kniha » Piknik u cesty
v Top10 53 | chce si přečíst 16 | chce mít v knihovně 7 | má v knihovně 222
Piknik u cesty Více vydání = více obálek.

Arkadij Strugackij
Boris Strugackij

Piknik u cesty

Kniha vyšla i pod názvem:
Stalker
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Tato kniha je částí i jiných knih: Stalker*

Kategorie: sci-fi - audiobook - podle filmu/zfilmováno

originální název: Пикник на обочине ▫ Piknik na obočině
jiný (obecně známý) název: Roadside Picnic
originál vyšel: 1972

vydání: Mladá fronta (web) 1974; Mladá fronta (web) 1985; Triton (web), Laser-books (web) 2002; Triton (web) 2010; Triton (web) 2011; Triton (web) 2016; Triton (web) 2021

odkazy: 9x [recenze], 1x [film]


Komentáře:
Gwin  | ***** 20.05.2007 19:35

Jedná se o skvost mezi sci-fi. Nic podobného jsem nikdy předtím nečetl, ani myšlenka není převzaná, naopak je velice originální. Kdo má rád sci-fi, musí si tuto knihu přečíst.

zdenda  | ***** 06.03.2008 17:42

Opravdu něco tak „silného“ se povede skvělým autorům jednou za život (horším nikdy). Film (ani hra) už nejsou tak úžasné. Jedna z mých nejoblíbenějších knih.

Majkl  | **** 19.03.2008 22:05

Kniha so zaujímavým námetom – Zem bola len ako miesto na piknik – zastavili sa tu Hostia, popiknikovali, pár odpadkov tu zanechali a odišli. Autori opísali spoločnosť silne ovplyvnenú Návštevou, plnú stalkerov – hľadačov artefaktov. Kniha je ozdelená na štyri časti, z ktorých sa mi najviac páčila prvá a posledná časť – pre miesto deja – Pásmo. Od knihy som čakal niečo viac, pár odpovedí na otázky nezodpovedené, viac deja odohrávajúceho sa v Pásme, viac opisu fungovania a inakosti Pásma. Celkovo je to vydarená kniha s nápadom, z ktorého sa dalo ešte veľa vyťažiť.

warrior.soul  | ***** 29.07.2008 12:40

Jeden z nejoriginál­nějších námětů, co jsem kdy četla. Vskutku nutnost pro všechny, kteří jsou již unaveni „klasickými“ invazemi. Autoři dokáží čtenáře napínat a tak jen naznačují a nevysvětlují. Mistrovské dílo!

Duirin  | ***1/2 01.08.2008 23:48

Stalker je považován za jeden z nejlepších románů bratrů Strugackých. Přiznám se, že jsem od nich nic jiného nečetl, ale musím říct, že kniha mě nijak extra nenadchla. Jediné, co hodnotím jako výborné, je myšlenka, námět, originalita. Kniha je rozdělena do čtyř částí, které se odehrávají vždy po několika letech od té předchozí. Bohužel mi ale prostřední dvě části připadaly vesměs nudné.

tomts  | ***** 26.08.2008 21:19

Jestli pak víte, že kniha vyšla ve třech různých verzích, kde jsou různé alternativní konce. Všechny se dali číst i ČSSR. Jinak výborná záležitost. Mám na dvd i fenomenální ruský film.

magnas  | ***** 30.12.2008 01:05

Tak tomuhle říkám knížka co má atmosféru. Děj se se dopředu ani tak neposouvá, jako spíš plíží jako Stalkeři Zónou, ale aspoň je čas si vše v klidu vychutnat, včetně mrazení v zádech z toho, co člověka může čekat za přístím krtincem.

Const.ex  | ****1/2 16.03.2009 15:47

Vskutku hodně zajímavá kniha.. ať už námětem nebo zpracováním. Ale výsledný obrázek o knize se muže velice měnit čtenář od čtenáře. Právě u této knihy záleží hodně na představivosti a jak si čtenář s příběhem pohraje.. Napoprvé jsem četl knihu hltavě, bez vize a vlastní invence. Ale hned jak jsem jí dočetl, tak jsem ji otočil zpět na začátek a začel znovu.. s jiným pohledem na věc a světe divse bylo to mnohem lepší a zajímavější čtení.

