Ken Liu
Ctnosti králů
série: Dynastie Pampelišek
díl v sérii: 1
Kategorie: fantasy
originální název: The Grace of Kings
originál vyšel: 2015
odkazy: 1x [ukázka], 5x [recenze], 1x [info]
- Komentáře:
-
trudoš | ****1/2 08.02.2018 23:01
Epická fantasy zasazená do čínských kulis, které se sice jmenují jinak, ale ta parafráze je zřejmá. A i když je mi premisa zápletky o znepřátelených přátelích z duše protivná, Ken Liu s ní pracuje natolik elegantně, poeticky a napínavě, že člověku vlastně ani nevadí, jak moc je obehraná. Ono se to k charakteru vyprávění jednoduše hodí. Je to hrdinské i tragické, nekompromisní k jedincům a fatální k davům, ostatně jak už u téhle kultury bývá zvykem. Nezapomenutelné jsou souboje na papírových dracích, stejně jako velkolepá válečná tažení, při nichž se rychle vytrácí iluze spravedlnosti. Autor navíc s chirurgickou zručností obnažuje stinné stránky panování, kdy jen minimum stačí k tomu, aby dnešní miláček byl zítra veřejným nepřítelem. Tady prostě není nikdo bez poskvrny. Jenže za trochu špinavosti teď můžete platit lety blahobytu později, projde-li vám to u historie. Jen těch intrik bylo na můj vkus moc, hlavně proto, že se opakovaly v nekonečném vzorci, až to působilo lehce prvoplánově.
snop | **** 15.07.2018 21:22Pokud čekáte komorní příběh společenstva lidí, nedočkáte se. Kniha rozmáchle glosuje období cca 10 let, sleduje mnoho postav a událostí. Spíše je kronikou, než klasickou fantasy, byť občas jaksi „sletíme“ z božských výšin až do hlav jednotlivých aktérů a prožijeme s nimi i nejednu tu hostinu či hodinu nočních nejistot.
Kuni Garu a Matu Zynda chtějí svrhnout císaře a vybudovat lepší svět. Oba mají ale poněkud odlišné představy o tom, co znamená „lepší svět“, takže nakonec skončí proti sobě. Kuni – pampeliška, proti Matuovi – chryzantémě. Název série napovídá, jak to celé dopadne.
Je to celé velmi čínské, takže uklánění, roucha, popravy do třetího kolena, sebevraždy ze cti… tohle všechno a mnohem víc. Na druhé straně vzducholodě, parní stroje, ponorky… ale hlavně, všudypřítomné intriky a boj o moc. Nikdo nikomu nevěří, každý každého zradí, či alespoň o zradě uvažuje.
Vskutku je to trochu repetitivní – pomůžeme někomu k moci, pak ji chceme pro sebe, zradíme, odstraníme původního mocipána, a jsme v téže situaci. Kuni Garu je výjimečný, protože jako jediný toto schéma trochu protíná – ale jen trochu. Kuni Garu je jediný „evropan“ mezi těmi všemi „číňany“.
Byla to dobrá a poučná četba, ale nejsem si jist, zda si chci přečíst i druhý díl. První je dějově zcela uzavřený a obávám se, že druhý díl už bude jenom opakováním, což znamená ještě více intrik a umírání tisíců lidí. Na což už asi nemám sílu.