kniha » Smrt trávy
chce si přečíst 6 | chce mít v knihovně 5 | má v knihovně 25
hodnotilo: 34
81%
Smrt trávy

John Christopher

Smrt trávy

Kategorie: sci-fi - postkatastrofická

originální název: The Death of Grass
originál vyšel: 1956

vydání: Najáda 1996

odkazy: 2x [recenze]


Komentáře:
cvok  | **** 01.02.2006 16:21

Katastrofické romány patří k mým oblíbeným, tato kniha sice není jednička v mém žebříčku, ale určitě stojí za povšimnuti, děj se odehrává v Anglii kam pomalu směřuje virus jež likviduje trávu po celém světe, sleduje příběhy dvou bratrů jeden má malou usedlost v horách a druhý žijící v Londýně se k němu snaží dostat přes anarchii se zmítající zemi plnou násilí a vražd. Zajímavý příběh, který má jen jediný problém, když vás vtáhne do děje tak končí což je škoda toto dílko mohlo být delší, jinak ale mohu jen doporučit za přečtení to myslím opravdu stojí.

Gaarq  | ***** 13.10.2006 14:24

velmi dobrý katastrofický román. syrový, brutální a krutě pravdivý. vědecké pozadí trošku kulhá, na dnešní dobu – vždyť originál je z roku 1956, ale psychologie postav a společenská situace je vykreslena velmi detailně. boj o život je skutečně něco jiného, než život ve společnosti relativního dostatku. kniha je plná násilí odůvodněného přežitím skupiny, zrad, které mohou zachránit jednomu kůži… všechna prolitá krev a „zlo“ jsou základními kameny příběhu a ne jen kulisami pro pobavení nudící se mládeže. Spolu s Tmou O. Neffa, Dnem trifidů J. Wyndhama a non-SF díly Robinsona a Scotii špička mezi katastrofickými příběhy.

honajz  | ** 30.09.2011 19:53

Nevím, přišlo mi to jako delší povídka, navíc v nejednotném stylu. Začátek, tedy prolog, je skvěle napsaný, má dobrou atmosféru a naznačuje určitá očekávání. Ale zbytek se odehraje v dialozích, bez napětí, světová hrozba se náhodou jen konstatuje mezi řečí (tady šlo o dost zvláštní a literárně nezvládnutý zlom, takové malé wtf vzhledem k předchozímu), a to závěrečné dilema dvou bratrů, ale no tak, to znělo tak klišoidně a prvoplánově…

Madam Brbla  | **** 22.12.2011 14:30

Jak dlouho by lidem asi vydržela jejich humanita, kdyby museli čelit neodvratné hrozbě hladomoru? Na tuto otázku se před 55-ti lety pokusil odpovědět John Christopher. Jak naznačuje název, veškerá tráva a obilí to má v autorem vymyšleném světě spočítané – zhoubný virus neúprosně mění svěží zeleň v bezútěšnou hněď, hospodářská zvířata hynou, z pečiva se stává nedostatkové zboží, zásoby mizí, ve městech není možnost obživy… Čtenář vše sleduje od krátkého prologu z dětství hlavního hrdiny, přes počátky zkázy plné dezinformací, až po úsvit nové doby, kterou přežijou jen silní a všehoschopní.

Nestává se často, abych byla do čtení tak zažraná, že zapomenu vystoupit z tramvaje. Díky „Smrti trávy“ jsem jednou zastávku přejela a dvakrát jsem k tomu měla blízko, ta tenká knížka dokáže dokonale pohltit. Mám však tři výhrady: 1) Na můj vkus se z lidí ten civilizační make-up setřel příliš rychle a náhle. Nedělám si iluze o chování davu, ale nechce se mi věřit, že by slušní jednotlivci po prvních negativních zkušenostech jednoduše přestali rozlišovat dobro a zlo. 2) Autor měl prostředí světa v průběhu katastrofy vylíčit pečlivěji, sugestivněji – v mých představách totiž pořád jaksi figurovaly obilné lány a zelené plochy, fantazie nezvládala automaticky dosadit zpustošenou krajinu. 3) Závěr mohl být údernější, drtivější, naléhavější, takhle to vyšumělo poněkud do ztracena.

Každopádně můžu tuhle katastrofickou klasiku jedině doporučit, kvalitní a v mnoha ohledech aktuální čtení. 81%



WebArchiv - archiv českého webu