kniha » Rudá královna
chce si přečíst 1 | má v knihovně 3
hodnotilo: 4
80%
Rudá královna Více vydání = více obálek.

Victoria Aveyard

Rudá královna

Svět rozdělený krví

Kniha vyšla i pod názvem:
Červená kráľovná
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

série: Rudá královna
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy

originální název: Red Queen
originál vyšel: 2015

vydání: CooBoo (CZ) (web) 2015; Motýľ (web) 2016; CooBoo (CZ) (web) 2021; Motýľ (web) 2022

odkazy: 3x [recenze], 1x [ukázka]


Komentáře:
Lokina  | **** 19.03.2017 20:07

Prosím další díl!!! :-) Úžasná kniha, zajímavé postavy a ten konec jsem teda nečekala :-) Já osobně jsem měla v oblibě více Cala ;) Mare byla super…to jak to nakonci natřela Evangelině, to už byla jenom třešnička na dortu :-)

Maitter  | **** 13.05.2017 22:01

Nesnáším marketing. Široké okraje, centimetr mezi každým řádkem, krucifix, ta kniha mohla být o třetinu tenčí. ---- Stojí za přečtení, za DOčtení. První pozitivní dojem na mě autorka udělala realistickým vykreslením Mařina charakteru. Hlavní hrdina nemá být nesnesitelný, ale kouska sebezáchovného pudu by si vypěstovat mohl. Ona a Kilorn se chovali normálně vzhledem k poměrům a situaci. ---- Většinu knihy jsem zápasila s dějem, neustále na vážkách. Tak je to tuctová pseudodystopická romanťárna, nebo ne? Čekala jsem, že ano, působilo to adekvátně. Až konec rozcupoval pseudo i romanťárnu. Nechci tvrdit, že množstvím krve lze rozlišit realistický příběh od naivního, a možná by ostatní týnejdžrovské příběhy dopadly lépe, věrohodněji, kdyby se autorky soustředily spíš na okolnosti než na „bohatý“ vnitřní svět poblázněných hlavních hrdinů, (a možná také ne,) ale Victoria Aveyardová to s revolučností zatím zvládla nejlépe. Žádné zbytečné naděje. Žádné zázraky. Uvěřitelné lidské chyby i masky. Och, miluji uvěřitelnost. Je jí tak málo, je tak relativní a tak subjektivní. Jo, a mimo jiné mne velmi těší, že Aveyardová nerozmazávala milostné eskapády rozvláčnými úvahami. Děj se dá rozsekat na linie, linky, scény a kousky, které jsou buď naprosto předvídatelné, lehce zmatené či nepřehledné, anebo úžasně jedinečné a své. „Selekce, Divergence, Hunger Games.“ ---- Divergence je úplně jiná. Kupodivu ještě hloupější. Selekci jsem nečetla, ale k přirovnání k Hunger Games se vyjádřit mohu. Nic mi tu nepřipomínalo HG. Arény na důkaz moci? Ty se nám tu povalují už tisíce let. Horních deset tisíc s biči versus živořící práv zbavení utlačovaní? Nu… to je tak nějak náplň antiutopie, i když „knihy pro mládež“ ji poněkud zjednodušují… Hlavní hrdinka? Neee… Není jako Katniss. Je pragmatická, víc iniciativní, ve výsledku není solitér a tím pádem ani tak opatrná – nicméně duševní vyspělostí se postavě Katniss, která prochází i jiným vývojem, vyrovná málo dívek, stejně jako je tomu v normálním světě, takže za běžnější „sedmnáctku“ Mare mlátit nemůžeme. Nic dalšího, co bych mohla přišít vyloženě HG, mě nenapadá. Na rozdíl od Collinsové nemá Aveyardová tak širokou slovní zásobu a její sloh mě rozhodně tolik nebavil (podprůměrný). To může být důvodem, proč mi milostné myšlenkové pochody připadaly snesitelnější; byly krátké, avšak to i všecko ostatní, a zapomněla jsem je. ---- Červená a stříbrná krev! Sci-fi! Chci vysvětlení, které to nezkazí, a pokud žádám příliš, chci jen vysvětlení. Promyšleným rozuzlením původu zvláštností a moci se mnoho autorů tiːn əˈdʌlt nezabývá. Jsem zvědavá, jak to bude s Aveyardovou. ---- Ani jeden žvást o Americe! Jupíjajej! ---- P. S. Lidské teplo nad oheň. Hezká drobnost. :-) ---- P. P. S. Za chyby v překladu a překlepy bych je poslala do pekel, ale za to Victoria nemůže. Nechám jí ty hezké čtyři hvězdičky.



WebArchiv - archiv českého webu