LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Andrzej Pilipiuk

Cesta do Nidarosu

série: Oko jelena
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi - cestování časem

originální název: Droga do Nidaros
originál vyšel: 2008

vydání: Laser-books (web) 2015

odkazy: 1x [ukázka], 5x [recenze]

Komentáře:

snop  | ***1/2 01.08.2015 12:16

To je tezke. Je to prvni dil udajne osmidilne serie, takze neni cemu se divit, ze se tam vubec nic nedeje. Na druhou stranu, vubec nic se tam nedeje. A zase na druhou stranu, cte se to s radosti a samo. Takze komu jde spise o obsah, at si urcite jednu hvezdicku strhne. Ackoli anotace mluvi o vesmirnych nomadech, nevyskytuji se, pouze v referatech. Ackoli anotace mluvi o hanzovnich kupcich, je jim venovana tak maximalne petina knihy a vlastne se nic moc nedozvime (krome tuseni, jak se v dalsich dilech zapoji do pribehu). Cely pribeh je tak o onech „turistech“, resp. predevsim z pohledu jednoho „turisty“, ucitele informatiky Markuse, ktery najednou propadne do roku 1559 a co z toho vzniklo. Vlastne 90 % knihy je o snaze moderniho cloveka prezit v ranem novoveku.

V zasade, cele se to da cist jako apoteoza soucasneho sveta: vsude mame cisto a svetlo, nikdy nebylo bezpecneji ani levneji a chudoba je spise komparativni nez realna. A nemusime si nic pamatovat, protoze si to za nas pamatuje strycek Google.

Mozna si dovolim jeste upozorneni: hlavni hrdinove jsou priznani katolici, kteri celkem casto resi nabozenska temata (a cela kniha vyzniva dosti silne proti luteranstvi).

trudoš  | **1/2 07.07.2018 06:35

Andrzej Pilipiuk tentokrát opustil humornou notu neřízené chlastačky a dal se do vážnějšího dobrodružství. To se nese v duchu klasické „časovky“, v níž se člověk ze současnosti dostane do drsného středověku. Tedy nic zásadně originálního a autor to kupodivu ani moc neřeší. Což by za mě nebyl problém, kdyby se tu dělo alespoň něco zajímavého. Jenže nepočítám-li znásilňování jedné z postav, které mělo vyprávění asi opepřit, ale pro svou samoúčelnost mě spíš jen štvalo, se děj spíš než na akci opakovaně zaměřuje na disputace o tom, jak je moderní človíček v raném novověku nepoužitelný. Hrdinové neustále vymýšlejí, co by mohly udělat jinak, aby si zlepšily životní standard, pročež si uvědomí, že neumí vyrobit tohle a támhleto. Následuje krátká pauza a pak se vše rozjede nanovo. Občas to proloží nějaká ta filozofická teze o náboženství, ale jinak nic. Korunu tomu nasazuje závěr, který končí uprostřed věty, takže všechny ty motivace a plány v pozadí příběhu zůstávají prozatím bez odezvy.