kniha » Válečník
chce si přečíst 1 | má v knihovně 23
hodnotilo: 34
77%
Válečník

Miroslav Žamboch

Válečník

série: Veterán
díl v sérii: 3

Kategorie: fantasy - military

vydání: Triton (web) 2022

odkazy: 1x [trailer], 1x [ukázka], 2x [recenze]


Komentáře:
snop  | ***1/2 25.01.2022 12:24

Tak jsem to celé dočetl a jsem na Žambocha celkem naštvaný. První díl končil takřka v půlce věty. Druhý díl převzal štafetu a dokonce i relativně ukončil jakýsi oblouk, tož dobré. Třetí díl prostě celou věc utne v nejlepším stylem Butch & Sundance, a aby se neřeklo, přilepí se krátký epilog „o 11 let později“.

Těžko usoudit něco jiného než to, že to prostě Žambocha přestalo bavit psát. Což je velká škoda, protože mě to nepřestalo bavit číst. Ten svět je velmi zajímavý a já bych v něm ještě rád setrval, nebo aspoň teda si prožil celý ten příběh až do konce.

Tead příběh. Vlastně tři příběhy, nebo ještě spíše takové výjevy, které sice rozvíjejí tentýž motiv (noví čarodějové), nicméně jsou dost nespojité a i žánrově jsou celkem daleko – první kniha je něco mezi „kterak se z nováčka stal superman“ a noirovou detektivkou, druhá kniha je jedna průzkumná kampaň proti silám přírody a skrytému nepříteli, třetí kniha je vlastně lineární útěk před nepřítelem a střetávání se s ním, Max už je namaxovaný a karty jsou rozdány.

Je to napsané skvělým stylem, čte se to samo a jednotlivé historky by si klidně zasloužily i samostatné povídky – zejména ty, kde se dozvídáme něco o světě a nebojuje se. Ale prostě nelze se zbavit dojmu, že to celé jede trochu na volnoběh, takové automatické psaní, které neprošlo tvrdou rukou editora.

Což je velká škoda, protože kdyby ta trilogie měla navíc i dějový oblouk, tak bych šel i na 90 %.

Lmslaver  | ****1/2 10.02.2022 12:05

Max se svou jednotkou prchá před nepřítelem nehostinnou, magickou pustinou, odhalují další záhady i pradávnou historii lidstva, které se nacházelo pod nadvládou krutých čarodějů. Útoky nepřátel se střídají s překonáváním problémů způsobené magií zakořeněnou v neznámé krajině. Poutavý příběh, pozoruhodný svět, zajímavý styl boje vytvořený kombinací magie a konvenčních zbraní, jediné zklamání mi přinesl překotný, zhuštěný závěr a cítil jsem se tak trochu ošizen. Velkým plusem knížky jsou skvělé vnitřní ilustrace Petra Vyorala. Tankistická trilogie s Maxem Bronštejnem patří mezi klasické žambochovky, vtáhne do děje akcí i originálními nápady. Celým příběhem jsem se prohnal jedním dechem.

eviljack  | ***1/2 17.07.2022 22:18

Budu to hodnotit celkově za všechny tři knížky, Žamboch bohužel pokračuje ve stylu psaní, který započal v In Nomine Sanguinis, opět tady je neustálé omílání věcí do zblbnutí a sebepodceňování vlastního hrdiny. Taky redakci (jsem poučen z diskuze u Baklyho :)) uteklo dost logických nesmyslů, kdy například na jedné stránce Max pozoruje chodící lišejník, aby ho o dvě stránky dál z toho samého mrazilo, protože to nikdy neviděl, uprostřed druhého dílu sní už studené jídlo, které pak ob stránku začne jíst znova, ve trojce mu podá hlášení svobodník a v dalším odstavci ho úkoluje jako desátníka, některá slova jsou vytištěna dvakrát…

Knihy se tváří jako bichle, ale je to zase jen velikostí fontu. Samotný svět je zajímavý, ale nemůžu se zbavit dojmu, že tam autor nacpal, co ho napadlo s vědomím, že to vysvětlovat stejně nemusí. Naroubování na Seržanta je taky trochu násilné, ale budiž, s přimhouřením oka to lze přijmout. Jinak se to čte samo, postavy jsou celkem ok, fungování armády i jednotky má Žamboch taky zmáknuté, škoda jen těch věcí, co jsem uvedl už dřív. Nezbývá mi, než doufat, že případný nový Koniáš se tomuhle stylu vyhne.

Edit: Zapomněl jsem říct, že ten celkem uspěchaný konec jsem vlastně přivítal, protože jinak bych musel číst ještě čtvrtý díl…

Varování na závěr – nečtěte podobné knihy po roce a půl, stráveném s Malazem :)

veere  | ***1/2 15.10.2022 11:13

Když autora ke konci knihy přestane bavit psát a vymýšlet konec, tak to prostě utne a připíše dovětek, u žambochoviny boužel celkem běžné nepovedené zakončení…

Zbyna  | ***1/2 15.12.2023 15:16

Škoda uspěchaného konce! Po dočtení mě napadla kacířská myšlenka: To se za ty mraky let od dob Seržanta opravdu neobjevila nějaká forma létajících bojových prostředků? Při technické úrovni mechaniků a vymazlenosti tanků mi to příjde přinejmenším nevěrohodné. Jasně je to sci-fi :-) a mimochodem velice dobře napsaná .



WebArchiv - archiv českého webu