LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Ondřej Neff

Pán země

série: Tajemství pěti světadílů
díl v sérii: 2

Tato kniha je částí i jiných knih: Tajemství pěti světadílů

Kategorie: sci-fi

vydání: Albatros (Albatros Media) 2015

Komentáře:

SONP  | ***1/2 20.04.2015 07:42

Ondřej Neff nám v této oddechovce (zhltl jsem ji za dva dny) servíruje další dávku svých oblíbených postav a míst z celého Verneova díla. Tentokráte jsou na pořadu z dne hlavně Cesta do středu země a Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy (která jsem nečetl a Neffovy africké odkazy jsem si proto příliš neužil). A stojí to opět za to – i když dobrodružství našich hrdinů mimo Foktylus zdaleka nebyla tak zábavná, jako ta na jeho palubě. Zápory? Kniha má klasickou nevděčnou úlohu středního dílu trilogie, tedy vlastně nezačíná, ani nekončí, i když jakés takés vyvrcholení zde je. A mladý Mark Davenport už je doopravdy otravný (ale možná že to bylo autorovým cílem, ukázat mladým čtenářům, jak někdy dokáže být otravné dětské chování). Předpokládám, že příští díl bude inspirován Tajuplným ostrovem a Dvaceti tisíci mílemi pod mořem, tedy mými nejoblibenějšími Verneovkami, a tak se na něj velice těším.

MartinJ  | *** 22.02.2016 08:15

Pán země začíná tam, kde Pán vzduchu skončil. Stále více se odkrývá charakter a úmysly Virgila Adriana. Ve srovnání s prvním dílem je to přece jen znatelný krok dolů v kvalitě. Zejména v první půlce se tak moc neděje. Druhá půlka to trochu vynahradí, roli Adriana převezme hrabě Raigast a čtenář je opět alespoň na chvíli udržován v napětí, jaké jsou jeho úmysly. Největší záhadu, tj. jestli Foktylus směřuje na jih, jak ukazují přístroje, nebo na východ, jak napovídá Mauklerovi jeho šestý smysl, prozradí mapa na obálce, což ale nevadí, i tak bylo vysvětlení této záhady poměrně nečekané.

louza  | ***1/2 24.08.2016 18:54

Přímé pokračování Pána vzduchu na předchozí díl bohužel trochu ztrácí. Text si sice drží příjemnou vypravěčskou fazónu i precizně vysoustružené charaktery a není nouze ani o pár šikovně překvapivých zvratů, ale zdá se že Neff tady už trochu tlačí na pilu náhody a příjemně plynoucí děj první knihy tu místy nahrazuje sevřená křeč. Knize úplně nepomáhá ani Kupčíkovo vizuální ztvárnění. Má pravda svůj svébytný styl, ale do Fibigerovské preciznosti poněkud daleko. Totálním držkopádem jsou ultra zprasené lakovky, jejichž kostičkovaný rozpixelovaný rastr podle mě vyžaduje ráznou odpověď ráže devíti milimetrů. Nechápu, že si tohle grafici albatrosu nepohlídali a nevyžádali si od malíře lepší podklady.