kniha » Sníh
v Top10 16 | chce si přečíst 18 | chce mít v knihovně 12 | má v knihovně 106
hodnotilo: 125
88%
Koupit knihu:
Minotaur
Sníh

Neal Stephenson

Sníh

Kategorie: sci-fi - cyberpunk

originální název: Snow Crash
originál vyšel: 05/1992

vydání: Talpress (web) 2000

odkazy: 2x [recenze]



Komentáře:
fialka  | **** 30.09.2008 13:18

Ako som uz kdesi pisal, cyberpunk nie je moj oblubeny zaner. No aj napriek tomu som sa pri tejto knihe fajn zabavil. Kniha je plna akcie, humoru a techniky. Mal som trochu problem sa stotoznit s hlavnym hrdinom, no ale vsak to nie je nutne:).. Od konca som cakal trochu viac, preto aj hodnotenie je take ake je. Ak ste fanusikovia zanru, tak si tu jednu hviezdicku urcie pridajte.

eoj  | ***1/2 03.08.2010 16:26

Zatim „jen“ 70% – casto jsem se bavil, bohuzel jsem ale nemel cas precist knihu najednou, takze jsem ji louskal po vecerech asi 3 tydny a dost jsem se ztracel. Navic nejsem kovany v historii a lingvistice, procez jsem chvilema nerozumel o cem se mluvi (a to nemam rad, to pak vetsinou stale prepinam mezi knihou a Wiki ;) Mozna na podruhe to bude lepsi ;)

Mica  | ***** 17.11.2010 20:07

Sníh je kniha o počítačích, virech, „tak trochu jiném“ internetu, rozvážkách, mafii, frančízách, Sumerech… ale hlavně o budoucnosti která mě osobně připadá úžasně propracovaná. Stephensonova budoucnost je fascinující a vtipná, ale zárověn i děsivě reálná. Rozhodně je to pro mě jedna z nejlepších cyberpunkových knih. Stephenson má prostě dokonale vymyšlené celé pozadí knihy, které perfektně podtrhuje probíhající děj.

honajz  | ** 15.07.2011 21:19

Ďábelské tempo rozvíjení děje a lehce černý humor? Mankote, kde? Docela nuda, a pořád jen o jednom. Zlatej Dresden, tam je černý humor.

Lucc  | ****1/2 15.12.2011 22:42

Snad až příliš ambiciózní kniha. Stephenson chce asi psát CP, ale nedá mu to a nacpe do toho ještě mytologii, lingvistiku a náboženství (jen teoreticky, nebojte). Upřímně, ta CP stránka už dnes není taková darda jako v době vydání, ale zatím nestihla zestárnout a zesměšnit sama sebe, což je jistě plus. Tvoří ji především metaversum (virtuální realita), nepřítomnost národních států, jejichž místo zaujali tzv. frančistáty (od slova frančíza), jakési komerční státní útvary, které prodávají své licence po celém světě, přelidnění a poněkud narušené životní prostředí, které autor blíže nevysvětluje (ale jindy zase mezi řádky naznačuje, že to s životními podmínkami není tak hrozné). Připadá mi, že právě nedotažení koncepce popisovaného světa je největší slabinou knihy. Jasně, je zde prostor k domýšlení a konstruování vlastních teorií, což je asi dobře, ale já upřednostňuji výraznější autorské vedení. Když se to tak vezme, tak ani příběh jako takový není nic moc. V podstatě jde o banální záchranu světa-jak-ho-známe pomocí mazanosti, dvou katan a jednoho wakizaši a nějaké ty milostné techte mechtle. Zajímavé jsou ale IMHO ta cingrlátka kolem. Hlavně nebezpečí, které světu hrozí. Lingvistický virus ze starověku?! WTF! Právě střední vysvětlovací pasáž, která se věnuje odhalování tohohle jevu, je podle mě nejlepší částí knihy, v čemž se asi rozcházím s většinovým čtenářstvem, i když faktem je, že několik desítek stran pořád ve stejné lokaci a vlastně pouze v nepřetržitém dialogu není zrovna dynamický způsob, jak to celé napsat. Síla Stephensonovy vize mě ale i tak zasáhla jako plácačka nedomrlou octomilku. Vždyť takhle nějak to mohlo doopravdy být! Kam se na tohle hrabe Šifra mistra Leonarda, která mě snad až hloupě při čtení vytanula na mysli. Všechno ostatní pak už považuji jenom za balast, který má tuhle myšlenku prodat, zpřístupnit. Za balast sice příjemný a slušně napsaný, ale pořád jenom balast. Jasně, najdou se opravdu skvělé momenty, třeba pasáž o matce S.O., která pracuje u Federálů (jediný zmiňovaný pohrobek klasických států). Ta byla svou absurditou dokonalá a hned mi evokovala Stephensonovu prvotinu Velké U. Ale znovu opakuji, je to jen balast. Kdyby tam ta buldozerózní vize nebyla, musel bych nejméně jednu hvězdu ubrat.

