Více vydání = více obálek.
Andrew Michael Hurley
Samota
Kategorie: fantaskní
originální název: The Loney
originál vyšel: 2014
- Komentáře:
-
jirikk | ***** 17.02.2019 12:59
Hurleyho debut je maximálně podařený. Sází především na atmosféru pošmourného anglického venkova, kam se na velikonoce vydává skupinka poutníků, hledajících božský zázrak, který vyléčí postiženého chlapce v jejich středu. Fantaskní motiv je celou dobu víceméně jen naznačený a je otázkou, co se vlastně v klíčové scéně celého příběhu událo. Přesto (nebo možná naopak právě proto) kniha nabízí podmanivé vyprávění, čtenáře otevřeného spíše náznakům než příme akci může vtáhnout a nikdy nepustit. Skvělý zážitek!
trudoš | *** 02.07.2019 22:27Charakterizovat Samotu jako horor by bylo velkým zjednodušením skutečného stavu věcí. V první řadě si je třeba ujasnit, co od strašidelné literatury očekáváte, zda monstra a násilí, nebo „jenom“ plíživou hrůzu. Právě k tomu druhému má Andrew Michael Hurley blízko, ačkoliv fantastiku byste z něj lámali páčidlem. Přesto vás podmanivé tempo jeho vyprávění naprosto nekompromisně vtáhne do svých osidel.
Problém je, že jakmile se dostanete za polovinu románu, uvědomíte si, že s nějakou konkrétní zápletkou se tady operovat nebude. Nemluvě o tom, že konflikt slibovaný v anotaci je divokým snem člověka, který jí psal. Autor totiž vůbec nestaví na akční osnově, ve které by příčiny přinášely následky. Jeho záměrem je pečlivě představit ústřední aktéry, maličko jim zkomplikovat život a pak sledovat, co to s nimi udělá. Rozpravy, disputace a konfrontace, to jsou nástroje, se kterými Samota pracuje a dlužno říct, že skvěle. Jenže ten v důsledku nevyužitý potenciál tomu prostě odpustit nedokážu.Strýček Biolit | *** 18.01.2023 01:15Buďto mi něco výrazně uniká (nevylučuji), nebo je Samota zabita koncem (to spíše). Atmosféra je výborná, postavy dobré…i ty ukecané filozofující pasáže o víře bych odpustil. Jenže pak přijde konec a čtenář zjistí, že to celé bylo zbytečné. Příběh se společně s atmosférou rozsype, postavy se zachovají nelogicky, autor nedovysvětlí konec, zdánlivě si protiřečí. Konec navíc – díky autorově vyprávění/skákání v retrospektivě/retrospektivách – ztrácí dech i po stránce tempa. Velký potenciál, leč z většiny nevyužitý. Další knihu autora si však přečtu rád – píše dobře, lehce. A pokud by se mu povedlo spojit atmosféru s lepším ukočírováním příběhu, byla by to pecka. Co se vydání týče – zamrzí chvástavý červený flek na obálce (vím, knihkupci to tak chtějí, ale stejně si musím rýpnout), překlad v pohodě, byť asi na dvou třech místech jsem se zarazil a řekl si, že by to chtělo opravit.
