LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Joe Abercrombie

Rudá země

kniha patří do světa: První zákon

Kategorie: fantasy

originální název: Red Country
originál vyšel: 10/2012

vydání: Polaris (web) 2013

odkazy: 2x [ukázka], 4x [recenze]

Komentáře:

epco55  | **** 27.12.2013 15:59

Aspon mnou dlho očakávaný počin od momentálne asi môjho naj fantasy spisovateľa. A Joe nesklamal. Aj keď je pravda, že k svojmu svetu pristupil z opäť trošku iného uhla ako naposledy. V Rudej zemy opúšťame svet Královstva a aj svet Severu a vydávame sa do Vzdálených zemý kde je v plnom prúde kolonizácia. A práve kolonizácia môže za to, že má kniha bližšie k westernu ako k čistokrvnej fantasy. Nie len prostredím, spôsobom putovania, ale aj celkovým ponatím príbehu a aj prudkou evolučnou zmenou ktorá sa deje v Abercrombieho svete. Všetky zmeny sú však vyvážené hojnou účasťou postáv známych z predošlích kníh. Niektoré sa len mihnú iné nesú na svojich pleciach to podstaté z deja. Tak ako sa autor snaží o nový prístup tak sa aj hlavný hrdinovia snažia byť iný ako ich poznáme, ale nie vždy je to možné a nie vždy sa to podarí. Abercrombie opäť udržal vysoko nastavenú latku a kniha sa čítala priam na jeden dúšok. Chcem ešte, to je všetko hawk.

Svarec  | ***** 13.01.2014 22:08

Vida, a to jsem si myslel, že z téhle krávy už mléko nepoteče. Po vcelku nudných Hrdinech zase Abercrombie přišel s knihou, kterou můžu označit za opravdu povedenou. Dokonce ji klidně zařadím do té skupiny knih, které začnete odpoledne číst a najednou jsou tři hodiny ráno, víte, že byste měli jít spát, ale nejde to :) Opravdu mě to velice chytlo, tohle spojení fantasy, westernu a zálesáckého románu à la Jack London. Atmosféru a prostředí Abercrombie vykreslil fakt parádně – nespoutanou divočinu, poté zablácené zlatokopecké městěčko prolezlé špínou a zničenými lidskými sny. Dokonce i ten Abercrombieho rádoby realismus („život není fér, lidi jsou svině, atd.“), který mě u jeho posledních knih dosti vytáčel a tahle jím je taky samozřejmě prostoupená skrz naskrz, mi nijak nevadí. Do tohoto prostředí se prostě tak nějak hodí. A koneckonců ten jeho cynismus se mi taky zdá trochu potlačený, jako by tušil, že už na to nikdo není zvědavý. Jinak mě samozřejmě potěšil Devítiprsťákův návrat, ale i ostatní postavy jsou fajn a příběh moc slušně odsýpá. O třídu výš oproti Nejlépe chutná za studena a nejméně o dvě proti Hrdinům. Narozdíl od obou zmíněných knih, k této se někdy s chutí vrátím. A dalším příběhům ze světa Prvního zákona bych se po tomto vynikajícím čtenářském zážitku vůbec nebránil. Když Joe chce, pořád umí.

knedle  | **** 01.07.2014 10:53

Třetí typ základního příběhu: není to pomsta jako v Nejlépe, není to zbytečnost jako v Hrdinech – máme tu křížovou výpravu!

Co mě vadí na tomto díle je nezakotvenost v mapě. Teda víme kde se to odehrává, i směr pochodu, ale celý děj na mě působí umístěný „někde v pustině“ – což pravda dlouho je pravdou, ale jsou tam i místa/města, jenže na mě i ta působí jako někde v neurčité pustině. Chybí mi záchytný body, které mi definují, že nejsem v „prázdnu“.

Užíval jsem si návraty postav – a tím nemyslím jen toho zbabělce. Nové postavy více než zdatně sekundují (teda Sty mě trochu srala) a autor se jak známe moc nedrží zkrátka v počtu přeživších. I slzu jsem zamáčkl.

Nebavila mě to jako pomsta, ani to nebylo tak hutné jako jatka na kopci, ale prvnímu dílu trilogie, který nás ovšem s tímto světem seznamoval, se to bez problémů vyrovná, respektive díky znalostí světa a postav jej předčí.
Doporučuji si přečíst celý tento svět.