Madam Brbla  | ***1/2 24.09.2012 15:14

Úvodem si dovolím varování nesouvisející s knihou: pracujete-li na počítači (nebo píšete komentář) a přitom máte prodlužku s přepěťovou ochranou pod stolem, dbejte pečlivě na to, kam strkáte haksny! Není nad to přes půl hodiny formulovat své postřehy a pak nechtěným dupnutím na čudlík spláchnout veškeré snažení do víte kam:'-(.
Tak jsem si poplakala a teď hurá na „Sníh“. Už je to dávno, co jsem naposledy četla kyberpunk; měla jsem trochu bobky, jestli budu všemu rozumět a neztratím se třeba v hi-tech terminologii. Tyto obavy se ukázaly liché – Stephensonem stvořený svět je sice notně šáhlý, zároveň však velmi barvitě a srozumitelně podaný. Těch 20 let od sepsání románu je znát, Metaverzum (tedy virtuální realita) už v současné době nikoho neohromí, ale stejně si autor zaslouží poklonu, jak dokázal předvídat vývoj výpočetní techniky i jejích uživatelů. Svou imaginaci ovšem nechal rozbujet především ohledně reálného světa: Spojené státy se rozpadly, z vládní mašinerie zbyl bezvýznamný, zkostnatělý byrokratický systém, udržovaný snad jen setrvačností a stěží pochopitelnou loajalitou zaměstnanců. Místo státních úřadů funguje změť všemožných komunit, soukromých firem s vlastními vládci, zákony i zájmy. Mafie je bezva instituce, provoz na dálnici je rájem pro skejťáky, po moři brázdí obří shluk lodí, ulicemi se promenádují různě ozbrojené tlupy i jednotlivci, objekty hlídají kybernetičtí psi, sběr informací může být výnosné, leč nebezpečné zaměstnání… a pak je tady Sníh, droga, virus měnící lidskou mysl. Kdo jej vytvořil a proč se snaží zjistit dvojice hlavních hrdinů: programátor, šermíř a rozvážeč pizzy Umi, s jehož osudem se jednou drobnou výpomocí spojí svérázná 15-letá skejťačka/kurýr S.O. Seznámíme se s množstvím dalších postav, z nichž menší část je pro zápletku důležitá, obvykle však jde o pouhou atmosféru dokreslující vycpávku (např. zpěvák Vitalij Chernobyl nebo matka S.O.).
Svižnému ději nechybí honičky, přestřelky ani souboje s mečem, nadsázka je všudypřítomná, ale těžiště románu je v pointě, v onom proč a jak – a tady Stephenson přišel s odvážnou, velmi výživnou teorií. Nicméně narozdíl od Lucca jsem si mytologicky-lingvistické pasáže s Knihovníkem příliš neužívala, spíše mě nudily a nutkání přeskakovat jsem odolala jen v zájmu plného porozumění textu.
Výhrady mám také k příběhu, který klopýtal v detailech (např. kde vzal Umi peníze na motorku a další super vybavení?) a rozsypal se v závěru ve stylu deus ex-machina, kdy těch bůžků ze stroje přistálo na place hned několik (a nejvíc mě nas*al Fido – WTF, Neale?!).
Jak své dojmy shrnout? Stephenson má fantazie na rozdávání, děj dokáže čtenáři odvíjet před očima jako film, mozek zahltí srozumitelně podanými informacemi, k naprosté spokojenosti mi bohužel stále chybí pozornější dohled nad zdánlivými maličkostmi a lépe ukočírované finále. Nad 75% s hodnocením jít nemůžu.

MartinJ  | *** 12.08.2013 12:56

Na knize jsem nejvíce ocenil zajímavou vizi budoucnosti. (I když jak se to vezme – budoucnosti. Podle několika málo údajů v knize se dá odhadnout, že se odehrává kolem roku 2005.) Rozpad národních států a vznik frančistátů, která spolu koexistují v jakémsi anarchokapitalismu, je opravdu zajímavý. Vlastní příběh má podle mě pár slabin. V první čtvrtině knihy se vlastně nic neděje, jen se seznamujeme se světem, ale vzhledem k jeho zajímavosti to nuda není. Pak se to docela rozjede, vlastní zápletka je poměrně originální, i když někdy už trochu až přitažená za vlasy. Řada postav (zejména strýček Enzo) jsou zajímavě rozvedené, ale ke konci většina postav tak nějak „zčernobílí“, prostě jsou buď moc hodní a alturističtí a nebo naopak až moc bezohlední. Takže nejvěrohodnější je nakonec kybernetický krysopes Fido. :-)

Kapitolou samo o sobě je virtuální realita Metaverzum. Do příběhu to celkem zapadá, takže v rámci knihy to celkem funguje, i když řada věcí může dnes vyvolat úsměv na tváři. Zajímavější spíše je zamyslet se nad tím, jaké panovaly tehdy představy ve srovnání s vývojem internetu za posledních 20 let. Celá koncepce avatarů, faktického „pobytu“ v metaverzu a nutnosti pohybu pomocí vlaků, motorek či jiných vozítek je trochu mimo. Na druhou stranu koncepce Knihovny vzniklé spojením Knihovny Kongresu a CIA se spoustou informaci a vyhledávacími programy typu Knihovník je dnešnímu internetu velmi podobná. Snad až na to, že v Knihovně je třeba za informace platit a že videonahrávky jsou ukládány na páskách.