MaxDax  | ***** 11.10.2009 16:12

První knížka od Strugackých, co jsem kdy četl. A pak Les, Je těžké být bohem a další a další… Občas mě chybí to nadšení z každé nově vyšlé knížky jako tehdy…

T'Ana  | ***** 10.04.2010 09:11

Nedávno jsem si knihu přečetla znovu, abych si oživila dojmy z ní. Děj nechvátá, ale ani není vyplněný vatou, každá scénka má svůj účel a smysl v celkovém obrazu. Vše není polopaticky řečeno, čtenář musí zapojit trochu fantazie, ale to neznamená, že by autoři kašlali na logiku, naopak, jak fantazie pracuje, vtáhne vás do Pásma a vy ležíte se stalkery na zemi a doufáte, že další krok nebude poslední. Kniha není akční řežbou, kdo ji začně číst s tímto očekáváním, bude těžce zklamán. Kdo chce začít poznávat ruskou klasickou sci-fi, podle mě není lepší volba.

pull  | ***** 14.08.2010 20:26

Tohle je přesně ten druh sci-fi, který mám nejradši. Čtivé zamyšlení nad námi lidmi a naší společností s dobře vykreslenými postavami, silnou atmosférou v kulisách našeho oblíbeného žánru.

PS: Opět kniha, která mě dohání k myšlence smazat TOP 10, protože se tam nic nevejde ;-)

BorgDog  | ****1/2 18.09.2010 14:14

Klasika, u které lituji, že jsem si ji přečetl až nyní. Vysoké hodnocení si rozhodně zaslouží, jakmile čtenář pochopí, že toto není, neměl být a nebude akční román, musí kvality ocenit. Jako hlavní klady bych vyzdvihl kromě samotného námětu vývoj, kdy v jednotlivých povídkách sledujeme životní peripetie jednoho „obyčejného stalkera“ (který není superman a zdaleka ne všechno mu vychází, jak by si představoval) a současně vývoj světa, proměnu smýšlení lidí, jejich postoje k Zóně, i proměnu hlavního hrdiny. Právě toto je asi nejzajímavějším motivem Pikniku, skvěle zpracovaným, a zajímavým i v případě, že jsou vám lhostejné filozofické úvahy nebo nesouhlasíte se závěry, ke kterým vedou – souhlas zde prostě není nutný.

Za co bohužel shazuji hodnocení o 10% je závěr posledního příběhu. Otevřený konec nevadí, ale nevyjasněné otázky kolem „Zlaté koule“ ano, a rovněž postoje, ke kterým v této povídce hlavní hrdina dospěl, mi už příšly příliš „vyostřené.“ Na druhou stranu, při troše zamyšlení se mu nedá moc divit. Rozhodně by mne zajímaly alternativní konce, o kterých jsem četl, a které podle mě dokládají, že autoři sami si nebyli jistí, jak Piknik u cesty uzavřít.

Tua  | ***** 15.01.2011 04:14

Skvělé sci-fi zabývající se otázkou co by se stalo, kdyby na naší planetě přistáli jiné inteligentní bytosti -výsledek? Nevšimli by si nás, zato by okolo sebe poházeli různé odpadky (stejně jako mi po sobě můžeme zanechat u cesty zbytky pikniku aniž by jsme si všimli že poblíž stálo mraveniště), z našeho pohledu artefakty svojí technologií překračující několik vývojových mezníků. Kouzla a čáry, většinou smrtelné se dějí v místech přistání -zákeřné pasti. Přesto pár odvážlivců denně proniká do zóny s vidinou obrovského zisku z prodeje artefaktů, novodobí zlatokopové -Stalkeři.

Ani podruhé neztratil Piknik nic ze svého tajemna, naopak: teprve napodruhé si člověk vychutná některé záležitosti do sytosti. Totiž, sehnal jsem si vlastní výtisk a studoval ho kvůli tomu scénáři co připravuji.

Martyrius  | **** 23.08.2011 03:00

Výborná sci-fi od svérázných ruských bratří, mistru žánru. Jsou ve světovém měřítku opomíjení, ale to mnoho tehdejších, východních.

