení hlavní záporné figury převyšuje Kingův obvyklý standard. Samozřejmě, na straně starého matadora je několik desítek skvělých titulů, až čas ukáže, jestli bude mít Hill na podobně vyrovnaný a obsáhlý katalog sílu a chuť. Pevně věřím, že ano a už teď se těším. Vánoční říše je výjimečně napsaný, hlavně v první půli až k nesnesení napínavý román, na kterém se jen těžko hledají slabiny.

MirabelkaP  | ***** 19.08.2014 17:59

Jednoduše lahůdka :-) První polovina mě naprosto pohltila a ikdyž v druhé půlce bylo snadnější knihu odložit závěr vše zase vyrovnal. To co mi chybělo v Černé krabici (propracovanost postav), a proč si úplně nepamatuju Rohy (ne úplně tak originální příběh) tady autor dohnal a přesvědčil mě, že patří do mé top10. Můžu jedině doporučit.

SPOILER: Jen nechápu, co má autor (stejně jako jeho taťka) proti psům? Jednoduše řečeno Hooperův osud mě fakt rozbrečel…

Speedemon  | **** 06.09.2014 17:51

Souhlasím s tím, že první polovina knihy je napínavější. Možná by dokonce bylo lepší vytvořit závěr už někde v prostřední části. Zbytek knihy je sice pořád čtivý a napínavý, ale má spíše sestupnou tendenci. Konec byl poměrně psycho a už mě nijak nelákal číst dál. I tak jde o nejrozsáhlejší a nejpovedenější Hillův román. Dokazuje tedy že zraje jako víno a uvidíme co si na nás nachystá příště.

gan112  | ***** 26.03.2015 21:54

Veľká sila tohto diela pre mňa vychádza z deja samotného. Nejde totiž o slová ale o činy postáv ktoré knižke dávajú „dušu“. Formálne ide o brilantný kúsok, o ukážku jednoliatého, takmer bezchybného štýlu, ktorý by sa mohol prednášať na teórií literatúry. Plus je plný skvelých pre mňa inovatívnych literárnych a literárno-grafických nápadov. Na druhej strane tu máme jednoduchosť príbehu (alebo skôr nápadu či témy) ktorá ma zasiahla len pár minút po dočítaní. Asi si budem protirečiť ale keby som mal knižku niekomu prerozprávať tak z holého deja by si dotyčný povedal že je to kišé brak. Opak je pravdou. Aj keď nejaká hlbšia myšlienka v zmysle fylizofie tomu trošku chýbala. Všetko ostatné však zapadá a to nielen po stránke prepracovania románu skutočne do detajlu, ale aj z toho nevysvetliteľného čara nachádzajúceho sa prenášaním skrytých ťažko sformulovateľných myšlienok z pera, na papier a tudiž z jednej hlavy do hláv našich. Hill si zaslúži znova môj obdiv ako spisovateľ stratég. Píše s nadhľadom (ale fakt veľkým), a veľmi trpezlivo. Vianočná ríša je horor, sci-fy, triler, životopisný román, rodinná dráma, detektívka všetko v jedom a v symbióze (široký žánrový záber trošku zaváňa populizmom, neva treba sa uvolniť). Dej je popretkávaný mini príbehmi vedľajších postáv ktoré sú takto živšie, uveriteľnejšie a nenarúšajú harmóniu, ako by tomu bolo keby sa postava, hoc vedľajšia, len pohodila do textu. Hlavné postavy sú zaujímave (nebudú vám ľahostajné, aj keď ku koncu sú troška moc, ale pochopiteľne rozcitlivené). Záporáci sú! Tak trocha v "". A najviac sa mi páčili vo fázach kedy odhalili svoje hrôzostrašné komické rysi. Každá kapitola má akoby nosnú metaforu v duchu ktorej sa dej zohľadňuje, s ktorou sa dej pasuje a porovnáva. Pridáva to príbehu niečo naviac no hlboko súvisiace. Hill rozhodne rozumie tomu čo čitateľ chce a rozvrhne príbeh tak aby sme sa spolu s ním rozhodovali čo bude nasledovať. Takto rozvrhnutý dej je snom každého spisovateľa a je to na jeho práci najťažšie. Zo stredu takto rozpracovanej knižky by ju už vedel dopísať každý, a zaujímavo. Ťažko sa mi hľadajú negatíva, snaď pár logických chybičiek a to že som bol zmetený pri prechádzaní skratky, lebo som nevedel či si mám predstaviť noc, či deň (nie som expert na geografiu usa, mohlo pri tom byť myslené viac na eur. čitateľa). Ale kto vie ten vie. A Joe Hill vie aj to že na Vianoce by mala byť rodina pohromade. P.S. : Knihu treba dočítať až do absolútneho konca lebo úplný záver deja sa odohrá až za poďakovaním v „kapitole“ – Poznámka k písmu. Ale myslím že komu sa knižka páčila tak ako mne , určite tento detail postrehol. Odporúčam.