Majkl  | **** 09.01.2015 15:45

Už som nemyslel, že by ma ďalšia kniha Joea Abercrombieho nadchla. A ani v prípade Rudé země sa to nestalo. Ale aspoň trochu ma prekvapila, hlavne rozdielom oproti Hrdinom, čo je nezanedbateľné plus. V prvom rade je tento román o dosť tenší, čo považujem za výrazný klad – Abercrombie tak nezapĺňa stránky opakovaním svojich názorov prítomných v predošlých knihách (Ľudia sú svine, nikdy sa nezmenia, tisíc a jedna variácia na príslovia o hrdinoch), a tak sú aj nosné myšlienky knihy zapracované nenápadnejšie ako obvykle. Výskyt humoru je tiež nižší a celkový príbeh je vážnejší, miestami možno až tak trochu suchý. V komentári pri Hrdinoch som sa zmienil o tom, že Abercrombie je podobne ako Žamboch zručný remeselník, ktorý však už prináša málo nového. Rudá země je ale na rozdiel od predošlých nehrdinských „antifantasy“ (berte to s rezervou) westernom, a povedal by som aj, že veľmi dobrým. Ďalším kladom je tiež posun vo vývoji sveta, smerom od slabnúcej mágii k silnejúcej technológii. Ako je u autora zvykom, Abercrombie si vyberá zopár vedľajších postáv z predošlých kníh, pridá niektorých starých známych a plno nových, a vytvorí ďalší pomerne samostatný príbeh v známom svete s hrdinmi-parchantmi, ktorý hoci len nepatrne rozvíja udalosti z prvej trilógie a ich dozvuky. A aj keď som Hrdinov kritizoval, nemôžem si pomôcť, ale Abercrombieho, jeho postoje a názory, ako aj spôsoby, akými svoje príbehy tvorí, som si obľúbil. Pred slabinami a zápormi oči nezatávram, ale túto ako aj ďalšie knihy si vždy rád prečítam znova.

trudoš  | ***** 01.01.2016 01:55

Líbilo, a to tak, že hodně. Příjemná fantasy kovbojka, připomínající Žambochovo Na ostří čepelí, samozřejmě ovšem v Abercrombieho stylu. Zápletka samotná je příznačně jednoduchá – hrdince unesou rodinu a ona se rozhodne vydat po stopách zločinců. Putuje zdivočelou zemí ala Divoký západ, a přestože má v důsledku nízký cíl, nabalují se na ni události většího významu.
Joe Abercrombie opět vtipně překrucuje poetiku fantasy románů do reálného obrazu, v němž jsou obsazeni skuteční lidé se svými slabostmi. Pravdou je, že tenhle recept je u autora trochu ohraný, takže komu nesedl předtím, neosloví jej ani zde. Přesto patří Rudá země dle mého k jeho nejlepším a nejjednoznačnějším románům – vyhnul se opakování motivu jako v Nejlépe chutná za studena, má rozmáchlejší děj než Hrdinové, a na rozdíl od Prvního zákona se drží při zemi a nepouští se do obr epiky.

Madam Brbla  | ****1/2 08.05.2017 11:09

Zatoužila jsem zarochnit se ve špíně a pro daný účel existuje skvělá volba: Joe Abercrombie, přesněji jeho knihy. Nicméně mám takový pocit, že pana spisovatele někdo vzal na pivo a vedl k němu řeč ve stylu: „Hele, Joe, tvé výtvory jsou čím dál krvavější, nechutnější, pesimističtější, už tím nikoho nepřekvapuješ, ztrácí to sílu. Taky tvé postavy začínají být únavné, čtenář je nemá rád. Vole, udělej s tím něco!“ A Joe udělal, vypůjčil si snad všechny ingredience z éry osídlování Divokého západu a napsal „Rudou zemi“. Nechybí v ní krev, nechutnosti, pesimismus, každá z postav (s výjimkou dětí) v sobě má cosi ošklivého… jenže tentokrát lze i v těch nejhnusnějších hajzlech zahlédnout přinejmenším na okamžik špetku něčeho dobrého. Hlavní „kladní“ hrdinové pak se sebou stále svádějí vnitřní boj, někdy marný, občas vítězný, aby konali v souladu s morálním kompasem. Čtenář tentokrát nemusí tolik tápat, komu držet palce, ačkoliv události a jejich protagonisté zcela postrádají černobílost. No, tmavě šedá až černá tady má početnou reprezentaci, ale ne vše, co se zpočátku tváří jako čiré zlo, čirým zlem také zůstane.
Pátrání po unesených dětech je motiv, který ospravedlňuje nutnost páchat ohavnosti, zvláště pokud je člověk zahnán do kouta a v zápase o vlastní život nemá moc na vybranou. Prostoru pro zamyšlení i černý humor je dostatek, čehož Abercrombie šikovně využívá.
Takže držkatá Sty, zbabělec Templ, (ne)předvídatelný seveřan Jehně a další pestré charaktery ze společenstva měli mé sympatie, které vydržely od začátku do konce navzdory nehrdinským výpadkům v příčetnosti nebo v odvaze.
Užila jsem si špíny až nad hlavu a přitom mě závěr zanechal čistou, bez pocitů zmaru obvykle provázejících autorova díla. Výborné, zdejších 85% si kniha zaslouží.
P.S.: Četlo se dobře, jen korektury mohly být pečlivější.