Takže kdo autory zná, pozná zde jejich specifický rukopis. Zajímavá premisa, popularitě též přispěla Černobylská havárie, kdo by neviděl podobu se zónou, čehož se později chytly i PC hry ze série Stalker, též od východních bratrů. No ale ještě dřív měl příběh štěstí v podobě Andreje Tartovského. Těžko říct, co je lepší, film nebo kniha. To je jako srovnávat Kmotra knihu-film. Jedno umělecká vizuální pastva pro oči, druhé kniha z „té doby“.

Stalkera jsem nečetl (pokud to dobře chápu, je to to samé, jen se známějším názvem), ale Piknik na obočině mi učaroval. Je to velice dávno a jistě, je úžasná, ale není to best-off žánru. Myšlenka je skvělá, ale kniha příliš krátká na to, aby jí naplno využila. A stejně se to zčásti stočí na existenční drama a pár neduhů, které tam být nemusely (ale autoři tak jsou zvyklí psát).

Fajn, rozhodně doporučuji (základ východní sci-fi), ale ne nejlepší.

GeRony  | ***1/2 29.04.2013 16:19

Neviem ci len proste vychodna sci-fi nie je moj pre mna to prave orechove, ale ja som z toho vo vytrzeni nebol. Jasne, niektore napady su celkom fajn, takisto atmosfera Pasma, cele mi to vsak vyznelo, hmmm, proste nezaujimave… PS Nerozumiem tomu vysvetleniu o pikniku na planete Zem, ked v uvode je tusim odhalenie, ze ked sa spoja jednotlive Pasma na Zemi, jedna sa ako keby o priestrely.

gan112  | ***** 08.10.2013 15:25

Vynikajúci kúsok a to som si knihu kúpil len kvôli tomu že bola lacná (Je ťažké byť bohom ma predtým nenadchla). Kniha je pre mňa aj zmes žánrov (sf, gangsterka, zombie, akčňák, trocha filozofie…)skrátka pre každého niečo (všetko). Koniec je veľmi napínavý ale podľa mňa by si žiadal trochu viac jednoznačnosti v mysli Roderika. Na záver sa to s ním točí až sa divíte o čom točí, ale rozhodne nie o niečom nezaújmavom. Úplne mi ale učarovali dialógi.
Raz darmo pri tomto románe platí že dva je viac ako jeden.

Methat  | ****1/2 17.01.2015 14:34

Na túto knihu som sa strašne tešil. Nie je tlustá, takže nevyžaduje veľa času na čítanie. Veľmi dávno som hral hru Stalker, ktorá čerpala podľa knihy, a tak som mal možnosť porovnávať. Herný Stalker mal hutnejšiu atmosféru, pretože mohol byť konzumentovi podaný obrazne a bol usadený do ukrainskej oblasti černobylskej elektrárne. V knihe sa nachádzame niekde v Severnej Amerike, takže si nemôžeme presne urobiť obraz, ako to tam vyzerá. Je jasné, že FPS musí byť akčné, no kniha akčná nie je. Ľudia tu bojujú len s „pascami“, ktoré tu nechala mimozemská rasa pri ich „návšteve“. Herný Stalker pracuje s výbuchom elektrárne, kde následne radiácia zmenila faunu a flóru podľa svojho gusta. V knihe sa mi páčili preklady na anomálie, no čitateľ zistil až po čase, čo robia. Ničmenej hlavná úloha Stalkerov zostala – hľadať artefakty. A o tom je aj celá kniha. Aby som zavŕšil všetky druhy umenia (ano, hry považujem za umenie), dám si ešte film od Tarkovského.

mato_klerik  | ***** 13.03.2016 16:59

Zaujímavo magická knižka. Jednoducho napísaná, ale vzbudzujúca zvedavosť. O mimozemskom kontakte sa veľa nedozvieme, ale vôbec to nevadí. A je tu zaujímavo vykreslený vzťah postáv k alkoholu…

Clarice  | **** 30.06.2016 13:21

Spokojenost. Příběh s takovým svérázným stylem a hrdinou úplně obyčejným, až působil mnohem lépe, než kdejaký komiksový superman. Události jeho života se odvíjejí v takovém, pro život neprosto přirozeném tragi-komickém rámci. Působilo to spíš jako vyprávění souseda, který se staví na čaj a přitom má potřebu se vykecat :).