Strýček Biolit  | **** 22.11.2015 01:41

Hill snad ani blbě psát neumí. I v pasážích, které mě zas tak moc nebavily (pár jich holt bylo, kniha by mohla být trochu tenčí), utíkaly stránky rychlostí černošského sprintera. Kniha o (jistě náhodných, ehm, ehm) 666 stranách se tedy dá zhltnout rychleji než kdejaká tenká jednohubka. Vůbec nejvíce mi Vánoční říše připomínala Kingovo TO – ovšem o dost lépe napsané a asi tak o padesát koňských délek zábavnější. S hlavní hrdinkou se sice seznámíme už v dětském věku, avšak do její dospělosti dojdeme kontinuálně – nikoli za pomoci rušivého hopsání z jedné časové roviny do druhé. Dále je zde méně postav (i figurek a existencí dotvářejících kolorit a atmosféru), takže se mezi nimi člověk lépe orientuje. Nemusíte však být zděšeni, máte-li rádi právě takové ty vedlejší nýmandy. Přesně tam, kam se hodí, Hill nastrčí nebohé existence a jejich minipříběhy, včetně starostí a tužeb (bezkonkurenční je v tomto ohledu jistý nemocniční hlídač). Některé scény v knize zavání genialitou (modlitba v kostele), nechybí ani pár výborných hlášek…a…chvilka napětí…odkazů na dílo HPL, starého Kinga a (pokud si dobře vzpomínám) i další Hillovy knihy. Vánoční říše je bezesporu výborná kniha: skvělá po stránce řemeslné, s pěkným příběhem (o němž se raději moc nezmiňuji), nicméně mi v ní chybělo něco navíc, něco, co by mě zvedlo ze židle, nějaká pecka. Takto je to jen a pouze „standard“, nic, co by se nedalo čekat (asi je to i tím, že už mám něco načteno), což knihu malinko sráží. Buď jak buď, kniha stojí za přečtení – stejně jako všechny od tohoto autora.

trudoš  | **** 01.01.2016 01:46

Joe Hill se projednou rozepsal a oproti předcházejícím románům předkládá tentokrát dílko prakticky dvojnásobné. To se bohužel trochu podepsalo na zápletce. Ta je rozdělena na dvě „poloviny“ – první dvou set stránková část hýří nápady a zvraty, děj se řítí kupředu silou parní lokomotivy. Jenže následujících čtyři sta stran už drobně drhne. Je v podstatě jasné, kam bude příběh směřovat a autor nijak výrazně zápletku nezašmodrchá. Což vynikne o to víc, když pamatujete, jak těch předchozích dvě stě stran dějově excelovalo.
Joe Hill je však jedním z těch mála spisovatelů obdařených uměním vyprávět. Navíc dle mě v mnoha ohledech dokáže pracovat s imaginací lépe a uvěřitelněji než jeho otec. Vánoční říše tak představuje komplexní román, ve kterém sice ne všechny detaily fungují úplně na výbornou, ale jako celek je to ohromující a vskutku děsivé čtení.

avatar2  | **** 18.02.2016 11:36

Velice dobré počtení. Rozjezd mi přišel takový zvláštní, chvíli trvalo, než jsem se dostal na stejnou vlnu s vyprávěním, ale pak už to byla paráda. Postavy jednají velice lidsky, nejsou zde žádní superhrdinové, příběh odsýpá a baví. Těším se na další autorovu produkci.

