Více vydání = více obálek.
Stephen King
Pohádka
Kniha vyšla i pod názvem:
Rozprávka
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
Kategorie: fantasy
originální název: Fairy Tale
originál vyšel: 2022
vydání: Beta (web) 2023; Ikar (SK) (web) 2023
odkazy: 3x [recenze]
- Komentáře:
-
jirikk | *** 23.06.2023 12:56
Skoro by se chtělo napsat, že Stephena Kinga konečně dohnal věk a sebral mu to, co z něj dělá prvotřídního spisovatele, tedy inspiraci tvořit nevšední příběhy. Ovšem při znalosti jeho posledních děl (Později, Billy Summers) by toto asi nebylo úplně spravedlivé, SK se v nich snažil, byť se střídavými úspěchy, vytvořit opět něco zajímavého a zároveň v jeho tvorbě alespoň částečně nového. V Pohádce bohužel nic takového nenabízí. Kniha se dá z hlediska děje rozdělit na nestejně dlouhé třetiny. Ta první se odehrává v našem světě a nabízí příběh, který jsme v mistrově tvorbě již nejednou četli – mladý hrdina a jeho vztah ke starému podivínovi, který skrývá víc, než se na první pohled zdá. Autor se sice snaží kořenit zajímavými, byť nikterak původními ingrediencemi (otec a jeho boj s alkoholem, nešťastné úmrtí matky), přesto čtenář tento úsek vnímá spíš jako pouhý rozjezd. Ovšem viděno zpětně, jsou tyto pasáže ještě těmi nejpovedejšími. Následuje totiž druhá třetina, odehrávající se po přechodu do pohádkové země. Pistolnické propriety, archaická řeč i různé drobnosti jako vyřazené trolejbusy sice upomenou na skvělu krajinu ságy o temné věži, kouzlo ale tentokrát vůbec nefunguje. Hlavním jmenovatelem této druhé etapy, spočívající v putování chlapce a jeho psa pohádkovou krajinou, je totiž těžká, všeobjímající nudna. Nikdy bych na stránkách Kingova románu nečekal něco podobného, tuto únavnou část ale nelze opravdu jinak popsat. Děj se opět trochu rozjede po Charlieho uvěznění, tato poslední část románu je plná akce a opět tak získá jakés takés tempo. Má jít o magický a dojemný příběh, na mě bohužel nezafungoval. Na vině jsou nejspíš strašně ploché postavy, hlavní hrdina je ve své nijakosti tak otravný, že jsem ho měl v polovině knihy plné zuby. Patos, se kterým King pracuje často až příliš na hraně, se tentokrát vymkl z vypravěčových rukou, jednající postavy působí jako papírové, jednorozměrné figurky, samotná zápletka by navíc myslím z hlediska logiky na mnoha místech neobstála. Ano, King se snažil napsat pohádku pro dospělé a do pohádek prostě schematické charaktery patří. Jenže viděno z trochu vyšší perspektivy může být každá fantastika pro dospělé považována za takovou pohádku – a v tom případě má Stephen King na kontě mnoho těch, které snesou nejpřísnější měřítka. Aktuálně vydaná Pohádka k nim však nepatří. Objektivně průměrná a neobjevná záležitost, v kontextu tvorby SK pak jedna z těch slabších.
