LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

William Gibson

Virtuální světlo

série: Bridge
díl v sérii: 1

Kategorie: sci-fi - cyberpunk

originální název: Virtual Light
originál vyšel: 09/1993

vydání: Návrat -> (web) 1998; Návrat -> (web) 2004; Laser-books (web) 2009

odkazy: 4x [recenze], 1x [info]

Komentáře:

willis  | **** 02.03.2006 12:44

U Gibsona doporučuji raději se vyhnout překladů pí. Bartesové neboť je to hrůza

Gaarq  | **** 10.04.2009 08:07

gibson a sterling, nelze nesrovnat. oba vládnou záviděníhodnou fantazií a zkušeným perem. první rozdíly je cítit ve vyznění příběhu: tam, kde je sterling naléhavý a vyjadřuje nepříliš hlubokou důvěru v moudrost člověčenstva, tam je gibson až karmický optimista; každý dostane, co mu patří a život jde dál. z virtuálního světla mám tenhle pocit velmi silný (podobně jako ze „všech párty zejtřka“). tohle je literatůra :)

Lucc  | ***1/2 07.10.2025 11:56

V podstatě jde o dobrodružný román místy s nádechem road movie. Technologií moc není a moc se o nich nedozvíme, taktéž o světě ne. Mnohá jména důležitých hráčů a hybatelů onoho světa jsou jen nahozena. O rozdělení Kalifornie či rozpadu jiných států a struktur se mluví jen málo a spíše mimoděk. Vliv nějaké velmi málo popsané pandemie a způsob vakcinace lidí je také spíše jen zmíněn. Nejde tedy o lehké čtení, ale díky akčnosti, zajímavým postavám a jejich interakcím a klasickému gibsonovskému troušení zajímavostí, podivností a ujetých nápadů (sekta reverenda Fallona hledající Boha v TV filmech, pobaví i Gibsonovy vymyšlené filmy, o kterých fallonovci mluví, tedy až na toho Cronenberga, třeba Vnitřní tuba, jeden z nepodarků Šárky Bartesové, dále J. D. Shapely a jeho zbožštění a mnoho dalších) se román čte dobře. Gibson umí psát a nedokázal to zakrýt ani ne úplně povedený překlad výše zmíněné paní. Upřímně, není to taková hrůza. Ano, slovo kartouny (jsou myšleny komiksy ve stylu Snoopyho nebo Toma a Jerryho) mne asi bude ve snách strašit dlouho a najdou se i jiná slova přeložena tak nějak předinternetově nešťastně či nějaká věta nedává úplně smysl, ale čekal jsem to o mnoho horší (byť název města Tampa jsem zvyklý skloňovat). Ta krásný obálka od Luie Roya za to myslím stojí a podstata příběhu, jeho vibe a mimoděk nahozené poselství o tom, že nic není náhoda a že podivíni mohou být mnohdy lidštější než „normální“ lidé zůstalo zachováno. A to je možná kámen úrazu. Román je to dobrý, ale je to pořád „jen“ dobrodružka. Chybělo mi tam něco zásadního, nějaký přesah, něco, co by mne uzemnilo. Možná je to i tím, že jsem omylem četl nejprve poslední díl Všechny párty zejtřka a tak nějak vím, že se vlastně nic nezlepší ani nevyřeší, nezmění. Že Bridge je jen skica. Zručně načrtnutá, ale prostě podle mne jen skica.