Více vydání = více obálek.
Aldous Leonard Huxley
Konec civilizace
aneb překrásný nový svět
Kniha vyšla i pod názvy:
Konec civilisace
Prekrásny nový svet
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
Kategorie: sci-fi - antiutopie
originální název: Brave New World
originál vyšel: 1932
vydání: Mazáč 1933; Tatran (web) 1970; Horizont, SNTL 1970; Orfeus 1993; Maťa (web) 1998; Maťa (web) 2004; Maťa (web) 2011; Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov (web) 2015; Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov (web) 2019; Maťa (web) 2020
odkazy: 3x [recenze], 1x [info], 1x [seriál]
- Komentáře:
-
avatar2 | ***** 15.10.2006 19:34
Sociální experiment Aldouse Huxleyho popisuje společnost, ve které jsou lidé pěstováni ve zkumavkách a jejich osobnosti jsou utvářeny podle potřeb. Je tak vypěstována společnost, ve které jsou všichni šťastni, protože jsou všichni vypěstováni tak, aby šťastni byli. Zdá se, že vše funguje jak má, Huxley do ní však uvede „Divocha“, tedy člověka ze světa takového, jaký ho známe my. Jak ten bude tuto společnost vnímat? Nejzajímavější částí knihy se mi zdálo posledních 50 stránek, ve kterých sledujeme dialog Divocha a jednoho z tvůrců této společnosti. Myslím, že není na místě srovnávat tuto knihu s Orwellovým 1984. Orwell popsal svět policejní diktatury a šikany, zatímco Huxley spíš experimentuje s otázkou lidského štěstí. Rozhodně pět hvězdiček, toto je klasika z kategorie utopie/antiutopie.
VP | ***** 06.12.2009 23:34Brilantní analýzu této knihy dává Neil Postman v „Amusing Ourselves to the Death“. Jasně zde uvádí hned v předmluvě rozdíl mezi Orwellem a Huxleym: Zatímco v Orwellovi ničí lidství to, co lidé nenávidí, v Brave New World to, co lidé milují. Není zde žádný velký bratr, nikdo ho nepotřebuje, lidé jsou šťastní ve své nevědomosti. Není třeba se bát knih, nikdo nečte. Není třeba donašečů, to šťastné štěbetání nikoho nezajímá. Není třeba se bát pravdy, pravda se rozpustí v moři balastu a pseudokultury … atd.
Orwellova vize skončila pádem východního bloku, k Huxleyho vizi západ nezadržitelně směřuje. Jak píše Postman: Cílem mé knihy je ukázat, že Huxley a nikoliv Orwell měl pravdu.
Knihu jsem dal do TOP 10 jako jednu z nejgeniálnějších knih všech dob.
louza | **1/2 04.06.2010 10:36Huxley bývá často stavěn na piedestal vedle Orwella, což vede nevyhnutelně k mylnému pocitu, že snad píše stejně dobře jako on. Pravda je taková, že Brave New World není zdaleka takovým zázrakem jakým se zdá z doslechu být. Ano, vize společnosti je bezpochyby zajímavá a dokázala by naplnit delší povídku. Co se týče celkového řemeslného pojetí knihy, je to bída. Nečtivý, nezajímavý příběh hrdiny s nímž jsem měl problém se ztotožnit zasazený do relativně zajímavého prostředí zařazuje knihu mezi díla s promrhaným potenciálem.
Phoenix | ***** 16.05.2011 22:08Když jsem dočetla, měla jsem pocit, že jsem nenarazila na knihu, jejíž název by dokázal lépe vystihnout hlavní myšlenku knihy. Název je stejně rozporuplný jako příběh, který balancuje mezi zánikem a zdánlivým blahem. Příběh sice patří do kategorie sci-fi, ale nějak jsem se nemohla zbavit pocitu, že autor si moc nevymýšlel, ale spíše psal „fakta“, která možná jednoho dne budou více či méně fakta bez úvozovek.
stimílek | ****1/2 19.12.2011 14:11Kniha se čte velmi dobře, roky od jejího vzniku nejdou tak moc poznat. Embryonální predestinace různých kast, ale všichni jsou šťastní, když ne, tak si šlehnou legální drogu nebo si s někým zasouloží, co víc si Alfa (Beta…) může přát? Pobavilo zbožštění Henryho Forda a jeho Modelu T, odsýpající děj, znudil rádobyfilosofický závěr.
hivar | **** 07.11.2012 10:49Odrežte z krížov vrchnú časť do tvaru T, predestinujte ľudí aby boli šťastný v tom čo musia robiť, povoľte im neobmedzené uspokojovanie svojich sexualných pudov. Ak sa náhodou niečo vyskytne tak im poskytnite neobmedzené dávky „zdravých“ drog a ľudstvo je zrazu šťastné. Bez vojen, chorôb, starnutia. Absolútne šťastné. A aby sa nezabudlo, tak aj bez osobnosti, umenia a pravdy. Treba si len vybrať.
lamahe | ***** 27.09.2013 14:06Tento klasický (v zmysle významný) dystopický román, napísaný v roku 1931, mi zrazil sánku hneď prvou kapitolou. Popis masovej umelej reprodukcie ľudského pokolenia a fyziologickej aj sociálnej predestinácie ma zatlačili do kresla a bol som prinútený zmeniť svoj názor na úroveň vedomostí z oblasti biológie a psychológie tej doby. Síce Huxley bol tým smerom profesionálne orientovaný, ale aj tak. Monumentálna extrapolácia (hĺbkou myšlienok, nie rozsahom) a pohľad na civilizáciu zvonku. Vysoká úroveň kompaktného textu bola potom počas celej knihy udržaná, vrátane dejovej strednej časti, zaujímavej filozofickej pasáže pred koncom a samotného strhujúceho záveru. Nezabudnuteľné nečiernobiele postavy (Bernard, John, Lenina, Helmholtz, Linda, Mustafa Mond atď.) nenútene charakterizované cez ich činy, prispievajú k skvelému zážitku. Rozhodne nadčasový príbeh hodný poriadneho zamyslenia.
akustik | ***** 22.06.2017 19:28Srdce mi plesalo s úsměvem na tváři a občas mně z toho bylo taky docela blivno. Brave new world je velice ošklivou ale sugestivní představou o tom, jak by mohla fungovat lidská společnost a na jakých zvrácených hodnotách by mohla stát. Každopádně mě napadlo, že bych se chtěl docela potkat s člověkem typu pan vrchní řídící Mustapha Mond. Těch otázek na něj bych měl víc než pan divoch John, který, leč to myslel dobře, tak byl vlastně taky magor, naprostý protipól Huxleyho ideálistické společnosti. Obě varianty ale mají od ideálu daleko.
