kniha » Prach
chce si přečíst 2 | má v knihovně 22
hodnotilo: 32
81%
Prach

Hugh Howey

Prach

série: Silo
díl v sérii: 3

Kategorie: sci-fi

originální název: Dust
originál vyšel: 2013

vydání: Knižní klub (web) 2016

odkazy: 1x [ukázka], 3x [recenze]



Komentáře:
Dilvermoon  | ****1/2 07.03.2017 16:53

Tak u mě dobrý. Silo super, Turnus měl své drobné mouchy, ale Prach se vrátil do ideálních kolejí. A vypadá, že je opravdu, ale opravdu posledním dílem. Díky Knižnímu klubu, že trilogii vydal v dobrém tempu a nenechal mě dlouho čekat.

Lokina  | **** 19.03.2017 19:50

Spoiler. Bavilo mě to. Mělo to spád a takovou divnou atmosféru, kdy kniha byla tak realistická, že jste si říkali, ne takovou budoucnost bych tedy nechtěl. Jen co mi přišlo na škodu, byla smrt mužských postav, Lukase z osmnáctky a Darcyho z jedničky, u Donalda se to dalo čekat, ten už byl jednou nohou v hrobě.

dva mraky  | **** 07.06.2017 23:09

Lehké spoilery. Skvělá věc je, že rozvláčnost Turnusu je ta tam, opět máme svižné atmosférické vyprávění. Hodně prostoru se věnuje Juliette a celkově silům 17 a 18, což je knize jednoznačně ku prospěchu. Nicméně onen červený knoflík mají v silu 1, kde se vrací hlavní záporák a začne škodit. A v silu 1 jedna to opět drhne a snad ještě více jak v Turnusu. Howey jakoby náhle nevěděl, co má se svým odvážně navrženým konceptem Operace padesát světového řádu a tak ho raději poměrně banálně utne a tím ve mně nechal pocit neuvěřitelnosti celého toho plánu, čímž mě trochu zklamal. Všechno důležité už totiž padlo v předchozích knížkách a události jen dobíhají do konce. A jestli bude dobrý či špatný, je až příliš často řešeno náhodami, což není úplně ideální výstavba. Ale způsob návratu Thurmana na scénu mě pobavil, Donald je prostě ňouma, málem až do konce. Takže zakončení důstojné, leč zůstává hodně nevyřčeného a hodně z toho, co se rozpracovávalo celý předchozí díl vlastně přišlo vniveč.

Madam Brbla  | **** 04.10.2017 17:33

Završení trilogie proběhlo v souladu s očekáváním, už nebylo mnoho co objevovat a hlavní hrdinové jen hledali cestu, kudy ven z mizérie. Přibylo pár nových postav a zdaleka ne každý se dožil závěru, který přišel rychleji, než bych předpokládala (za současných okolností mi obvykle trvá o nějaké 2–4 dny déle knihu podobného rozsahu přelouskat). Autor rozhodně umí své čtenáře udržovat v napětí, přimět je odkládat důležitější činnosti kvůli dychtivému obracení stránek a přesouvat usínání do pozdních nočních hodin, protože „musím dočíst odstavec, kapitolu, ještě jednu kapitolu…“
Pár much by se našlo – například to Howey svým hrdinům dost ulehčuje nedostatkem kamer a vůbec zoufale nedostatečným přístupem k ostraze objektů, především jejich strategicky důležitých částí. Některé náhody trošku zavánějí bohy ze stroje… ale vzal připomínky ďas, prostě jsem se dobře bavila. Těch zdejších 83% mi přijde jen o maličko výš nad vlastními (převážně pozitivními) dojmy z tohoto postapokalyptického světa, svázaného tvrdými pravidly.

minduton  | 1/2 08.01.2019 19:42

Jsem zklamán. Po přečtení posledního dílu z trilogie vyplynulo v plné nahotě to, co někteří z vás tušili neblaze už od půlky Turnusu. Howey tuto trilogii plácal a zplácal v situaci, kdy ani netušil, jak ji vlastně nějak solidně ukončit. První díl psal zjevně jen o jednom Silu, přičemž ho pak napadla myšlenka, proč těch sil neudělat vlastně víc a neudělat tak i jedno arci-silo (silo „1“). A tak se zrodil 2. díl – Turnus. Už v 2. díle to začalo povážlivě ideově vrzat, protože pohnutky k tomu megaexperimentu se Sily, nejsou aspoň pro mě, dost uvěřitelné. Je to zkrátka fantasmagorie až na půdu. Vlastně celý 2. díl mám dojem, že Howey „peče“ za pochodu, a v tomto 3. díle je to už naprosto zjevné.



WebArchiv - archiv českého webu