Dilvermoon  | ***** 09.03.2017 15:54

Podle mého názoru jedna z nejčtivějších a pro široké masy čtenářů nejpřístupnějších knih bratrů Strugackých. Skvělý příběh o oblasti kdesi na Zemi, která je plná záhadných věciček, ať už prospěšných, nebo smrtících. Komáří mýtiny, skořepiny, ježibabí rosol, zlatá koule… Je tam toho dost na sbírání. Krátký román, ale je v něm více podstatného děje, než v mnohých knihách, které mají stovky stran. A jako často u Strugackých se na pozadí promyšleného a atraktivního příběhu schovává i něco dalšího. „Vy si myslíte, že vám poděkuju, že jste mě nechali naživu, když jiní se utopili? Nic takového, kdepak. Já vám děkovat nebudu.“

ippokorny  | ***** 11.09.2017 07:30

V roce 2014 vybuchla munice ve skladu ve Vrběticích na Zlínsku a munice a zbraně se se rozletěly po areálu. Areál se sklady je stále ohrazený a stále plný munice, která hrozí výbuchem, proto ho nepřetržitě hlídá policie a ochranka. Přesto dva čeští „stalkeři“ do areálu chodili a odnášeli samopaly a možná i jinou munici či zbraně. Máme tak „stalkery po česku“.

SONP  | *** 27.04.2018 07:15

Ke kultovním knihám se píše komentář poměrně špatně – buď dáte automaticky pět hvězdiček, ale pak to vlastně není váš názor na knihu, anebo dáte míň a sesypou se na vás všichni fanoušci a budou vám spílat do literárních ignorantů a milovníků braku. Osobně jsem se nikdy netajil, že jsem byl vždycky spíš příznivcem brakové sci-fi, než té přísně intelektuální. Nikdy jsem se třeba nestal příznivcem Bradburyho, a právě k němu bych Piknik u Cesty přirovnal – obtížně čitelné, příliš komplikovaný jazyk, neodsýpající příběh. Z podobného soudku je pro mně taky Lemův Solaris – podobně jako v tamních popisných pasážích o úkazech na planetě se tu Strugačtí na mnoha a mnoha stránkách přehrabují v surreálnu, které panuje v pásmu. Asi ne náhodou si obě dílka vzal na paškál Tarkovskij a natočil z nich dva pro mě zcela nestravitelné, leč rovněž kultovní sci-fi filmy. Moje výsledné hodnocení je průměrné, protože otevřeně přiznávám, že jsem se většinu knihu trochu nudil při utápění v básnickém popisnu a nedostatku příběhu. 3 hvězdy dávám za zábavnou úvodní výpravu do pásma v „papuči“ a za Pillmanovy úvahy o Hostech, které jsou možná to jediné pravé sci-fi v knize. To ostatní je pro mě asi vysoká lyrika, na kterou nestačím (a nechci stačit). Moje setkání s bratry Strugackými cca po 30 letech (naposledy jsem v dětství četl Špunta) tedy nedopadlo úplně ideálně – možná příště.

Gaarq  | ***** 02.02.2019 18:46

jedno s klasických děl SF, které umně kloubí téma setkání s emzáky (v tomto případě hodně lemovsky – prostě jim vůbec nerozumíme a nemáme tušení, jestli vůbec můžeme), osobní příběhy (především zrzka) a docela nový žánr literární „adventury“. to poslední je pro mě asi nejméně zajímavé, ale zase využívá zkušeností z života v sojúzu, protože využití matiček k předběžnému průzkumu terénu nemá chybu. samotné úvaze na téma, co to vlastně pásmo je, je věnována nevelká část dialogu vědce a obchodníka s artefakty, nicméně je docela silná a vnáší další dávku pesimizmu do rozjuchané doby SF podpořené výsledky kosmonautiky. a zrzkův příběh je příběhem normálního chlapa, kterému jsou emzáci u zádi, který chce žít, který má rodinu a probíjí se, jak to jde. ale i tenhle člověk neváhá, aby zachránil život partnerovi, neváhá, když je to třeba a uchovává si nějakou jiskřičku idealizmus, která překvapuje i jeho samotného.