„Je ten Sníh virus, droga, nebo náboženství?“ „Je v tom nějaký rozdíl?“

mato_klerik  | **** 01.01.2015 20:18

Považujem sa za fanúšika kyberpunku. Lenže s niektorými pilermi žánru mám určitý problém (aj Neuromancera a Shismatrix som zvládal ťažšie). Sneh to má o to horšie, že z veľkej miery zastaral. Akcia je síce miestami gulervúca, v knihe je plno skvelých nápadov, a prináša omnoho „šokujúcejšie“ tvrdenia ako DaVinciho kód, ale opisi VR ma ubíjali. V dobách, keď je svet plný Counter Strikeu a jeho nasledovníkov mi prišlo až smiešne ako niekto z nadšením opisuje, čo je to avatar a ako je zabezpečené, aby do seba postavy v kyberprestore nenarážali… Chápem, že v dobe vzniku bola stuácia úplne iná, ale po roku 2000 by sa knihu zišlo preškrtať…

Methat  | ***1/2 24.02.2016 20:13

Výborný cyberpunk napísaný v roku 1992, kedy ešte neexistovali MMO hry, Windows a autor nemal „z čoho“ čerpať. Aj tak vystihol budúcnosť výborne, pretože si ju človek môže porovnať s dnešným virtuálnym svetom. Niektoré pasáže boli úsmevné (technické), no autor tieto veci na konci knihy celkom dobre vysvetlil. Aj tak autor dobre vystihol vývoj počítačov, pretože dnes sa všetko točí okolo virtuálnej reality (Oculus Rift, HTC Vive alebo PS VR) a čoskoro tam ľudstvo či chce, či nechce, skončí.

Tiež som sa nejako nemohol stotožniť s hlavným hrdinom. Japonec krížený s černochom (a pritom jeho otec bol Američan), ktorý je výborný programátor a ešte k tomu zdatný v bojovom umení s katanou. Veľmi ma zaujala časť knihy, kedy Umi hovorí s Knihovníkom a dozvedá sa zaujímavé informácie z minulosti, ktoré by mali byť podľa skutočnosti. A čo keby to tak bolo?

Kniha obsahuje aj nudnejšie pasáže a niekedy som sa v deji strácal. Koniec knihy nepôsobil ako koniec ale ako keby si autor dal prestávku na čaj a o hodinu by sa pustil do pokračovania, kde by celú knihu uzavrel. Umi na konci nevysvetlitelne zmizol, Fido si trápne hodil kamikaze a S.O. robila ako by sa nič nestalo. WTF?!

Dilvermoon  | ****1/2 13.04.2020 16:05

Sníh sice není vyloženě oddychovka, ale Stephenson teprve rozjížděl kariéru, která pokračuje mnohem náročnějšími věcmi. Pěkně namíchaný koktejl akce, virtuální reality, budoucnosti (podle indicií v textu v podstatě naší dnešní současnosti) Ameriky rozdělené na „frančistáty“, starověké historie, mýtů, lokalit a postav, hrajících v příběhu zásadní roli (tak to mám rád)… Nejedná se o kyberpunk toho typu, kdy je to už opravdu hodně divné, je to jaksi soft, přece jen technologie za těch skoro 30 let poskočily vpřed, ale ne tak, aby se dalo říci, že Stephenson byl mimo mísu. Smysl to dává i v dnešním kontextu (tedy ne že bychom už dnes žili v Metaverzu, alespoň mi není známo, ale kdo ví, co ta mládež robí :-). Jde o příběh, co má akční spád, ale odehrává se na zklidňujícím pozadí událostí (ať už historických nebo fiktivních) starého Sumeru, což je vše zevrubně vyloženo debatami mezi Umim a virtuálním Knihovníkem. Za sebe musím říci, že toto vymyslel autor opravdu pěkně. Konec není nijak protahovaný, postavy splní svou úlohu a mizí rychle ze scény, žádné zdržování. Jo a taky se tam hodně střílí ze „škorpíků“. Pokud je to i v originále, tak to beru jako solidní poctu téhle české kvalitní a skladné zbrani.



WebArchiv - archiv českého webu