Harlan Ellison
Nemám ústa a musím křičet
Kategorie: sci-fi - povídková sbírka
originální název: I Have No Mouth and I Must Scream
originál vyšel: 1967
odkazy: 2x [recenze]
- Komentáře:
-
jirikk | ****1/2 15.09.2020 18:32
Výborná sbírka amerického klasika a notorického provokatéra. Není zde jediná povídka, která by čtenáře nechala chladným, Ellison má dar chytit a nepustit. I ty objektivně trošku slabší povídky mě opravdu bavily a to je u literatury to hlavní. Nejsilnější je asi titulní klasika, už se těším na druhou Ellisonovu sbírku plánovanou na letošní rok.
louza | ****1/2 29.11.2021 13:56Harlana Ellisona není snadné mít rád. Autor je rozený literární génius, který mohl klidně psát špičkovou nežánrovou beletrii, ale rozhodl se, nejen skrze svou tvorbu, raději vysmívat ušmudlaným fantasktním mantákům vzešlým povětšinou z pulpu. Ve své, dnes už drahně let staré sbírce, předestírá břitkou povídkovou vyřídilku tak tak se držící na hraně žánrové literatury. I když jsou texty formálně těžce fantaskní, o fantastiku samotnou jde autorovi zdá se až v poslední řadě, což v kombinaci s jeho vrozenou „skromností a pokorou“, ale i nezpochybnitelným literárním talentem na hranici exhibicionismu může některé čtenáře hodně dráždit. Ellison je ale ve své tvrdosti čestný a vysoké standardy uplatňuje i na sebe. V povídkách ze sebe vydává maximum a dost často odhaluje skrze své texty i ty aspekty své osobnosti, které bychom raději neviděli. Možná proto, že je s ním sdílíme. Ne každý ovšem pohled do autorova zrcadla unese. Jisté je, že tuhle knihu budete buď milovat, nebo nenávidět. Ale rozhodně vám nebude jedno. Gurmánská záležitost. Určitě ne pro každého.
Pozn. Na tomto místě bych rád potřásl virtuální pravicí překladateli Milanu Žáčkovi, kterého jsem vždycky měl za průměrného z nejlepších. Zdá se ale, že s Harlanem se pro sebe narodili. Gratuluji k dokonalému zachycení autorské arogance a nefalšovaného zmrdství. Fakt jsem měl celou knihu autentickou chuť Ellisonovi rozbít hubu. Hlavně proto, že má pravdu.
jasonix | ****1/2 07.06.2022 14:33Harlan Ellison je obtížně zařaditelný fenomén, ke kterému jsem si dlouho hledal cestu. Např. v pubertě jsem ho vůbec nedával. Před časem jsem ho tu v komentáři k Tiktátorovi přirovnal k Pražskému výběru mezi rockovými kapelami, ale stejně tak bych ho mohl připodobnit k Bukowskimu mezi básníky nebo Dalímu mezi malíři… Nestandardní klasik. Zuřivec, provokatér, narcis, exhibicionista. Srší nápady, ale taky obscénnostmi a vulgaritou. Pozér? Jistě, ale umí uhodit hřebíček na hlavičku a také shazovat sám sebe. A hlavně: dokáže stvořit skutečnou krásu precizním vybroušením stylu i myšlenky. Ošklivost vyšperkovat nádherou. Pokud by tahle sbírka byla klenot, byla by to křišťálová lebka. Pokud zbraň, tak odjištěný granát. :-) Kromě titulní povídky mě nejvíc dostal SAMOBOL a OČI PRACHU. P.S. pochválit musím i autorovy předmluvy, výborný Žáčkův překlad, redakční práci (nenašel jsem snad žádné chyby), obálku, grafickou úpravu. Celkové hodnocení je tedy o dost vyšší než aritmetický průměr jednotlivých povídek.
