kniha » Údolie ľalií
v Top10 1 | chce si přečíst 1 | má v knihovně 2
hodnotilo: 9
86%
Údolie ľalií Více vydání = více obálek.

Alexandra Pavelková

Údolie ľalií

Kniha vyšla i pod názvem:
Údolí lilií
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: fantasy - povídková sbírka

originál vyšel: 2015

vydání: Slovart (CZ) 2015; Argo (web) 2018

odkazy: 2x [ukázka], 14x [recenze]


Komentáře:
mato_klerik  | **** 11.02.2016 11:46

Kvalitná zbierka poviedok od vypísanej autorky. Aj v drsnejších príbehoch poteší kultivovanosť jazyka. Kniha je rôznorodejšia než PRÍSAHA, ale poviedky sú vyrovnanejšie v kvalite…

whack  | **** 26.05.2018 20:53

Kniha má skrytú pointu, ktorou je pôsobenie Človeka na Zemi. Pre pochopenie pointy je najdôležitejšia (a najkrajšia) posledná poviedka, rozpráva ju mladá nájomníčka chaty v prvej osobe, a spája povesť o mytologických strážkyniach lesov a riek, vílach, samodivách a klčovaní lesa a výstavbách mostov a priehrad s reálnou situáciou zúčastnených poslucháčov, potopou odseknutých od sveta. Nie všetky príbehy s pointou súvisia, ale zo stavu, v akom sa nachádzajú ich rozprávači a rozprávačky, sála napätie, ale aj blahodarný pokoj prameniaci z toho, že čas a povinnosti vďaka potope zamrzli.

trudoš  | ***1/2 02.06.2019 09:34

Sbírka povídek, která se sice tváří, že žádnou sbírkou není, ale moc jí to nejde vzhledem k základnímu motivu, kdy se sejde skupinka různorodých hrdinů a vypráví si historky pro ukrácení dlouhé chvíle. Což v praxi znamená, že spisovatelka vytáhla z šuplíku několik starších textů a spojila je s těmi novějšími. Nedá se ovšem říct, že by příběhy byly propojené ústřední linkou Údolí lilií, a už vůbec ne, že by je spojoval jednotný motiv. Přesto se autorce podařilo vybrat povídky tak, že k sobě hezky pasují historicko-baladickým laděním. Pouze Desítka, Barva a Jízda za králem stylisticky i obsahově vybočují, ovšem jde o natolik výrazné texty, že je to spíše k užitku než naopak, protože neúmyslnou tvůrčí jednotvárnost příjemně narušují.
Alexandra Pavelková má zvláštně podmanivý styl psaní, který jsem si už dávno zamiloval. Napůl lyrický, napůl věcný, hodně se opírající o krásu přírody či pomíjivost lidského života a zároveň apelující na důležité morální hodnoty, jimž by si přál dostát každý.

Gaarq  | *** 30.06.2020 12:42

alexandra pavelková má velký potenciál být skvělou vypravěčkou, když trochu ubere na cukerínové romantice a zkusí příběhy posouvat z jejich tradiční polohy do něčeho osobitějšího, podmanivějšího, nekonvenčnějšího (chce se mi říct zajímavějšího, ale to by nebylo úplně fér). chybí tomu šťáva, chybí tomu nápaditost, což u autorského díla je naškodu. autoři dnes už těžko mohou žít v izolované bublině, protože jejich čtenáři mají možnost nasávat příběhy v myriádách odstínů, stylů a způsobů vyprávění. netvrdím, že je třeba být originální za každou cenu, ale i tradice se dá prodat netradičními cestami (zrovna viz sapkowski a tolkien, které autorka dozajista zná a cení si jich). jaká malá domů, je to milé, ale trošku nudné čtení; čekal jsem víc – zhrzení milenci jsou ti nejhorší parchanti ;)



WebArchiv - archiv českého webu