kniha » Odhalený vesmír 2
v Top10 3 | chce si přečíst 9 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 93
hodnotilo: 118
90%
Odhalený vesmír 2

Alastair Reynolds

Odhalený vesmír 2

kniha druhá

série: Odhalený vesmír
díl v sérii: 1
kniha patří do světa: Odhalený vesmír (Revelation Space)

Kategorie: sci-fi - space opera - hard sci-fi

originální název: Revelation Space
originál vyšel: 03/2000

vydání: Triton (web) 2003

odkazy: 2x [recenze]



Komentáře:
Majkl  | ***** 03.07.2008 17:02

V komentári k jednotke som sa nevyjadril k deju, spraviť to tu by bolo kacírstvo, heréza a tí, čo si tieto skvelé knihy (knihu) idú prečítať by ma asi za uši zavesili do prievanu. Dej je výborný, už od začiatku je akčný, neskôr sa opäť upokojí aby od 70% bol tým čo je synonymum pre čitateľský zážitok – odkrývanie pravdy, zvraty, akcia, nové skutočnosti, výborné finále atď. Skrátka, kto tieto knihy minie ten o veľmi veľa prichádza. A neodraďte sa nálepkou hard scifi – tu je to myslené najmä prepracovanosťou vesmíru a na konci niekoľkými vedeckými poznatkami o neutrónovej hviezde. 5* a doporučujem!

vokis  | ***** 13.04.2011 00:35

Skvělý úvod k sérii, kde ani zdaleka nebyl odhalen celý vesmír. Na konci však čtenář nemá pocit, že by něco zůstalo nedořešené, spíš naopak všechno do sebe krásně zapadne a teprve když člověk čte další povídky nebo knihy tak zjišťuje jak je vesmír vlastně rozsáhlý…

Speedemon  | ****1/2 17.07.2011 19:29

Kniha je samozřejmě stejně kvalitní jako předchozí díl. Postavy a nástin děje už známe, takže od začátku letíme na akční vlně a odkrýváme jedno tajemství po druhém. Kdo měl předtím v postavách trochu zmatek, bude nadšen, protože se jejich počet zredukoval. Autor má vše hezky vymyšlené a já jen otáčel stránku za stránkou, abych se dozvěděl, proč jsme v tak velkém vesmíru asi jediní. Konec byl na mě už trochu moc (zvlášť vědecké vysvětlení neutronové hvězdy), nicméně vše stěžejní se vysvětlilo a já mám z této knihy opravdu dobrý pocit.

Jelec  | ***** 20.07.2012 06:12

Kniha velmi dobrá, různé dějové linie se spojily a udělalo to příběh zajímavější a jednodušší. Byla rozhodně zábavnější, než ta předchozí a o to, že jsem se nenudil se postaraly debaty „otce a syna“ (kdo četl, pochopí). Splnila vše, co bych od knihy očekával – četl jsem a nemohl jsem přestat, protože jsem chtěl vědět, co bude dál. Kniha byla zajímavější než předchozí díl a je to skvělá hard sci-fi četba.

mato_klerik  | *** 14.01.2016 12:00

Druhá časť odhaleného vesmíru ukazuje, že malo ísť radšej o jednu knihu (resp. tenšiu knihu). Príbeh sa už nijako nevyvíja, fakty z prvej časti sú zbytočne rekapitulované, s postavami to Reynolds tiež príliš nevie… Sklamane som sa nútil nepreskakovať strany…

Ascella  | ****1/2 27.08.2016 04:21

Špičková sci-fi. Sice se rozjíždí velmi pomalu, děj se skoro neposouvá a spíš jsou ukazovány jednotlivé aspekty velmi zajímavého, živého světa, ale to vůbec nesnižuje čtivost. Knihu jsem si doslova užila a oba svazky (komerční tah?) shltla v na mne neuvěřitelném čase. Linie ve vesmíru byla dramatická, osoby zajímavé a dobře prokreslené, obě hlavní hrdinky sympatické. Linie na planetě trochu nudnější a osoba Sylvesteho plochá až nijaká. Přesto i několik scén z planety přiselo zážitek, obdivuji skvělé popusy prostředí, kultur. Pointa zajímavá a i když nebylo tak nějak o čem v průběhu čtení přemýšlet, tak je občas fajn jenom se rak nechat unášet barvitým líčením. Bravo!

Madam Brbla  | **** 12.05.2018 15:17

Zatímco první díl (přesněji první polovina) „Odhaleného vesmíru“ byla jen takovým nezbytným seznamovacím rozběhem s mnoha otázkami, ten druhý je akčním skokem, který končí ne zcela elegantním dopadem. Přinejmenším pro mě byl závěr… okamžitý odpovídající výraz v mé hlavě zní „jeblý“, ale zvolím korektnější „příliš odtržený od reality“. Takový moc hyperdimenzionální, transcendentní, už tomu chyběl akorát Aštar Šeran. Když tak o tom přemýšlím, trvám na slově „jeblý“.
Tahle kniha se četla lépe, obsahovala méně politiky a více dobrodružství, poskytla skoro veškeré potřebné odpovědi (některé uspokojily, jiné tak docela ne). Nadále mi však chyběly atraktivnější postavy. Hlavní hrdina Sylveste a jeho žena ze mě vydolovali lehké antipatie, stěží lidská posádka „Nostalgie nekonečna“ vzbudila maximálně trochu zvědavosti, Anna Kuriová mi připadala jako loutka bez osobnosti, snad k Ilje Voljovové jsem pocítila nepatrné záchvěvy sympatií. Ještě kdyby se naučila více ruských nadávek a neopakovala pořád dokola tu jednu. Třeba britský autor netuší, jak bohaté na vulgarismy mohou být jiné jazyky, než angličtina se svým monotónním fuck nebo shit; případně se obával mozkovou kapacitu čtenářů přetížit nějakým tím durakem, job tvoju mať a podobnými ošklivostmi.
Druhé čtení u mě každopádně nevyvolalo tolik nadšení jako před patnácti lety. Bylo to fajn, ale mám za sebou i nápaditější space opery s lépe vypracovanými charaktery… a bez jeblého finále. 79%



WebArchiv - archiv českého webu