LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Peter A. Flannery

Bitevní mág

Kategorie: fantasy

originální název: Battle Mage
originál vyšel: 2017

vydání: Triton (web) 2020

odkazy: 1x [recenze]

Komentáře:

snop  | *** 17.02.2020 09:32

Nevím, rozhodoval jsem se mezi 60 a 70 %, ale nakonec převážilo horší hodnocení.

Dílo je rozděleno do tří knih nazvaných Hněv, Vztek a Spása. První dvě knihy jsou klasické – kdyby se chlapci nejmenovali Falco a Malaki, ale třeba Rand a Perrin, nebo já nevím Vaelin či Fletcher, vlastně by to byl hodně podobný příběh. Malaki je od přírody rytíř, Falco od přírody bitevní mág, jen na to přijít a vylíhnout se. A pak je tu samozřejmě Akademie, zlí šlechtici, šlechetní rádci, proradní mágové, závěrečná zkouška. A pak jsou tu hordy nemtrvých, vedených démony. A samozřejmě draci.

Autor se s klasickými žánrovými tropy popral celkem úctyhodně, byť občas má člověk dojem, že ta či ona scéna je v knize prostě jenom proto, že tam prostě být má, což souvisí i s tím, že psychologie postav je řekněme trochu jednodušší (mimochodem, knize by vůbec neškodilo chápat ji spíše jako young-adult, než jako klasickou epiku). To kde dle mého názoru selhává, je to, čemu s postupem děje věnuje více a více místa, až je třetí kniha v podstatě jenom o tom, totiž o boji s démonskými armádami.

Boje jsou totiž bohužel poměrně nepřehledné, ale zato rozvláčné a nepříliš soudržné. Když se to hodí, je démonská armáda poražena raz dva, když ne, jako by všichni měli extrémní smůlu a brnění démonů na tu chvíli zesílila.

Plus teda strach. Strach je zajímavý moment worldbuildingu: démoni nevyhrávají a netlačí svobodné země do kouta proto, že by byli silní a že by stavěli armády nemtrvých i z poražených nepřátel. Nemrtví jsou dosti nedomrlí protivnící, minimálně jak se zdá. Ne. Démoni vyhrávají především proto, že okolo sebe šíří příkrov nepřekonatelného a debilizujícího strachu, který ochromí všechny bojovníky tak, že utečou nebo se schoulí do klubíčka, a tak mohou být snadno inkorporováni do nemrtvé hordy. Jediní, kdo tomuto strachu dokážou vzdorovat, jsou právě bitevní mágové, a svůj vzdor dokážou rozprostřít na celou armádu, takže ta je, dokud je alespoň jeden bitevní mág naživu, vůči strachu imunní.

Takže je jasné, že bitvu rozhoduje to, zda se démon dokáže zbavit bitevních mágů dřív, než se zbaví oni jeho. Vše ostatní je tak trochu stafáž a kanonenfutr. A právě v tom vyniknou nelogičnosti knihy: ochromující strach není zas tak ochromující, když je potřeba hrdinské zteče. Kdo se v jedné bitvě choulí před kováříčkem, v jiné se vzpíná k útoku na kováře. Je jasné, že kdyby měl být autor poctivý, všichni krom bitevního mága by ostrouhali. Potřeba dát trochu prostoru i vedlejším postavám ale vede k těmto nelogičnostem a celkově k pocitu, že autor v popisu bitev selhává.

Když si k tomu připočtu občas celkem drhnoucí stylistiku (a zde nevím, zda je vina na autorovi či na překladateli), výsledný dojem je takový, jako kdyby autor debutoval a postupně se mu to více a více vymykalo z ruky.

Ale oceňuji, že příběh je uzavřený.

Komu je pod 18 a nečetl nic z toho, na co narážím v úvodu, nechť si přidá k mému hodnocení jednu hvězdu.

Romison  | ** 21.02.2020 17:29

tak prevazna cast knihy docela jde, i kdyz je to YA jak vysity, a ten svet je strasne nelogickej a neverohodnej, ale docela to odsejpa klasicky fantasy schema, dal bych i 60 procent, ale posledni petina je pro me desna uplne, ze jsem to mel problem docist. Objevi se tolik zbytecnyho überpatosu, az to bylo k smichu. Popis bitev na konci byl umornej a vcelku zbytecnej, kdyz uz slo jen o hlavniho hrdinu, u kteryho ani nespocitam kolikrat chtel spachat z nejakyho duvodu sebevrazdu, uplnej emokokot :) a ostatni postavy se chovaj taky jako naprosti kreteni, to je vseobecnej rys YA, musim se jim vyhnout priste, ale hodnoceni na goodreads jsou kolem 4,5 z 5ti, tak jsem to zkusil a litoval trpce na konci. Ale aspon je to jen jedna kniha a neni to rozestrkany do trilogie a prvni polovin odsypa dobre ;)

trudoš  | **** 11.03.2020 16:10

Skotský spisovatel Peter A. Flannery strávil nad Bitevním mágem bezmála šest let života. Na rozdíl od žánrové konkurence však neinvestoval všechen ten čas do několikadílného eposu, ale od začátku se soustředil na jeden komplexní román. Pravda, nakynulo mu to do úctyhodných osmi stovek stran, ale kdo kdy slyšel o epické fantasy trpící anorexií? Nehledě na to, že vyprávění obsahuje všechno, co poctivá sága potřebuje – uvedení do děje, představení postav, vývoj charakterů, zlom v osnově, smrtelné nebezpečí, emoční vypětí, zákulisní intriky, gradaci napětí a makabrózní finále za ocelového třeskotu bitvy.
Na rovinu, nejde o J. R. R. Tolkiena, Raymonda E. Feista či Davida Eddingse. Na to je autorova stylistika příliš nevyzrálá a zápletka na moderní poměry jednoduchá. Ovšem kdo kdy propadl kouzlu Hraničářova učně Johna Flanagana, případně trudné mytologii herního Warhammeru, neměl by být dobrodružstvím mladého dračího jezdce zklamán. A možná ke konci i slzu dojetí uroní, nemá-li srdce z žuly.