LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Philip Fracassi

Hleď, prázdnota

Kategorie: horor - povídková sbírka - New Weird

originální název: Behold the Void
originál vyšel: 2017

vydání: Gnóm! (web) 2018; Gnóm! (web) 2023

odkazy: 9x [recenze], 2x [ukázka]

Komentáře:

jirikk  | ***** 04.09.2018 10:31

Skvělá sbírka od doposud neznámého (alespoň pro mě) autora. Fracassi má blízko k Lairdu Barronovi, takže každý, koho získala tvorba tohoto mistra hrůzy může bez obav sáhnout i po Fracassim. Je zde méně Lovecrafta, zlo je vztaženo spíše k přírodním jevům, každopádně skvěle napsané. Vždy situované do reálné situace, ve které horor zprvu jen pomalu vystrkuje růžky, aby nakonec celou povídku uchvátil. Kdybych musel vybírat, tak nejlepší je asi závěrečná Mandala, nicméně v útlé knize není slabá a snad ani průměrná povídka. Gnóm prostě opět trefil, vydavatelův vkus se s tím mým evidentně dost překrývá.

trudoš  | **** 19.10.2018 21:40

„Až otevřete tuto sbírku, ocitnete se na počátku temné uličky z hájemství Zóny soumraku. Je to místo, kde se hrozné věci stávají lidem, jimž se stát neměly; všude číhá riziko a nikomu se nenadržuje.“
Výňatek z předmluvy Lairda Barrona perfektně vystihuje podstatu povídek u nás nepříliš známého spisovatele Philipa Fracassiho. Šíře nápadů, jež přitom dokáže tenhle podivuhodný človíček přenést na papír, překvapuje s každým novým textem a přitom nejde o fantaskní haluze, rozklíčovatelné jen za určitého množství houbiček. Ani se nekoná žádné strašení duchem pod postelí, nebo psychopatem ve skříni. U něj zkrátka nejen že netušíte, kam vás zavede, ale ani čím vás protáhne. Hodně si přitom nechává záležet na postavách, které se čtenáři lehce dostanou pod kůži a on pak jejich utrpení prožívá dvojnásob.
Výraznou slabinou jsou bohužel závěry. Ty totiž občas připomínají výpadky proudu. Přicházejí znenadání a utínají jednotlivé příběhy ještě dřív, než vypravěč stihne zúročit jejich tušený potenciál.

BorgDog  | ****1/2 14.12.2018 21:08

Stylově se to velmi podobá Lairdu Barronovi, který také napsal předmluvu, byť s jistými odlišnostmi. Fracassi má výrazně širší záběr než Barron, lépe zvládá psychologii, ale atmosférou za ním většinou zaostává. Barrona fascinují hluboké temné lesy, Fracassiho bezrozměrný, nekonečný oceán. Barron preferuje satanistické zápletky, u Fracassiho to jsou různé varianty „démonické matky.“ Cit pro sarkastický, černý humor mají oba, sklon ke zbrklému ukončování povídek také. Vliv mistra Lovecrafta rovněž patrný u obou. Je pravděpodobné, že pokud se vám zamlouval Barron, bude „Hleď, prázdnota“ knihou pro vás, tím spíše, jestli máte rádi i Kinga. K němu má Fracassi zřetelně blíže. Z devíti povídek snad jen „Surfer Girl“ je průměrná, vše ostatní je dobré, až skvělé.

A nakonec – nejde nezmínit brilantní překlad Jakuba Němečka, i s poznámkami v závěru, a opět dokonalou, puntíčkářskou péči Gnomu se zpracováním knihy. Tohle prostě není „sériový produkt velkochovu“ určený k dělání vejvaru, ale dílo osamoceného šlechtitele, usilujícího o dokonalost sám pro sebe. Je to znát z každé stránky. Věčná škoda, že takových šlechtitelů knih u nás není víc.

Lucc  | **** 12.04.2021 14:36

Velmi dobrá povídková sbírka, která se, jak píše Laird Barron, s nikým a ničím nemaže. Nikdo si nemůže být jistý bezpečím. Ale nelíbila se mi tolik, jako Lairdova Ta nádherná věc, co nás všechny čeká, kde sice možná byli někteří v bezpečí, ale měla lepší atmosféru.
Zakončení povídek se Fracassimu nedařilo podobně jako Barronovi. Jak taky chcete zakončit povídku, která je výsečí života? Jak zakončit něco, co trvá dál? V té či oné podobě… Nezávidím jim to, autorům hororů, klukům ušatým.
Předkomentátoři jinak ke sbírce napsali vše podstatné a já jim děkuji, že za mne udělali černou práci.

Methat  | ****1/2 12.03.2024 08:52

Výborné hororové príbehy so skvelou atmosférou. Štýl písania Philipa Fracassiho a aj obsah poviedok mi veľmi sadol. Najviac som z textu cítil Kinga – postavy má psychologicky vykreslené bravúrne a životmi ľudí a detí naozaj nešetrí. Určite vám bude behať mráz po chrbte. Každá bola trochu iná a originálna. Najviac ma bavil Oltář, Surfer Girl a aj posledná Mandala. 90%