Kdokoli využije tuto knihu jako průvodce k tomu, aby mohl rozlišit
bizarní pseudovědecké spisky o Duté Zemi od sci-fi beletrie či filmové
tvorby na toto téma, neudělá chybu.
Do první kategorie patří “nauky” Johna C. Symmese, Karla Bendera, Karla
Neuperta a řady dalších – vědeckých podivínů I dobrodruhů,
o kterých se zmiňují jedni z průkopníků fantastického realismu J.
Bergier a L. Pauwels ve svém již klasickém díle Jitro kouzelníků. Druhá
kategorie zahrnuje díla známých autorů sci-fi, ať se jedná o Julese
Verna, Edgara R. Burroughse, známého svými příběhy o Tarzanovi či
Clivese S. Lewise, autora Letopisů Narnie. V tomto pestrém výčtu bychom
však měli mít hlavně na zřeteli, že pod pojmem Dutá Země se zauplynulá
tři staletí její virtuální existence rozumělo ledaccos. Od dutiny
vydlabané ve skále až po abstraktní geometrickou transformaci založenou na
inverzi souřadnic. A právě v tomto kontextu lze některé příběhy,
odehrávající se na pozadí fantaskních kulis Duté Země, brát i jako
symbolické poselství. Není-li chápáno doslovně, může nám toho dost
napovědět o překvapivých, téměř zapomenutých a přitom jednoduchých
vztazích mezi pozemským a kosmickým světem.
Knihu opatřil předmluvou Ondřej Neff.