kniha » Most
chce si přečíst 2 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 23
hodnotilo: 11
74%
Koupit knihu:
Minotaur
Most

Iain M. Banks

Most

Kategorie: sci-fi

originální název: The Bridge
originál vyšel: 1986

vydání: Argo (web) 2003

odkazy: 4x [recenze]


Komentáře:
trudoš  | *** 20.03.2016 23:30

Iain Banks tentokrát představuje svět, ve kterém lidé žijí na zdánlivě nekonečném mostě. Každý člověk zde má svůj ohraničený úkol, svůj ohraničený život a své ohraničené touhy – takové malé ozubené kolečko v obrovském všepojímajícím kolosu. Když se tedy objeví pan Orr, který neví kam patří, je to trochu záhada. Pomocí výkladu snů se snaží zjistit o sobě trochu víc, jenže jak se jednou zapletete se sny, jste na nejlepší cestě přijít o příčetnost…
Most je natolik zvláštní knihou, že ji lze snadno odpálit jako výplod šílence, stejně jako citovat při intelektuálních dýcháncích. Dějová linka takřka žádná, spíš se jen klouže po povrchu příběhu, jehož jádro si člověk musí domyslet sám. Základním stavebním kamenem jsou hravé dialogy, surrealistické situace a především čtenářská odolnost. Po jazykové stránce předvádí autor fantastickou akrobacii, která pro mě však ztratila na kouzlu, když jsem se v románu ztratil rychleji než Alenka v říši divů. Čtení rozhodně pro ostřílenou a otevřenou mysl.

Lucc  | ****1/2 25.05.2021 12:29

Oproti v podstatě přímočaré Vosí továrně a Písni kamene se v Mostu Banks pouští do formálního a stylistického experimentování ne nepodobného Atlasu mraků, který je ale o téměř dekádu mladší. V knize objevíte nejméně 3 roviny vyprávění, každou z jiného prostředí a psanou samozřejmě jiným jazykem. Tak nějak se očekává, že se propojí a čtenář na konci řekne „aha“, což se sice úplně nenaplní, ale zase nemohu říct, že by vše dohromady nedávalo smysl. Dává, jen nejspíš jemnější než je můj hrubý lakmusový papírek čtenářského citu sto hodnotit jako geniální.
V linii Johna Orra a Mostu se mísí realistická fantasie (konstrukce mostu a jeho uspořádání, sociální vazby) a fantasmagorie (sny). Je to antiutopie s kafkovskou příchutí. Velmi dovedně napsaná, jen jdoucí odnikud nikam. Slečnu Arrolovou bych ovšem moc rád poznal osobně.
Nejstřeštěnější je linie barbara sestupujícího do Hádu. Práce na textu Bankse určitě velmi bavila, zato u překládání ji provázelo nejspíše pravidelné vyměňování studených obkladů na různým místech těla páně Kantůrka, ale myslím, že si s tím nakonec poradil bravurně. Text je plný patvarů slov, v nichž vás možná bude a možná také nebude bavit odhalovat smysl. Mne to bavilo. Pikantnost tomu dodávají dobře známé, ovšem zpitvořené reálie z řeckých mýtů. Ještě že tam jsou. Jinak by se čtenář naprosto ztratil a určitě by to většina nedočetla.
Třetí linie je velmi civilní. Jde vlastně o společenský román o životě a vztahu skotských milenců od jejich vysokoškolských let někdy v šedesátkách po zralou dospělost v osmdesátkách. Je v ní spoustu odkazů na reálná místa, hudbu, politiku. Tato rovina Mostu se mi četla nejlépe. Je sice obyčejná, ale prodchnutá lidskostí a jakýmsi smutkem. Bez moralizování mne provedla velkou část života postav s jejich chybami, prohrami, nadějemi a strachy. Napadlo mne, že bych to dal přečíst ženě. Jen tyto vyzobané části. Ale neudělám to. Je to asi spíš chlapská záležitost.

Banks píše naprosto brilantně. Všechny formy zvládá s grácií. Most v mých očích selhává tedy jen a pouze v určité samoúčelnosti experimentů a jejich nedostatečném logickém propojení. Ale Banks nechce být řemeslník jako spisovatelé thrillerů. Chce být a je umělcem. Ne nadarmo se psychoanalytik Johna Orra jmenuje Dr. Joyce. Pro sečtělé a uměnímilné příjemce budou Banksovy vize i způsob jejich provedení ambrózií a mlékem z božských ňader Athéniných. U mne, nedochudčete, se osvícení nedostavilo. Ovšem… nebyla cesta k nenaplnění nakonec tím cílem?



WebArchiv - archiv českého webu