kniha » Zrada
v Top10 7 | chce si přečíst 4 | chce mít v knihovně 5 | má v knihovně 79
hodnotilo: 79
87%
Zrada Více vydání = více obálek.

Orson Scott Card

Zrada

Kategorie: sci-fi

originální název: A Planet Called Treason
jiný (obecně známý) název: Treason
originál vyšel: 07/1979

vydání: Návrat -> (web) 2000; Laser-books (web) 2011

odkazy: 6x [recenze]


Komentáře:
Ekyelka  | ***** 19.10.2006 21:54

Zvláštní svět, ve kterém každý z klanů ovládá jednu určitou zvláštnost. Lanik se vlivem osudu pohybuje od jednoho klanu ke druhému a nevyhnutelně dospívá k poznání, které osvobozuje: jeho i celý jeho lid. Čtivé, perfektně vystavěné dílo.

Svarec  | **** 22.12.2011 12:17

Hodně dlouho trvalo, než jsem se do toho začetl. Dost mě zarazil fakt, že zatímco se kniha navenek tváří jako čisté sci-fi, je to v podstatě fantasy s ojedinělými a nepodstatnými sci-fi prvky. Nicméně příběh se postupně slušně rozjel a v podstatě mě nepustil až do konce, Card umí psát velmi čtivě a poutavě. Jsou tady však jisté nedostatky, kterých jsem si nemohl nevšimnout. Tak zaprvé, příběh hodně dlouho nemá žádný jasný směr. A zadruhé, zhruba od poloviny knihy je hlavní hrdina v podstatě nesmrtelný. A tohle je přecijen o trochu jiný žánr, než kupříkladu Kulhánkovo Stroncium, aby mi to nevadilo… Každopádně nic z toho nebránilo tomu, abych si Zradu užil. 80%

trudoš  | *** 11.04.2017 23:58

Dobrodružná science fiction po vzoru Gulliverových cest, kdy s pomocí jednoho hrdiny poznáváte záhady tajuplné planety jménem Zrada. Což bohužel není můj šálek kávy. Já prostě tenhle druh putování, kdy je všechno jen efekt pro efekt, moc nemusím a to ani ve fantasy. Tady se navíc připojil i problém ztotožnit se s hlavní mužskou postavou, která půlku románu stráví v těle ženy. Možná v tom byla nějaká skrytá komika, mě to však jen iritovalo, protože to v důsledku nemělo jiné opodstatnění, než něčím ozvláštnit už tak nudný děj. Ono i samotné cestování a odhalování tajů různých kultur a společenství nemá ve výsledku jinou funkci, než ukázat, co všechno dokáže Orson Scott Card vyložit na stůl. Tedy ne že by v tomhle ohledu měl trpět nějakou méněcenností. Celou dobu pak čekáte zásadní odhalení, které celé dosavadní vyznění převrátí, otočí, překroutí, či alespoň nějak gymnasticky zpracuje. A ono prostě nic. To se přiznám, že i Mark Stone mě dokázal překvapit na daleko menším prostoru.



WebArchiv - archiv českého webu