kniha » Osada
chce si přečíst 3 | má v knihovně 29
hodnotilo: 29
91%
Osada Více vydání = více obálek.

Kir Bulyčov

Osada

V zajetí nelidského světa je nejtěžší zůstat člověkem

série: Pavlyš
díl v sérii:

Tento svazek obsahuje díla vydaná samostatně: Slyšel jsem Zemi ..., Země je příliš daleko

Kategorie: sci-fi - omnibus

originální název: Poselok
originál vyšel: 1988

vydání: Triton (web) 2015; Triton (web) 2023

odkazy: 1x [ukázka], 8x [recenze]


Komentáře:
Doubravka  | ****1/2 06.12.2015 10:31

Výborná napínavá sci-fi. Představte si vzdálenou planetu, která sice oplývá (ne rozumným) životem, ale je na první pohled tak nebezpečná a nehostinná, že si vnější pozorovatel nedovede představit, že by zde nevybavení lidé přežili déle než několik hodin. A přesto tu je – Osada trosečníků ze Země, hrstka zbídačených, sešlých a malomyslných dospělých, několik více odolných dospívajících, kteří už nic jiného než tento svůj domov neznají, a děti. Postupně se vyjevuje, jak se sem vlastně dostali, ale úplné vysvětlení je až prakticky na konci druhé části. Bulyčovova divoká planeta se mi nesmírně líbila – tedy ne jako místo na dovolenou, ale její fantastická promyšlenost, nádherně matoucí způsob, jakým se zde lidé vyrovnávali s cizostí místního prostředí a lokálním životním formám přidělovali jména známých pozemských tvorů a rostlin, jen aby se pro nás, neznalce, chovali naprosto neočekávaně a oplývali fyzickými atributy, které by u „kozy“ či „medvěda“ nikdo nehledal.

Po patnácti letech strávených v této zoufalé situaci, v místě, kde sněží i v létě, jedlé houby před vámi utíkají a kousnutí blechy vám způsobí dočasnou smrtící nepříčetnost, se osadníci z posledních sil drží zbytků civilizace. Mladší generace se může stát nositeli lidské kultury a nebo se může dokonale přizpůsobit planetě a vyšší ambice zahodit. A nebo je skutečně možné obnovit spojení se Zemí a nevyhnutelnému sžívání s místním ekosystémem uniknout?

Druhou polovinu románu jsem prostě nedokázala odložit. Je to moje první setkání s Bulyčovem a tak jsem netušila, co všechno je svým postavám schopen provést a byla jsem jak na trní. No a teď je mi jasné, že to setkání nebude zdaleka poslední, Bulyčov je zjevně báječný autor :)

MartinJ  | ****1/2 10.02.2016 23:55

Nebudu opakovat, co napsala Doubravka, je to výstižný popis. Tak snad jen dodám, že nejvíc se mi líbila snaha staré generace obyvatel osady zachovat lidskou civilizaci a hodnoty humanismu. Krásně to vynikne v samém závěru, kdy se Boris alias Kmet, který by měl být léty strávenými v nehostinném prostředí vyčerpaný až k smrti, setká se Sally, která je odpočatá a má s sebou veškerou techniku…

Půl hvězdičky jsem ubral za posledních asi 30 stránek, kde spolu dvě skupiny hrají až takovou hru na schovávanou a náhody, kdy se už už potkají a přesto minou, jsou až trochu přitažené za vlasy. Samotný závěr je ale opravdu pěkný a moc rád bych se býval dozvěděl, jak příběh pokračoval dál.

quinnet  | **** 16.09.2016 13:37

Čítal som to ešte za socializmu a už vtedy sa mi to páčilo. Musel som ubrať z môjho predošlého hodnotenia, keďže tá záverečná časť bola trochu pritiahnutá za vlasy. Tie tesné minutia boli oproti predošlému textu ako z príbehov o Alici. Ale predošlí text úplná paráda. Bezvýchodiskovosť situácie, zúfalstvo a beznádej u niektorých osadníkov, a napriek tomu ďalšie pokusy o kontakt boli popísané veľmi dobre. Rusi túto disciplínu vždy dobre zvládali.

Tehuapac  | ***** 19.02.2017 09:50

Netuším ako sa mohlo stať, že ma tento príbeh za socializmu minul a vôbec nič som o ňom nevedel. O to väčšie prekvapenie som zažil keď som si teraz knihu prečítal. Nemám rád tzv. sovietsku sci-fi (samozrejme s výnimkou bratov Strugackých), ale toto je naozaj výnimočné dielo. Ak existuje niekto taký ako ja, že sa mu z akýchkoľvek nepochopiteľných dôvodov toto dielo vyhlo, odporúčam mu čo najskôr túto chybu napraviť. Len v závere autor trocha príliš tlačí na pílu a naťahuje dej až k samej hranici únosnosti, ale napriek tomu musím hodnotiť plným počtom.

honajz  | **1/2 22.04.2021 13:03

Mně to přišlo jako nastavovaná kaše a ani Pavlyš tady není tím Pavlyšem. Jako jo, jako by autor vzal Pavlyše ze Zákonu pro draka, kde řeší jiné prostředí a naše činy v něm, ale tady je ta myšlenka podle mne upozaděna a hledání se těch dvou skupin je na mne neúměrně dlouhé.

Benetka  | **** 30.12.2021 19:00

Čtení této knihy bylo pro mne výletem do minulosti. Až někam do let kdy jsem (už navždy) propadl žánru scifi. Tenkrát jsem v nějakém časopise četl krátkou ukázku ze Slyšel jsem Zemi. A moc mě to zaujalo. Teď po letech „uklízím“ knihovnu a narazil jsem na titul Země je příliš daleko. Avšak předchozí publikace mi chyběla. A tak tedy zakoupil souhrné dílko Osada. A čtení to není vůbec špatné! I když si říkám že se autor možná až příliš moc všemu věnuje jen tak letmo či ledabyle. Možná ale že kdyby ne tak na místo jedné knihy by hned byly dvě. Což by bylo fajn ale žel – je to tak jak to je. Nezbývá než popustit uzdu vlastní fantazii a představovat si co všechno ještě by se mohlo stát…



WebArchiv - archiv českého webu