Madam Brbla  | ****1/2 03.01.2019 15:38

„Fantazie je jen realita, která čeká na uskutečnění.“

Máte rádi Vánoce? Jako dítě jsem je zbožňovala, jako mladá trubka jsem k nim přistupovala vlažně (na co stromeček, hodíme baňku na palmu, na co cukroví, neztloustneme), jako máma se snažím udělat z těchto svátků zážitek pro dcerku a při té příležitosti se sama vracím do dětství, akorát s podstatně větší porcí povinností. Příroda nespolupracuje, sníh je na Štědrý den vzácností, ale vše ostatní se dá přizpůsobit, aby výsledkem byly rozzářené dětské oči a provoněná domácí pohoda. Pohoda, s jakou se ve „Vánoční říši“ nepotkáte.
Joe Hill uchopil americké vánoční motivy, zahalil je do černého rubáše a hojně pokropil krví. Vytvořil z oblíbeného křesťanského svátku nefalšované, mrazivé peklo, ve kterém není nouze o násilí na všemožné způsoby a úspěšně klíčící zárodky nočních můr… nezletilci v mé blízkosti budou povinně ukazovat chrup a jestli zahlédnu někoho v plynové masce, dávám se s jekotem na úprk! Zhltla jsem úvodních 200 stran, plných úžasné imaginace, připomínajících nejlepší momenty z Kingova „To“, a říkala si: „Krucinál, ještě nejsem ani ve třetině a stalo se toho tolik!“ Děj napěchovaný událostmi spěchal kupředu rychlostí šinkansenu, než se z dětské hrdinky Vicky stala komplikovaná dospělá žena a tempo zvolnilo. Také bohužel zmizela jistá míra fascinace a okouzlení příběhem. Krátce jsem s Vicky měla problém, ztratila mé sympatie, dokázala je nicméně získat zpět a zajistit, ať jí nadále držím palce. Zůstal výborný horor, kde projevy citů střídá zběsilá akce, napínavé scény se prolínají s takřka poetickými pasážemi, v popředí pak zůstávají dva motivy: síla fantazie a síla lásky – především pouto mezi rodiči a dětmi.
Fyzické násilí není tím nejhorším, s čím se v románu setkáte, tady se devastují a kradou lidské duše. Jestli myšlenku, že se vnitřní světy mohou stát skutečnými, šmahem zamítnete jako 3,14čovinu, asi byste se dílům Joe Hilla měli raději vyhýbat. Tento spisovatel rád ohýbá realitu do nevšedních forem a ne každý je psychicky nastaven přistoupit na daná pravidla (přesněji jejich absenci, kdy je možné cokoliv). Já jsem s Hillovou tvorbou spokojená , už si nemusím dělat starosti, kdo mne bude fascinovat, napínat a děsit, až se Stephen King vydá na věčnou cestu k Temné věži. V téhle rodině je naštěstí dost talentovaných šílenců… zde se přímo nabízí citát z knihy:
„Nejsi cvok! Jsi kreativní.“
Ještě kdyby pánové z Kingova klanu lépe zvládali finální kola, z těch se jim někdy stává bramboračka. Chtělo by to rozhodně méně duchů babiček, co v nouzi dobře poradí, a imaginárních otců, kteří na poslední chvíli povzbudí správnou větou. Na popud Hillovy mámy byla sice poslední kapitola „Vánoční říše“ přepracována vkusněji, ale… ale. Pořád to smrdí kýčem.
Za úvodní třetinu 100%, za zbytek 80%, v rámci žánru sakra povedená kniha. Dovolím si kacířskou větu: dle mého názoru syn v pár ohledech otce překonal, chybí mu akorát rafinovanost v práci s charaktery, hlavně s vedlejšími postavami. Mírně nasněžilo, na parapetu poskakují sýkorky, má užvaněná čertice spí, v domě je vzácný klid, mám tedy vánočně mírumilovnou náladu. Proto ode mne Joe Hill opožděně dostává na stromeček čtyři blyštivé hvězdy a k tomu jednu poloviční jako dárek.



WebArchiv - archiv českého webu