kniha » Blackout
chce si přečíst 2 | má v knihovně 7
hodnotilo: 7
83%
Koupit knihu:
FantasyShop.cz
Fantasya.cz
Blackout Více vydání = více obálek.

Marc Elsberg

Blackout

Zajtra už bude neskoro

Kniha vyšla i pod názvem:
Black-out
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: sci-fi

originální název: Blackout - Morgen ist es zu spät
originál vyšel: 2012

vydání: Zelený kocúr (web) 2016; Omega (web) 2017

odkazy: 1x [info], 3x [recenze]



Komentáře:
Madam Brbla  | ***1/2 05.05.2018 15:43

Přemýšleli jste někdy o tom, co by se stalo, kdyby přestala dlouhodobě fungovat elektřina? Ještě před sto lety by nad tím většina lidí mávla rukou a dál si žila po svém, ale dnes jsme ve vyspělých částech světa na této energii až znepokojivě závislí. Téma katastrofálního výpadku řešilo více autorů, za naše končiny můžeme vzpomenout na dvojí „Tmu“ Ondřeje Neffa. Rakouský spisovatel Marc Elsberg také nevynechal politiku a akci, zároveň se však snažil problém a práci na jeho řešení popsat z mnoha různých úhlů – od zaměstnanců elektráren, přes různé vládní úředníky a bezpečnostní složky, až po bezradné občany, fungující jako indikátor emocí. Tahle snaha o ucelenou mozaiku úplně nevychází. Čtenář je zahlcen desítkami jmen a místopisnými názvy, do toho občas zazní něco odborného, jednotlivé kapitoly se střídají velmi rychle (někdy i po půl stránce) a tahle roztříštěnost mi zvláště v první třetině knihy komplikovala četbu. Když po sto stránkách začalo jít z tlustých do tenkých, už jsem se v osobách a institucích jakž-takž zorientovala a věděla, že „Blackout“ neodložím.
Nadšení se však nedostavilo z několika důvodů: rozeskákaný styl ala půl stránky v Haagu, stránka v Bruseli, třičtvrtě stránky v jiné prdeli, kdy dvě souvislé stránky volaly po bouchnutí šampáňa, mi za celou dobu nesedl.
O vystupujících postavách se bohužel dozvíme relativně málo a jejich psychologie je poněkud plytká, než aby dokázaly vzbudit dostatek zájmu, účasti, soucitu… od dětí až po důchodce mi byli skoro lhostejní a jejich (imho povrchně podané) osudy jsem prožívala překvapivě málo.
Platí to i pro hlavního superhrdinu, italského hackera Piera Manzaniho, ten je v příběhu dalším kamenem úrazu. Evropa má sice k dispozici stovky, ne-li tisíce expertů, těm však sedací nervy asi tlačí na mozek a neumožňují přemýšlet, odvádět kvalitní práci. Veškerá důležitá odhalení si připíše Manzani – věčně zraněný, prchající, unavený, hladový čičmunda musí tápajícím odborníkům každou chvíli ukazovat, co nikdo jiný neviděl nebo přehlédl. Je to vlastně takový Richard Kimble křížený s Kevinem Mitnickem a Chuckem Norrisem: kdokoliv se mu postaví do cesty, je odsouzen být za neschopného ťulpase a slabocha. Cvičení policisté jsou deklasováni polovičním invalidou, inteligentní teroristé si neumí zabezpečit komunikaci atd. Možná autorovi křivdím, třeba takový hollywoodský vývoj požadoval vydavatel v rámci přiblížení mainstreamovým čtenářům, stejně jako zbytečnou klišé romantickou zápletku.
Co bych nevytýkala, leč za zmínku to stojí: světové události se od doby prvního vydání románu změnily a ne právě k lepšímu. Turecko v područí diktátora stěží působí jako spolehlivý partner, Egypt a valná část Blízkého východu má po tzv. arabském jaru spoustu vlastních potíží, Studená válka je zpět, tudíž by teď od Rusů (obvyklých podezřelých) voňavou kotletu ani prašivý pes nevzal, natož vpustit do kolabující Evropy hordy pomocných rukou ze zmíněných zemí.
„Blackout“ není špatná kniha, přiměje čtenáře vážit si luxusu a pohodlí, ve kterém žije. A to není málo, navzdory uvedeným (čistě subjektivním) výhradám, kvůli kterým hodnotím poměrně nízko. 66%

trudoš  | ***1/2 30.09.2018 22:49

Zvykli jsme si žít ve světě poháněném elektrikou, takže je docela logické, že thrillery s motivem totálního výpadku táhnou. Protože ono ani tak není otázkou, jestli k tomu dojde, ale kdy. Přičemž prognózy jsou nemilé – půjdeme ke všem čertům, páč všechno souvisí se vším, a jakmile vyndáte tržnímu hospodářství baterky, pro lidi ve městě to přestane být legrace. V základu jde o prostý dominový efekt, kdy je každý stát přímo závislý na kolektivní spolupráci. A právě na tenhle „detail“ poukazuje rakouský spisovatel Marc Elsberg.
Stran nové noční můry u mě však zabodoval jen napolovic. Vedle samotné vize katastrofických důsledků totiž rozjíždí i dílčí zápletku, která se mu tříští pod množstvím postav a scenérií. Navíc mi trochu vadila jeho stylistika, jež prozrazuje, že psaní je pro něj spíš koníčkem, než obživou. Faktické údaje jsou vypíchnuté skvěle, ale dějová osnova pokulhává s uvěřitelností. Neznamená to, že by mě Blackout nebavil, ale v rámci tématiky jsem už četl napínavější romány.



WebArchiv - archiv českého webu