kniha » Ta obludná síla
chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 30
hodnotilo: 13
71%
Ta obludná síla Více vydání = více obálek.

C. S. Lewis

Ta obludná síla

Kniha vyšla i pod názvem:
Thulkandra
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Kosmická trilogie
díl v sérii: 3

Kategorie: sci-fi

originální název: That Hideous Strength
jiný (obecně známý) název: The Tortured Planet
originál vyšel: 1945

vydání: Návrat domů 1997; Knižní klub (web) 2007; Porta libri (web) 2017


Komentáře:
avatar2  | **** 03.05.2009 16:12

Určitě nejlepší díl Kosmické trilogie. Lewis zde pracuje na větší ploše (přes 400 stran) a tak má víc prostoru pro dramatický děj, který (stejně jako ve všech jeho knihách) slouží jako důkaz vítězství dobra a víry nad zaslepeností a zlobou. Podtext mi připadá o něco méně očividně křesťanský než jiné jeho knihy, nebo je možná jen křesťanství překryto jiným poselstvím. Knihu ale nese děj – drží se při zemi (necestujeme na jiné planety jako v předchozích dílech) a ději to svědčí. Ve stručnosti – podklidný život jedné anglické universitní koleje je zničen příchodem jedné podivné nadnárodní korporace, která přebírá vládu nad několika obcemi v okolí za účelem podivných sociálních experimentů. A dál už čtěte sami.

Tua  | *** 15.01.2011 05:31

Závěrečný díl tzv. „trilogie“ se (jak už modrý obal napovídá) odehrává na Zemi (porovnej s červeným Marsem a zelenou Perelandrou – Venuší). Je to díl nejtlustší a nejzdlouhavější a přece mám pocit, že byl napsaný pro takové jako jsem já. Celá Kosmická trilogie je dílo tak podivné, únavné a nesourodé, že docela chápu onu slevu, díky níž jsem si jí pořídil. Myslím, že autor mohl být docela dobře velký filosof a mystik, jež se snažil podělit se svými transcendentní zážitky s ostatními, jenomže zatím neuměl psát. Píšu schválně „zatím“, protože si myslím, že v jeho pozdějším díle, Letopisech Narnie, se s něčím podobným setkávám jen velmi zřídka (celá série vrcholí excelentním Čarodějovým synovcem, jež ač byl psán nakonec, patří vlastně na samotný začátek celé ságy). Zvýšenou pozornost věnuji častým přirovnáním vztahujícím se k dětství člověka. Není to dobrá beletrie, ale je to zajímavý pokus o skloubení filozofie a románu, přičemž filozofie má značně navrch. Jeden z posledních obrazů knihy mi připomněl Brouka v mraveništi a scénu s kobercem ušlapaných těl na pusté planetě.

„Řekli by, že nejste neposlušná z nedostatku lásky, ale že jste lásku ztratila, protože jste se nikdy nepokusila poslouchat.“

Phoenix  | *** 11.03.2014 17:27

Třetí díl je mnohem lepší než druhý. Je lépe vyprávěný, má srozumitelný příběh a především není tak strašně prvoplánovitě nábožensky založený. Stále tu je základní boj dobra proto zlu, kdy dobro samozřejmě vítězí. Odkazů na bibli je tu podstatně méně oproti dvojce. Příběh je vyprávěn z pohledů dvou hlavních postav, přičemž jedna stojí na straně dobra a ta druhá musí od té zlé dokopýtat a patřičně prozřít.



WebArchiv - archiv českého webu