kniha » Soumrak na Worlornu
v Top10 2 | chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 5 | má v knihovně 63
hodnotilo: 65
86%
Soumrak na Worlornu

George R. R. Martin

Soumrak na Worlornu

Kategorie: sci-fi

originální název: Dying of the Light
originál vyšel: 04/1977

vydání: Triton (web) 2004

odkazy: 3x [recenze]



Komentáře:
BlackDawn  | ***** 21.09.2008 08:34

Byť z kraje trochu nudné, na konci mi bylo líto, že je konec.Příběh o muži který hledá svou ztracenou lásku a nakonec najde smysl svého života.Vše v pěkně rychlém akčním provedení.Řekl bych, že jde i o poměrně originální příběh.Martin holt umí.

Madam Brbla  | **** 21.09.2008 09:25

Ačkoliv už to bude zhruba 3 roky, co jsem tento román četla, udělal na mě silný dojem. Zřejmě jsem ale četla jinou knihu než BlackDawn, protože z mého hlediska šlo o velmi atmosférickou pocitovku, plynoucí spíše zvolna – jako ten umírající svět, na kterém se odehrává. Rychlá, akční scéna se objeví jen občas, zato vizí a emocí (převážně melancholických) čeká čtenáře neskutečně mnoho. Martin holt umí:-) 80%

gabish  | **** 27.05.2009 15:06

Tak od téhle knihy a jejích 400 stran jsem čekala něco trochu jiného, a to především košatější a o chlup akčnější příběh (asi něco ve stylu Deepsix od McDevitta). Co však knize nelze upřít je skvěle vykreslená atmosféra, která mi lehký nedostatek akce vynahradila…tedy téměř vynahradila :) 75%

willis  | ***** 21.07.2009 11:29

Soumrak na Worlonu asi nelze doporučit lidem kteří prožívájí nějaké těžké období. Atmosféra knížky je dost depresivní a bezvýchodná, ať už samotným opuštěným Worlonem nebo nešťastníky, kteří na něm zůstávají a konec na mě působil tak fatálně jako když jsem četl Sin City od Millera.

Duirin  | ***1/2 13.09.2009 22:31

Poněkud depresivní příběh, který mě ale dostal psychologií postav a odkrýváním jejich motivů a uvažování. Bohužel to vypadá, že kterýkoliv obyvatel Worlornu, se kterým se setkáváme, je svým způsobem ubožák, ale co bychom čekali od lidí, kteří žijí na světě, který zaniká. Hlavní postava Dirk t'Larien se chvílemi zdá ubožákem největším, na druhou stranu při jeho střetech se zcela odlišnou kulturou mu musíme fandit. Do toho se míchají pohnutky Jaana Vikara, „manžela“ jeho bývalé snoubenky Gwen, které jsou vesměs ušlechtilé. A Dirk si myslel, že přijel na pozvání Gwen, aby jí pomohl, ale to není pravda.
Jak už psali ostatní – nedostatek akce, ale tu plně vynahrazuje psychologie postav.

Dilvermoon  | **** 13.06.2011 08:20

Když jsem poprvé viděl obálku, tak jsem měl jasno. Jakýsi hrad, nad ním letí cosi – asi drak. Hm, fantasy. Po bližším ohledání se z draka vyklubal létající stroj, i když, pravda, věrně napodobující jednu z forem života na Worlornu. Kdepak, žádná fantasy, ale sci – fi je to. Příběh o střetu několika lidských kultur, které se společně sejdou na jedné planetě a také o rozdílném náhledu na osobní čest. Autor se ze začátku věnuje popisu prostředí Worlornu a i souvisejícího osídleného vesmíru, i když tam se při četbě nezatouláme. Někdy ve druhé polovině zařadí zcela jinou rychlost a příběh začne být dost akční, i když ne pouze akční, protože i tak jsou postavy dál pěkně rozebrány a víme toho dost o pozadí jejich jednání a vůbec nejsou ploché. Ten náhlý kontrast mezi popisem a akcí mě trochu překvapil, i když nezklamal. Co mě však udivuje, je fakt, že autor věnoval celkem velký prostor vylíčení historie osídlování vesmíru, zmiňuje jednotlivé planety, jejich pestré společenské uspořádání, dokonce na konci je zařazena terminologie světa a pokud je mi známo, tak to touto knihou celé zhaslo a dál nepokračovalo. Podle mě tu potenciál určitě byl. Pokud by se tento zajímavě propracovaný svět i příběh rozvinul do dalšího dílu, určitě bych nezaváhal. Ke konci si sice s námi Triton pohrál přeházením stran 339 – 343, ale jsou tam všechny, tak dejme tomu…. A na závěr kontrolní otázka: na obálce za pevností vykukuje jedna česká historická stavba. Tož dumejte. :-)

