James S. A. Corey
Popel Babylonu
série: Expanze
díl v sérii: 6
Kategorie: sci-fi - space opera
originální název: Babylon's Ashes
originál vyšel: 2016
odkazy: 1x [ukázka], 1x [recenze]
- Komentáře:
-
biafra | *** 29.01.2018 10:10
První tři díly této série považuju za mimořádně zdařilé. Další tři díly se mi zdají mnohem horší – tenhle je z nich asi nejlepší. Pro mě hlavní motiv (protomolekula a expanze do jiných světů) byl v zásadě odložen stranou a místo toho se z příběhu stala Hra o trůny (tak se ostatně prezentuje i seriál). Někomu to může vyhovovat, ale mě ty politicko-mocenské sváry baví jen po určitý čas, a ten v případě téhle série už vypršel. Navíc se mi zdá, že všehchny díly mají podobnou formální strukturu: dlouho se představují postavy, jejich motivace a prostředí. V poslední třetině/čtvrtině knihy se pak všichni střetnou ve veliké bitvě, k níž vše předchozí směřuje. A Holden znovu a znovu vítězí.
Madam Brbla | ***1/2 03.12.2018 18:25„Díky, kapitáne,“ pravila úřadující vládkyně Země a ukončila spojení. Na palubě zavládlo ticho.
„Všiml sis, že neřekla nic urážlivého, nepoužila žádnou vulgaritu?“ ozval se Holden.
„Ano, všiml.“
Holden se zhluboka nadechl. „Z toho nekouká nic dobrého.“Číst „Popel Babylonu“ pro mě bylo jako šlapat na kole do nepříliš strmého, ovšem velmi táhlého kopce. Funíte celkem pohlednou krajinou, chvilkami míjíte i hodně zajímavá zákoutí, nicméně cesta je rozflákaná, drkotá to a ještě musíte každých pár minut vyměnit stroj, přičemž každý má jiné jízdní vlastnosti a žádný úplně nevyhovuje. Třeba bicykl Jim Holden je otřískaný, utahaný, ustaraný, otravně uvědomělý a postrádá svůj někdejší zábavný hurá idealismus. Přesedneme-li na kolo s názvem Michio Paová, zjistíme, že jde dámský model Holdena (akorát nemá takovou z pr*ele kliku). Juniorské kolo Filip Inaros vzbuzuje chuť nakopat do blikačky a současně politovat. K tomu Naomi Nagata, Alex Kamal, Amos Burton, Bobbie Draper, Clarissa Mao, Chrisjen Avasarala, Fred Johnson, Marco Inaros, Jakulski, Vandercaust, Praxidike Meng, Anna a určitě jsem zapomněla na další z dlouhého výčtu lidí, kterým se věnují jednotlivé kapitoly. Chápu sympatickou snahu popsat konflikt z co nejvíce úhlů, přesto mi ten rozdrobený děj poněkud znepříjemňoval jízdu. Mám holt momentálně mentálně líné období, dala bych přednost plynulejší formě.
První čtvrtinu románu jsem zdolávala pět dní, než jsem se konečně zvládla jakž-takž přizpůsobit střepinovitému stylu autorského dua. Politika, vesmírné souboje, politika, osobní odvaha, politika, zodpovědnost, politika, lidskost a v opozici charismatický, leč totálně vymaštěný fanatik bez špetky svědomí. Tolik ve stručnosti k zápletce.
„Popel Babylonu“ není horší než předchozí „Hry Nemesis“, teoreticky bych měla dát stejných 70%. Jenže mně se nelíbí, když je mi vnucováno, jak mám chápat něčí nenávist, neodsuzovat agresi, odpouštět a dávat druhé, třetí, dvanácté šance. Tak osvícená nejsem, sorry. 66,666%
