Andrzej Sapkowski
Magické střípky
Kategorie: fantasy - sci-fi - povídková sbírka
originální název: Swiat krola Artura / Maladie; Cos sie konczy, cos sie zaczyna
vydání: Leonardo 2002; Leonardo 2009
odkazy: 1x [recenze]
- Komentáře:
-
zdenda | * 16.01.2008 15:20
Zatím jednoznačně nejslabší kniha od Sapkowskeho, kterou jsem četl. V eseji o Artušovi jsou zajímavé informace. Zaujala mě povídka „V kráteru po bombě“, ale ostatní mě ničím nezaujalo a určitě vím, že se k této knížce vracet nebudu.
Strider | *** 03.05.2015 11:16Samotné texty sú kvalitné ako v podstate všetko na čo majster siahne, ale jednoducho tematicky mi nesadli, tak ich nemôžem doceniť. Úprimne povedané, som túto knihu kupoval len kvôli menu autora, čo bola tentokrát asi chyba. Za pozornosť stojí hlavne V kráteru po bombě, zvyšné poviedky ma zaujali menej a boli „len“ nadpriemerné. 7-/10
Lucc | ****1/2 07.02.2022 18:59Líbil se vám Zaklínač, ale hlavně hry? Líbí se vám klasická fantasy? Tak na tuto knihu raději nesahejte. Mistr Andrzej v ní totiž vyzobal rozinky ze své myšlenkové mapy historie světa, ožužlal je, prdl na pánev a začíná přichucovat tu tím, tu oním. A za stálého míchání vám tu směs prskne do xichtu.
Sapek zde kromě jedné povídky jen remixuje. Vybere si něco a míchá a míchá a ono z toho vyleze něco malinko jiného. Esej je jasný, to je odborná záležitost, ale dále se chopil legendy o Tristanovi a Isoldě, kterou víceméně nezprznil a přetavil ji v jinou legendu, básně Pod lipami středověkého truvéra, z které udělal pěkný moderní a přitom starobylý horor, pohádky Brémští muzikanti, kterou převedl do hnusných devadesátek v Polsku, Alenky, z které udělal krásnou pseudohistorickou pohádku a čarodějnických procesů v Nové Anglii, které změnil na western kombinovaný s traktátem o hnusných vlastnostech církve, fanatismu a lidí obecně. Až poslední povídka je (alespoň doufám) jeho originální vize – o válce v Polsku na konci devadesátek. Tematicky jde tedy o slušný rozptyl, který nadchne milovníka literatury, ale nepotěší milovníka klasické fantasy. A už vůbec ne her o Zaklínači.
Nebýt velmi odbyté redakční práce na prvním vydání Magických střípků, uvažoval bych o plném počtu.
