LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Julie Nováková

Světy za obzorem

Kategorie: sci-fi - povídková sbírka

vydání: Brokilon (web) 2018

odkazy: 3x [recenze]

Komentáře:

BorgDog  | ***** 21.04.2018 21:27

Rozsah sedmnácti povídek (respektive šestnácti plus jedna báseň na závěr), je nesmírně široký. Od space oper klasického typu („Symfonie prachu a ledu“), se dostaneme přes SF detektivky („My stíny“, „Šeré město“), konspirativní thrillery („Spi sladce, Joe“, „Poslední intifáda“), možnou vizi budoucnosti etologie („Ve sloní kůži“), hravý, dokonale vědecky zdůvodněný skoro-steampunk („Vzduchoplavci Aury“), pesimistickou vizi virtuální reality („Arkádie“), až po legrácku na téma provozování vědy stylem kabaretu na Facebooku („Všechny vůně světa“). Vybere si snad každý. Bonus navrch je pak obálka, která vypadá opravdu nádherně.

Pokud bych měl však osobně některou vyzdvihnout, bylo by to zřejmě předposlední „Město“. Tak depresivní, mrazivou esenci beznaděje, ve kterou se celkem nevinně začínající povídka změní – protože ve chvíli, kdy není možné věřit svým smyslům, se všechen lidský intelekt stává prostě bezcenným – jsem nečetl už roky. Kam se hrabou všechny vetřelecké rádoby-horory…

„Světy za obzorem“ jsou kniha, kterou by žádný fanoušek SF, zejména pak české, neměl opomenout.

idle  | **** 02.06.2018 19:16

Nemůžu říct, že by mě povídky Julie Novákové vždycky nadchly, ale většinou na nich něco je, myšlenka nebo motiv, který stojí za prozkoumání. Podobně by se dala shrnout vlastně i celá tato sbírka. Nabízí různé obrázky budoucnosti lidstva, rozvoj technologií i cesty vesmírem a nebo jen obyčejné „co kdyby“. I když jsem u některých ke zpracování trochu kritická, celkově jsem spokojená.

trudoš  | ***1/2 20.11.2018 06:49

Sbírka Světy za obzorem perfektně charakterizuje to, v čem je Julie Nováková nejlepší. Šestnáct příběhů vás provede všemi zákoutími vesmíru, každý přitom představuje uzavřenou etudu s vlastní dějovou osnovou a chytrým podtextem. Charakter textů se pohybuje od melancholických jednoaktovek přes konspirativní thrillery a dobrodružné horory, až po atraktivní steampunk či kosmickou poesii. Průřez tvorbou je to bezmála dokonalý a znamenitě odhaluje potenciál, který ve spisovatelce dřímá, přičemž pozitivní dojem ještě umocňují vlastní poznámky pod čarou, osvětlující jak ta která povídka vznikla. Nejvíc ovšem uhrane autorka šíří obrazotvornosti, s jakou dokáže vykládat na pult jeden nápad za druhým. Fyzika, biologie, psychologie, astronomie – nic jí není svaté a všechno dokáže funkčně překroutit k obrazu svému. Výraznou slabinou tak pro mě bylo jediné a to absence point. Zkrátka jsem vždycky čekal něco víc, než jen řemeslný závěr, který vyprávění sice uzavřel, ale nijak mu nepřidal na hodnotě.

Madam Brbla  | **** 04.01.2020 07:32

Nebýt (pro mne) fascinujícího výtvarného počinu Lukáše Tumy, „Světy za obzorem“ by mi stačily jen ve čtečce. Okusila jsem totiž dost povídek Julie Novákové, abych měla jasno: tato talentovaná mladá spisovatelka s ohromným rozsahem často míří malinko mimo mě (zatím). Jako když posloucháte své oblíbené rockové rádio a právě hrají kapely, co vás úplně neroztančí – zpěvákův hlas není dost sexy, chybí vám zvuk akustické kytary, bubeník příliš používá činely atd. V literatuře hledám především napínavé příběhy, výrazné charaktery a zajímavou atmosféru, zatímco Julie Nováková mě obvykle zahrnuje intelektuálními výzvami a zvláštními pocity. Nestěžuju si, neohrnuji čumák, pouze s uznale smeknutou čepicí konstatuji, že jsem pro tento styl tvorby poněkud povrchní čtenář. Moje chyba a moje škoda. Každopádně mě Julie Nováková třikrát trefila přímo do kokosu: líbily se mi povídky „Jinýma očima“ o propojení lidské mysli s kosmickou lodí, „Vzduchoplavci Aury“ jsou skvělým steampunkovým dobrodružstvím s young adult příchutí, finální „Město“ představuje atraktivní sci-fi klasiku o znepokojivých záhadách planety, kde přistála vědecká expedice. Hodnocení je snadné: 65% za obsah, 10% za obal. A díky Brokilonu za podporu nadějných českých autorů.

Sherudan  | *** 24.09.2023 21:36

Nějak se nemůžu přimět k všeobecnému nadšení. Je tu několik opravdu hodně nadprůměrných věcí (hlavně Katedrála a Město), povídky mají výbornou atmosféru, hýří nápady, ale… Velmi často se v závěru rozpliznou, silná pointa buď chybí, nebo je jakási nesrozumitelná. U některých mě až ta zmarněná šance štvala (Arkádie, Jinýma očima).

quinnet  | **** 21.03.2024 15:40

Tak vzácne kvalitatívne vyrovnanú zbierku poviedok by som od domáceho autora nečakal. Júlie má v hlave množstvo nápadov, všíma si svet okolo seba, číta množstvo podnetných vedeckých článkov a rada toto všetko prenáša do svojich príbehov. Taká česká obdoba Teda Chianga či Grega Egana. Trochu zamrzí, že pri spätnom pohľade kvalitatívne žiadna poviedka nevyčnieva, rozdiely spočívali skôr v atraktívnosti zápletky. Nie vždy uspokojivé ukončenia už spomínali iní predo mnou. Napriek tomu je zbierka ako celok výborná – priniesla mi mnoho inšpirácii na premýšľanie. a to sa pri science fiction cení.