LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

Vojtěch Matocha

Prašina

série: Prašina
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi - pro děti a mládež

vydání: Paseka (web) 2018; Artforum-Bratislava (web) 2019; Paseka (web) 2020

odkazy: 6x [recenze], 1x [ukázka]

Komentáře:

snop  | ***1/2 20.01.2020 00:56

Foglarovka, ktera si musela vypomoci scifi udelatkem, aby mohla znovuozit Stinadla. Misto letajiciho kola mame samotne ono scifi udelatko, misto klucici party holku a dva kluky, ale vyznenim, atmosferou, ryzi foglarovka. Je to mozna trochu brutalnejsi a strasidelnejsi, a o dost hure napsane (a na nekolika mistech hapruje logika), ale furt je to velmi citelne a dobrodruzne tak, ze to i dospeleho cloveka vtahne a nepusti.

Gaarq  | ** 03.05.2020 13:19

tak číst, respektive poslouchat, v mém věku knihy pro děti se může jevit jako pošetilé, ale říkám si, už zase tam mířím, tak že se na to připravím :)

je to opravdu hodně pro děti. být mi 11 až 13, nemít prakticky nic načteno, asi bych na tom taky ujel. základní námět s prašinou, jako světem uvnitř našeho světa, který se od něj dramaticky liší, dobrý. četl jsem něco o vykrádání foglara a stínadel, no, při hodně přimhouřených obou očích by se tam něco najít dalo. ale, nečekal bych, že to kdy řeknu, foglar je o třídu výš jak v zápletce, tak i v spisovatelství. matochův příběh je plný bohů ze stroje a rádoby romantického mlžení o světě bez elektřiny. haha, jeho představy o tom, jak fungují svíčky, petrolejky a spol. jsou pro nás stařečky, co prožili tak patnáctery prázdniny u babičky na vsi bez elektřiny, bez vodovodu či kanalizace, opravdu komické. dále je příběh přeakčněn až k smíchu, samá nesmyslná honička jak z amerického filmu – děti pro drsňákům z podsvětí, klasický zloduch, který se vyžívá v pustém žvanění a dělá dementní chyby a moderní dvojité salto pointále čiliž expectable double twist, které má působit děsivě překvapivě a husťácky, nicméně lze jej odhalit už krátce po začátku. a slušná porce mladistvé milostné romantiky, která asi dnes patří k tónu dětských příběhů, ale je celkem o ničem (tedy netuším, co by s to se mnou v tom věku udělalo).

já čekal asi jiné dobrodružství než honičky a šedivé spásání světa. svět ne-elektrické prašiny je krom prkotin jako používání svíček a nemožnosti použít kompl pro řešení šifry zoufale nevytěžený. popravdě, slouží převážně jen jako kulisa k těm honičkám a na samém konci k neuvěřitelné tirádě jednoho z hrdinů, ze které si ti ostatní gepnou na pozadí. ach jo…

takže, příště, už to nečti, seš ještě furt starej, ale stále ne dost dementní bezcitnej cynik, a když chceš návraty do dětství, přečti si znovu žarnaye nebo hraběte monte christo ;)

trudoš  | *** 19.11.2020 19:22

Rovnou zkraje přiznám, že jsem zcela propadl představě pražské čtvrti, která je odtržená od reality kvůli lokální nefunkčnosti elektrické energie. Tohle Vojtěch Matocha vymyslel náramně, přičemž celou myšlenku ještě podtrhl dokonalým popisem městských uliček a historické zástavby. Podobně mystické je i vyprávění o Hanuši Nápravníkovi a dobrodružné pátrání po jeho neobvyklých vynálezech.
V čem u mě naopak Prašina selhala, byla dějová stránka. Autor trochu až zbytečně tlačí na pilu akčního vývoje, takže po většinu zápletky protagonisté před někým buď zbrkle prchají, nebo se chaoticky schovávají. Navíc mi vadila nevyrovnanost přátelství v dětské skupině, kdy se v jeden moment apeluje na věrnost a vzápětí se opouštějí kamarádi v těch nejvypjatějších momentech. Nepochopitelné pro mě byly také role Zoufalého a Odhodlaného, jež si postavy mezi sebou častokrát průběžně předávají, aniž by to pasovalo k jejich charakterům. Dalším dílem ale rozhodně nepohrdnu, dostane-li se mi někdy do rukou.