LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

William Gibson

Médium

série: Jackpot
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi

originální název: The Peripheral
originál vyšel: 2014

vydání: Laser (Euromedia Group) 2020

odkazy: 1x [recenze], 1x [seriál]

Komentáře:

jirikk  | ****1/2 04.11.2020 12:16

Typický Gibson, se čtenářem se moc nemazlí a vrhne ho bez přípravy přímo do rozjetého příběhu, přesto dokáže svého fanouška opět chytit a nepustit. Pro autora charakteristická mírná nepřehlednost je tentokrát dána střídáním dvou časových rovin, přičemž jsou obě z našeho pohledu v budoucnosti. To myslím není pro žánr úplně běžné (častější je spíš dualita minulost x přítomnost nebo přítomnost x budoucnost) a nese s sebou nutnost popasovat hned se dvěma technologicky pokročilejšími světy. Gibsonovi se to ovšem povedlo opět na výbornou, napínavý a správně zamotaný příběh neztrácí na tempu ani na zajímavosti v průběhu celé knihy. Obě časové roviny jsou propojené využíváním tzv. médií, jakýchsi avatarů jednajících postav, které se pomocí nich přemísťují do doby, ve které nežijí. Pro příznivce Williama Gibsona milá povinnost, bát se ale nemusí ani ostatní, přeci jen jde o přívětivější vstupní bránu do mistrova díla než třeba slavný Neuromancer. Zvláštní zmínku (bez znalosti originálu) podle mého zaslouží Pavel Bakič, tenhle překlad jistě nepatřil k těm snadnějším a řekl bych, že se dost povedl.

MuffitOfTea  | **** 25.04.2023 00:44

Snad poprvé se mi stalo, že se mi Gibson četl dost špatně. Je pravda, že jsem se prokousával i Neuromancerem, jenže i když v jeho prvotině člověk nerozumí motivaci postav, nerozumí tomu prostředí a trvá se chvíli rozkoukat, aspoň může sledovat, co se děje. V Médiu se často stávalo, že jsem nějak netušil, kde se to zrovna odehrává, kdo co řekl a komu to řekl, natož co vlastně řekl. Až do strany 80 jsem v podstatě jen doufal v zázrak, protože sledovat děj se jevilo jako nadlidský úkol. Naštěstí se to pak zlomilo a já získal pocit, že čtu Gibsona, konečně.

Ale jinak se mi ten přístup líbí. Technologii nepopíše, stěží pojmenuje, a používá ji tak často, až člověka musí trknout, co to je a k čemu to slouží. Věci se odkrývají pomalu a leccos mi seplo až v půlce, o to podmanivější jeho vize byla.

A úplně boží byl způsob pojmenování kapitol, kdy autor jako by zpětně hledal nenápadné fráze, drobné jednou zmíněné předměty a zcela nedůležité detaily, aby je použil jako názvy.