Příslib krve / Prachmistři (1) / komentáře --- LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi
kniha » Příslib krve
chce si přečíst 9 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 23
Příslib krve

Brian McClellan

Příslib krve

série: Prachmistři
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy

originální název: Promise of Blood
originál vyšel: 2013

vydání: Talpress (web) 2016; Talpress (web) 2017

odkazy: 1x [ukázka], 2x [recenze]



Komentáře:
Alfi  | ***** 05.03.2016 11:24

Román Příslib krve Briana McClellana sprevádzala povesť mimoriadne dobrej knihy a – spoiler – povesť neklamala. Príbeh sa odohráva v Adre, štáte v ktorom existujú tri druhy mágov – obdarený, privilegovaný a prachmistři. Samotný príbeh začína masakrou, kde prachmister Tamás zabil krála Manhoucha (snáď jediné, čo mi na knihe vadilo sú divné mená postáv a to podľa poďakovania na konci knihy predpokladám, že vidíme už učesanú verziu) a povraždil jeho privilegovaných. Plán splnený na sto percent, akurát ho trocha znepokojilo, že každý mág po smrti sa ešte raz prebral a hrozivým hlasom zašeptal „Nedokážete zlomit Kesimíruv slib“. A, žiaľ, Kesimír je hlavný boh ich panteonu, a nie je to ten prívetivý boh akého poznáme z Nového zákona, skôr ten starozákonný, ktorý zničí celé mesto a posype ho soľou, lebo mu je nesympatické. Tamás teda povoláva obdareného Adamata (je obdarený dokonalou pamäťou a pracuje ako vyšetrovateľ) aby zistil, čo sa vlastne deje. (Toto sa udialo na prvých piatich stranách, nebojte sa, nespoilerujem). Príbeh sleduje postavy Tamása, jeho syna Taniela Dve Gule (myslí sa tým náboje, nie to, na čo ste si pomysleli vy), vyšetrovateľa Adamata, sprvu pomaly a pokojne, ale asi od polovice sa príbej zlomí na akčnú jazdu, kde každá kapitola končí cliffhangerom ako sezóna Lost a núti vás čítať a čítať, kým nezazvoní budík a vy sa nerozhodnete, že nejdete do práce/školy a zostanete radšej doma a dočítate to. Ide, mimochodom, o prvý diel trilógie, síce uzavretý, ale cítiť v ňom potenciál, ktorý môže byť ukrytý v ďalších častiach. Talpress, sem s pokračovaniami!! Samotná kniha je kvalitne spracovaná, síce s menším fontom by sa zmestila aj na menej ako terajších 540 strán, ale väzba sa nerozpadáva a pri trochu opatrnom čítaní sa chrbát neláme. Samotná obálka je zvláštne voskovaná, príjemná na dotyk.

snop  | **** 22.03.2016 20:25

Zprvu mi to prislo pomerne roztrhane, prilis mnoho vypravecu, ale pak se to ustalilo vlastne jenom na dvou liniich, byt vypravenych vice lidmi, a zacalo to byt dobre a napinave. Zajimavy je koncept dvou magii – klasicke a magie strelneho prachu. Uvidime, kam se pohneme v druhem dile.

trudoš  | ****1/2 17.04.2016 23:42

Dějově je Příslib krve lehce zařaditelný – hrdinové bojují proti padouchům a to pro nic menšího, než jsou lepší zítřky. Ovšem jednotlivé linie spřádá Brian McClellan s bravurou ostříleného mistra, kdy před postavy i čtenáře staví jednu záhadu za druhou, a s každým dalším odhalením se rýsuje hrůzyplný celek, který je na nejlepší cestě poslat všechno do pekel horoucích. Takže to, co se zpočátku zdá jako řadová heroic fantasy, se průběžně mění a tvaruje, aby výsledek ohromil propracovanou epikou prvotřídního ražení.
Nejsilnější autorovou zbraní je však originální svět, ve kterém střelný prach bojuje proti tradiční magii. Jenže ne všedním střílením kulek, ale magií jako takovou. Navíc v kulisách ne nepodobných našemu 17. století, s hrdiny z řad obyčejných lidí a v konfliktu přesahující několik generací. To vše dělá z románu nekonvenční čtení, které strhne nápaditým dobrodružstvím, stejně jako sympatickými zvraty. Prozatím to tedy vypadá, že cenu za nováčka roku mají u mě Prachmistři jistou.

