kniha » Vlčice a staré plemeno I
chce si přečíst 1 | má v knihovně 16
hodnotilo: 11
88%
Vlčice a staré plemeno I

Zdeněk Žemlička

Vlčice a staré plemeno I

série: Vlčice Kroana
díl v sérii: 4

Kategorie: fantasy

vydání: Epocha (web) 2014

odkazy: 5x [recenze]


Komentáře:
MartinJ  | **** 17.01.2016 11:35

Asi nejlepší díl série. Oproti lokálním šarvátkám v předchozích dílech tu máme opravdu epický konflikt přesahující kontinenty a tisíciletí. Dávné kletby, cesty časem, paralelní světy. Většina známých postav má nové role, několik mrtvých postav je oživeno. Ty změny jsou ale tak velké, že podle mě úplně nesedí na předchozí děj. Některé postavy by se v předchozích dílech nechovaly tak, jak se chovaly, kdyby měly za sebou to, co se popisuje v tomto díle. Kniha také mohla skončit o nějakých 20 stránek dříve. Ty už sloužily už jenom jako úvod do dalšího dílu. Ale tyto nedostatky jsou v porovnání s našlapaným dějem docela zanedbatelné a nijak knihu neshazují.

Svarec  | *** 04.09.2016 21:08

Vzhledem k tomu, jak mizerný byl předchozí díl, mě první část Starého plemena docela příjemně překvapila. Zatímco v Mandragoře a zejména Dětech noci mi připadalo, že postavy se nekoncepčně pohybují z místa na místo a řeší romantické nesmysly, tady je příběh mnohem jasnější a cílevědomější, dokonce i ty citové výlevy jsou tady značně omezené. Bohužel mnoho neduhů ale přetrvalo. V prvé řadě má jít o historickou fantasy, ale tu historii tam moc nevidím. Autor příběh zasadil do atraktivního období, které v literatuře moc zpracované není, ale místo aby pro příběh využil skutečných historických událostí a reálné mytologie, tak si vymyslel jakousi báchorku o prastarém božstvu a z prstu vycucaných proroctvích a kletbách, jaké jsme už mnohokrát četli jinde. V podstatě by stačilo změnit jména a mohlo by se to odehrávat v nějaké smyšlené zemi. Jsou tady sice jisté snahy naroubovat na příběh některé skutečné biblické legendy, ale podobně jako v minulém díle mi to přišlo dost neobratné a kostrbaté. Vůbec mi taky nesedí autorem vytvořený systém magie, přijde mi, že to nemá vůbec žádný řád, což je u fantasy dost problém. Pořád se objevují nějaké nové kletby, zaklínadla, hrdinové cestují do jiných světů, a absolutně během čtení nemáte představu, co může přijít příště – mohlo by to být doslova cokoliv a v rámci Žemličkou nastaveného vnitřního (ne)řádu by to dávalo smysl. Postupem času mi taky vadily čím dál častější „vize“ hlavních hrdinů (nevím, jak jinak ty pasáže nazvat), plné abstraktních popisů, které jsem zejména ve druhé polovině už jen zběžně prolítával, jestli v nich není něco důležitého, protože jinak nedávaly moc smysl. V knize se také vyskytuje mnoho postav z předchozích dílů, ale stojí jaksi podivně v pozadí a vystupují sotva na pár stránkách, i když jejich úloha je vlastně docela důležitá. To je holt nebezpečí toho, když si autor v průběhu série naseká mnoho postav a najednou neví, co s nimi. Nicméně navzdory výtkám se to čte mnohem lépe než předchozí díl a pro druhou část je příběh nastaven docela slibně, tak uvidíme.



WebArchiv - archiv českého webu