honajz  | ** 14.08.2012 22:12

GRR Martin dokáže navodit atmosféru příběhu a nastavit uvěřitelné kulisy a prostředí, k dobru hraje i jednota místa, času a děje… Ale co je to platné, když kniha je vyplněna zbytečnými popisy a nedůležitými odbočkami, kdy nakonec sám příběh je prostý a čirý a vlastně tak fantasy, že vše, co doposud nabízelo alespoň zčásti sci-fi motivy, je přehlušeno a zatlačeno. Přitom mohlo jít jen o nostalgické vyprávění o ztracené lásce a mělo by to větší grády.

jethro.tull  | ****1/2 25.04.2016 17:19

Nádherná kniha! Jednoduchý příběh o lásce, zradě, cti atd. by se mohl odbýt povídkou (a byla by jistě v Martinově podání povedená), ale je dobře, že se G. R. R. Martin rozepsal trochu víc. Pomalu skládáme střípky příběhu do mozaiky, či spíše jednotlivé dílky puzzle, abychom občas zjistili, že si s námi autor hraje a že právě ten dílek, který tak dobře zapadl na své místo, patří někam docela jinam a je třeba skládanku upravit. Stejně tak dostáváme informace, které teprve ke konci knihy dají dohromady výsledný obraz. To vše se odehrává v dekadentním prostředí umírající bludné planety Worlornu s podivuhodnými městy, které zde zbyly po dávném Festivalu.

Lucc  | **** 28.03.2018 15:10

Martin už ve své prvotině ukázal, že sladkobolná melancholie umírajícího světa i vnitřně umírajících postav je jeho doménou. Díky za ni, George. Od teď jsem tvůj člověk.

EDIT 2018: Knihy jsou lakmusový papírek. V tomto případě toho, jak má duše lety okorává, jaký jsem cynik, jak současné umění, ve kterém je násilí, beznaděj a špína běžnou věcí, znecitlivělo mé vnímání melancholie, bolesti ze ztráty, umírání, odcházení. Druhá četba po letech byla fajn, ale chybělo jí mnoho romanticky rozervaných sladkobolných pocitů, které činily tuto knihu a mnohé staré Martinovy povídky jako Píseň pro Lyu, Mlha padá k ránu nebo Portréty dětí tak skvělým čtením. Občas se ozval záchvěv, ale strašně slabě. Už nejsem adolescent. Škoda.
Soumrak je poměrně zajímavý výstavbou příběhu. Je tak plastický a nepředvídatelný a přitom předvídatelný zároveň, postavy reagují nečekaně, ale vlastně poměrně očekávatelně, občas až podle, i když by se to do nich neřeklo (schování laseru a masakr u vraku), jindy nesmyslně hrdinsky (závěr). Dal by se shrnout slovy ‚z Balduřana Kavalařanem snadno a rychle‘. Hladce psaná, ale vlastně dost spletitá kniha.
O románu (spíš dlouhé novele, nenechte se zmást špalkovitostí knihy) by se dalo asi napsat ještě mnohé, ale nechce se mi. Na závěr jen malá výtka k českému vydání – v závěru je asi 6 stran zpřeházeno a nedá se to hned dobře poznat.



WebArchiv - archiv českého webu