Více vydání = více obálek.
Vladimír Sorokin
Manaraga
Kategorie: sci-fi - antiutopie
originální název: Манарага
originál vyšel: 2017
vydání: Pistorius & Olšanská (web) 2017; Artforum-Bratislava (web) 2017
odkazy: 3x [recenze], 2x [ukázka]
- Komentáře:
-
jasonix | *** 14.09.2021 15:42
Obraz světa stiženého válkou a druhou islámskou revolucí, světa, v němž grilování pochoutek na knihách klasiků je jen jedním ze symbolů pokřivených hodnot. Antiutopie, která je současně i parodií technologické totality a snobismu. Abych parafrázoval duch knihy: je to jako byste 451 stupňů Fahrenheita namleli co by řízek a ugrilovali na „polenech“ z pohlreichovy kuchařky a braku s mafiánskou tématikou. Což o to, nápady má tenhle Sorokin zajímavé – kromě hlavní premisy je tu spousta technologických vychytávek; jeho svět, ač stylizovaný a groteskní, funguje; jazyk, byť nedosahuje vzletnosti Dne opričníka, je šťavnatý. Ale tím klady končí. Želbohu dějová peristaltika mi místy připomíná zacpu a místy zase průjem. Jakás takás zápletka se objeví až v polovině knihy, ale jen na chvíli a pak sem tam zazní v podobě sporadických pšouků. Docela jsem u toho trpěl. Závěr to (ale jen trošičku) napraví. Fabule by víc slušela povídce, než to roztahávat na román. Body přidávám za vtipné rozhovory s „blechami“ (tedy chytrými implantáty) a hlavně za vložený příběh o Lvu Tolstém s mamutem – podle mě nejlepší a nejfantastičtější část knihy, ta by u mě byla za 100%. Podobně jako Mrtví astronauti ve VanderMeerově „Bornovi“, by zasloužil samostatné pokračování.
