kniha » Faja
chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 6
hodnotilo: 12
77%
Faja

Petra Stehlíková

Faja

série: Naslouchač
díl v sérii: 2

Kategorie: fantasy

vydání: Host (web) 2017; Host (web) 2018

odkazy: 4x [recenze], 1x [ukázka]



Komentáře:
snop  | *** 07.02.2018 11:37

Tak mám, co jsem chtěl, další díl ve stejném světě. Bohužel, jak jsem si při prvním dílu říkal, že bych se o něm ještě rád dozvěděl trochu víc, tak v tomto dílu jsem informacemi přímo zahlcen, což v podání autorky znamená mimo jiné desítky umělých slov a různých víceméně zbytečných popisů. Navíc Ilan, aniž o tom ví, zjevně prochází pubertou, takže se u ní projevuje nesmyslné střídání nálad a postojů, což hrozně bourá děj, navíc se stává ještě o dost nepravděpodobnější, že by někdo už jenom z chování a různého všeho ječení a fňukání nepoznal, že není kluk, ale dívka. Samotný příběh se nám moc neposunul, téměř veškerý zdánlivý posun je realizován přidáváním nových a nových principů a tajemství. Nicméně je to čtivé, takže za mě slabších 6/10.

dva mraky  | *** 11.02.2018 19:41

Dobré zprávy: zlepšilo se řemeslo, jazyk lépe plyne a máloco tahá za oči. Máme tady zajímavý příběh jednoho totálního rozhození Ilan jde ode zdi ke zdi mezi láskou a nenávistí a já osobně jí to věřím a zaujalo mě to.(kolegu Snopa naopak zřejmě vůbec :-), tak to asi nebude mít takový efekt na všechny ) Stejně tak ostatní postavy jsou dobře podané. Dobrodružství je dobrodružné :-) Je nám ohdaleno lecos z podstaty toho světa, mezirasový konflikt začíná nabývat grády, z odpovědí se rodí další otázky a atmosféra tajemství a dávných křivd, která se mi tak líbila v prvním díle houstne. Je to celkově čtivé a stránky fajn odsýpají, další díl si pořídím taky. Špatné zprávy: Opět bez nějaké pořádné mezipointy(jinak by to za mne bylo na 70–80%). Procento odpovědí je na můj vkuse příliš slabé, reálně hrozí, že s takovou by mě taky tajemství mohla přestat zajímat. Školení v reáliích mi opět občas lezlo na nervy.

Lokina  | ***** 30.03.2018 20:31

Jak já tu sérii miluji! Opět děkuji paní Stehlíkové, že nás zavedla podruhé do svého světa a nechala nás, aby jsme se spolu s Ilan ponořili do jeho tajů a nebezpečí, které skrývá. V první polovině jsme nahlédli do nížin, kam Ilan spolu s pětadvacítkou zavítala. Byl to jiný svět, než ten na který byla Ilan zvyklá. Ale nečekalo se dlouho a opět jsme se vrátili do prostředí Duvalského pohoří, které knize dává tu pravou atmosféru. Ilan někdy byla na pováženou, byla odvážnější, drzejší a kde koho zahrnovala všetečnými otázkami. Je vidět a je to jenom dobře, že se její charakter vyvíjí a Ilan dospívá a v jejím chování je to ke konci znát. Příběh je velice čtivý, svižný, originální a obohacen o nová slova, která jsou vysvětlena ve slovníčku na konci knihy. Nad koncem budu dumat ještě dlouho! To přeci nemohlo takhle skončit! Takže prosím, ať je třetí díl, co nejdřív tady :-)

Madam Brbla  | ***1/2 19.12.2018 08:26

“Naslouchač” mě ohromně překvapil svou čtivostí, zvláštní atmosférou i poměrně dobře promyšleným fungováním tak trochu jiného světa budoucnosti. Nevyhnul se určité neohrabanosti ve stylistice a výstavbě děje, ale pozitiva jednoznačně převažovala. “Faja” má proti prvnímu dílu nevýhodu: neznámá spisovatelka už nemůže šokovat, naopak, vzbudila vysoká očekávání. Dokázala je naplnit? V úvodní čtvrtině knihy jsem ten pocit neměla, s přesunem z fantasy prostředí do sci-fi Evropy se (pro mě) vytratila část kouzla. Společně s Ilan poznáváme ne až tak atraktivní městské kulisy, zjišťujeme, jak vše funguje,(ne)o­rientujeme se v nových termínech, pátráme po různých tajemstvích – opět především formou otázek a odpovědí. Autorka hlavní hrdince spoustu věcí usnadňuje nad hranici věrohodnosti, v některých ohledech a událostech trochu haprovala logika, ale spoilery si odpustím. Kromě toho Ilan coby puberťačka oscilující mezi dětskou naivitou a jasnozřivou genialitou, s emocemi věčně třískajícími od zdi ke zdi, není pro dospělého čtenáře snadno stravitelným charakterem. Budiž, v jejím věku je citová rozháranost normálním jevem, ovšem proč se jako nevyrovnaný, trucovitý spratek chová i nejuznávanější muž planety, starý celá staletí?
Tak jsem si v duchu brblala a náhle ke svému úžasu zjistila, že jsem za polovinou knihy. Cože? Vždyť jsem četla jen pár minut, možná pár desítek minut… nebo asi déle, když mi stihlo vyhasnout v kamnech. Hm, ještě několik stránek do konce kapitoly a potom se postarám o teplo, taky ten bordel v domácnosti bych měla trochu zredukovat. O nějakou dobu později jsem zavřela knihu za poslední stranou, oblékla si svetr a ten čurbes… no, setmělo se, ani to není vidět, stačí nechat zhasnuto.
Petra Stehlíková nepřekročila svůj stín, v práci se slovy se zlepšila, nicméně některé detaily příběhu by potřebovaly doladit. Vytvořila však důstojné pokračování a další díl si nenechám ujít. Mé dojmy lehce kolísaly, od počátečních 65% nabraly tempo k 75%.



WebArchiv - archiv českého webu