Sirius  | ***** 09.04.2017 12:58

porušil jsem svoje předsevzetí nerozečítat fantasy série. A nelituju. Příslib krve jsou naprostá pecka – žádná fantasy mě už tak dlouho nefascinovala. Jsou tu hrdinové, se kterýma se člověk může ztotožnit, je tu svět, kde se autor inspiroval (tuším) francouzskou revolucí, takže žádní elfové, trpaslíci atd, ale spousta mušket, pistolí, střelnýho prachu. Nějaký intriky. Brian McClellan se sice nemazlí s větami jako Abercrombie nebo Martin (dokonce není tak cynický), ale rozhodně mě během v tomhle 500 stránkovým kolosu nenudil ani jednou.

ladynka  | *** 17.06.2017 02:21

Vícero dějových linií u různých postav zajišťuje celkem bohatý děj, napínavé situace a přináší také několik zvratů. Nejzajímavější je zde původní prvek magie – střelný prach a jeho možnosti a schopnosti lidí, kteří jej mohou ovládat. Zbylé magií nadané postavy mi tak nějak přijdou jako dané dohromady z jiných fantasy (pro srovnání – z poslední doby nejoriginálnější magii měl Světlonoš a Kronika Královraha). Poměrně zajímavá se jeví také výchozí situace (převrat), byť mi až tak moc nesedly postavy. Hlavní hrdina střídá polohy idealisty a pragmatika a bohužel naivni idealismus převažuje. Taniel má komplex méněcennosti, je to feťák a slaboch a jeho postava se nikam nevyvíjí. Adamat jednáním zklamal. Postavy mají nějakou minulost, ale vynoří se zde již hotové a nijak se nevyvíjí (kromě jedné dívky, která si rozmyslí svůj naplánovaný čin). Podstatnou část knihy tvoří obstojné ale nikoli ohromující pátrání, intriky, zrady a překvapivá odhalování. Bohužel tohle všechno mi připomíná spíš nesmělé hrátky. Oproti Weeksovu Světlonoši je to jako rozdíl mezi dámou a šachami.

Pepa 62  | ****1/2 30.09.2017 15:40

Jestli mi něco vadilo, tak to bylo použití magie v některých momentech. Vyloženě mi vadil kuchtík, jak z pohádek Zdeňka Trošky, který například vloží do pece deset bochníků chleba a vytáhne jich sto. Někdy mi přišlo užívání kouzel trochu nelogické. To když se třeba všichni radují, že se jednomu z prachmistrů podařilo zastřelit velmi významného privilegovaného, který v minulosti smetl celou armádu – úplně sám. A tady se nechá zastřelit! Ale jinak opravdu velmi dobré!

Durgas  | ****1/2 31.03.2018 12:48

Veľmi originálne hneď vo viacerých rovinách. V prvom rade jedinečný setting fantasy sveta v období niekde medzi Sedemročnou vojnou a Napoleonikou – muškety, trubky, útoky na bodáky… Taktiež koncept powder mageov (prachmajstrov?) veľmi podarený, šňupanie prachu mi prišlo podarene vtipne dvojznačné. Taktiež dej sa často nedržal zaužívaných postupov a vedel prekvapiť. Knižka sa spočiatku trošku rozbieha, no minimálne druhá polovica sa už číta jedným dychom. (čítané v origináli)

Madam Brbla  | **** 29.04.2018 15:33

Když je král zkorumpovaný, bezohledný prevít, který vede svůj lid jedině k bídě, může se mu stát, že se v řadách jeho poddaných najde někdo dostatečně schopný a ochotný riskovat, zasáhnout proti uzurpátorovi a převzít odpovědnost. Někdo jako polní maršál Tamás se svými spojenci a podřízenými. Svrhnout krále je pouze jeden z prvních obtížných kroků na dlouhé cestě ke změnám k lepšímu, ke spravedlnosti, svobodě a dalším ideálům, jak by měla vypadat prosperující země. Přímočarý drsňák Tamás čelí tajemné kletbě mágů, nepřátelským mocnostem, intrikám, podezřelým záhadám, zradě i vlastním „démonům“. Jakkoliv patří k nejmocnějším Prachmistrům, nadaným schopností manipulace se střelným prachem pomocí mentálních sil, ocitá se v nebezpečí života takřka každý den. Stejně jako jeho neukázněný syn Taniel, nebo nájemný vyšetřovatel Adamat.
Z trojice hlavních hrdinů jsem si docela snadno oblíbila zdánlivě nelítostného polního maršála, s podobným zaujetím jsem sledovala také detektivní pátrání vysloužilého policajta. Linie toho nejmladšího, ač dobrodružnější, akčnější a nejvíce prosycená střelným prachem i mocnou magií, v mých očích malinko zaostávala. Taniel je prostě na můj vkus trucovitý spratek s minimem sebeovládání, co by potřeboval takových pár facek, že by chytil ještě dodatečné od zdi. Snad na nějaký ten umravňující kopanec dojde v dalším díle.
Stránky v knize snadno odsýpaly, mám však několik výhrad ke světu Prachmistrů: nejvážnější z nich se týká privilegovaných, tedy všehoschopných mágů. Podle všeho by měli drtit celé armády na sekanou i s prstem v nose… ale ne, stačí nadaný chlápek s puškou a z čarodějů jsou cvičné terče. Někdo je prakticky nesmrtelný, srovnává města se zemí, ovšem nezvládá čelit děvčátku s voodoo panenkou, jiný peče z ničeho lívance pro celé království, a jestli je důvod děsit se příchodu nejobávanějšího boha, hm, možná příště. Zatím jsou všechny ty supersíly poněkud chaotické, nevyrovnané, autor až moc drží palce svým oblíbencům. Já jim sice fandím zrovna tak, ovšem dělat z protistrany neschopné amatéry tomuto jinak moc dobrému románu úplně nesvědčí. 80%



WebArchiv - archiv českého webu