LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Yoon Ha Lee

Liščí gambit

série: Mašinerie říše
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi

originální název: Ninefox Gambit
originál vyšel: 2016

vydání: Host (web) 2019

odkazy: 1x [recenze]

Komentáře:

BorgDog  | ***** 14.10.2019 04:33

Napíšu to rovnou: Pro mě bomba. Myslím, že nic takhle originálního v military SF/F dlouho nebylo, a troufám si tvrdit, že dlouho nebude. Což může být bohužel i problém, protože v téhle knize se nedá chytat známých asociací a jen orientace v tom, jak věci fungují, chvíli trvá. Jistým způsobem připomíná Eriksona, ať už mírou depresivnosti (svět, kde se to celé odehrává je všechno, jenom ne naivní utopie) nebo některými podtexty, ovšem na zcela komorním rozsahu a s minimem postav.

Kromě samotného konceptu „kalendářního válčení“ a fines, které umožňuje, je fascinující sledovat, jak Lee dokáže stavět známé věci do nového světla. A že i něco tak celkem „obyčejného“ jako osoba s cizím „duchem“ v hlavě, jde stále okořenit kvantem originálních nápadů vyplývajících často jen z toho, že se některé věci domyslí skutečně do důsledku.

Kdo se nebojí military, u které se musí i trochu přemýšlet a není jenom „knížka do vlaku“, tady chybu neudělá.

snop  | ***1/2 27.10.2019 23:46

Zvláštní kniha, která čtenáři nedá nic zadarmo – vytvořit si model jejího světa není vůbec lehké a ani na konci není ani zdaleka všechno jasné. Příběhově spíše expozice nesená takovou malou vojenskou kampaní (tj. spousta motivů je trestuhodně nevytěžená, např. „služebníci“). Psychologicky průměrné. Trochu tam vyčnívá to, že autor má čínské kořeny (volba jmen, her a jídel, ale i sociální struktura), ale dá se to zvládnout.

dva mraky  | **** 08.05.2020 13:06

Military sf, která vyniká hlavně originálními a uletlymi realiemi. Ty jsou zásadním triumfem ale i brzdou. Protože ze stránek se na čtenáře vysypou mraky fantasknich technologií, zbraní a zákonitosti všeho druhu, přičemž rada věci zůstává neuchopitelna až do konce. Střílí se ze strašlivých nebo ničivých kanónů, řeší se jestli za či ona zbraň bude fungovat prostředí ovlivněnem kaciřskym kalendářem a podprahovym fukarem ničíme celé čtvrtě. Je náročné si spoustu věci aspoň nějak představit a v podstatě jsem měl permanentní pocit Alenky v říši divů. Nejspis bychom se dočkali pochopení spousty realii až v dalších dílech, ale ty asi nebudou. Vlastní příběh odehrávající se v těch fantasknich kulisach je už víc konvenční, takový v čínském stylu plný intrik, klamu a temných tajemství minulosti. Neotrela kniha, kterou sice táhne dolů, že je to první díl něčeho, ale přesto funguje samostatně velmi dobře.

biafra  | nehodnoceno 08.09.2020 20:02

Další oceňovaná americká autorka, která mě neuchvátila. Celou půlku knihy jsem se značně tápavě snažil zorientovat v nevysvětlovaných reáliích popsaných poetickými asijskými názvy. Pak jsem začal číst, že štíty stanice jsou generovány operátorovou pravou vírou a že začaly být ostřelovány antonymy z předem vybraného slovníku, a to už bylo trochu moc. Připadá mi, že pod hávem exotických tajnosnubných reálií se odehrává jen další klasický román o intrikách – a to je pro mě ztráta času.

trudoš  | *** 01.12.2022 18:20

Stejně jako sám autor(ka), je i Liščí gambit jiný. Rozhodně totiž nejde o military SF pro každého. Pojetím má blíže k experimentální space opeře, dějově však zůstává překvapivě přízemní. Ono ale jedno s druhým souvisí, protože jakmile se neorientujete v prvním, druhé vám proudem proteče mezi ušima, aniž byste v ten moment byť jen tušili, kolik H váže O−II. Přitom to má natolik sugestivní atmosféru, že i přes nesrozumitelnost je člověk nucen číst stále dál. Ne, že by počet stran některé pojmy osvětlil, ovšem jste-li otevřeni inovacím všeho druhu, podobné věci neřešíte.
Yoon Ha Lee vytvořil uhrančivé univerzum, založené na novém pojetí fyziky i chemie. Hodně to probouzí fantazii, kdy v průběhu čtení zjistíte, že vás víc zajímá svět kolem, než to, co dělají hrdinové. Také nejde o idealistickou procházku růžovou zahradou, naopak z textu zaznívá jízlivost a sarkasmus vůči politickým ideálům, jež se ovšem v kontextu mimozemských civilizací zdají stejně nicotné, jako hierarchie v mraveništi.