MartinJ  | *** 26.03.2021 14:04

Já se řadím k těm, kteří z knihy nebyli až tak nadšení. Pro mě nejlepší, a vlastně jediná pořádná „scifi“ část knihy je rozhovor Richarda Noonana s dr. Pillmanem o hypotézách, proč vlastně Zóny na zemi jsou. Od experimentech s lidstvem až po náhodný odpad vzniklý při „pikniku u cesty“. Ostatní části by se ve skutečnosti obešly bez scifi kulis. Kdyby šlo o hledání zlata v nebezpečných bažinách či tekutých píscích, vyšlo by to vlastně nastejno.

Až po dočtení jsem si ale uvědomil, že tam ale přece jen ještě jeden „scifi“ moment je. A to jsou úvahy o „statičnosti“ lidstva – že vlastně ani žádná návštěva mimozemšťanů nemá šanci vykolejit lidstvo jako celek z jeho dosavadního směřování. V jedincích se projevují stále tytéž ctnosti i nectnosti, takže lidstvo jako celek je přes ovlivněné osudy jednotlivců stále stejné. To je vlastně takový „experiment s celým lidstvem“, který nejde dělat jinak než v literatuře. Za to má kniha v mojich očích velké plus.

A pak je tam jeden podle mě zajímavý aspekt: kniha byla napsána v 70. letech 20. století autory, kteří neměli jinou zkušenost, než tu sovětskou. Snažili se popsat fugnování „amerického kapitalismu“, ale podle mě ve skutečnosti spíše popsali „ruský kapitalismus“, jak se vyvinul od 90. let dál. Je to ale celkem logické, prostě vyšli ze své osobní zkušenosti a tendencí sovětské společnosti 70. let a to ovlivnilo jejich představu o tom, jak asi vypadá americká společnost. Je to stejné, jak když ve Star Treku ze 60. let všichni nosí účesy a módu ze 60. let. Ve své době si to nikdo neuvědomil, snažili se vytvořit „módu budoucnosti“, ale s odstupem je zasazení do doby vzniku jednoznačné. To samé lze podle najít u téhle knihy.

Strýček Biolit  | ***** 27.10.2022 23:50

Kultovka. Poprvé jsem knihu četl před více než deseti lety. Nepamatoval jsem si z ní zhola nic – snad jen to, že se mi kniha tehdy strašně moc líbila, skvěle se četla a přišla mi krátká. Novému vydání (k němuž se ještě dostanu) jsem proto neodolal a začal číst…Po přečtení je třeba poopravit můj tehdejší pocit – kniha není krátká, kniha je akorát. Je to jeden z těch vzácných případů, kdy v textu není ani scéna…co scéna…ani slovo navíc. Četlo se mi to parádně i nyní a líbilo se stejně moc jako tehdy. Zajímavá pro mě byla otázka, proč jsem si skoro vůbec nepamatoval děj – ano, od posledního čtení uplynula dlouhá doba, aspoň střípky by mi v paměti utkvět měly, zvlášť když se mi kniha líbila. Inu…odpověď jsem nalezl při druhém čtení – ono se v knize, rozdělené na čtyři pasáže, zase tolik neděje, žádné velké zvraty, žádné (klidně i doslova) výbušné události. No vážně. A když se děje, a jsou to věci sebepodivnější, hrdinové je berou tak jako…no…s klidem (minimálně navenek). Bez hysterie, bez patosu, zkrátka stylem: „boha, to zas bude den“. Velkou devizou je atmosféra – té má kniha na rozdávání – ať už je to atmoséfra Zóny nebo města kolem ní.

Nové – kompletní, necenzurované, nově přeložené – vydání je kapitola sama pro sebe – je uděláno moc hezky, má předmluvy a doslov, které vysvětlují a osvětlují vznik románu, boj o jeho vydání, historii českého překladu, historii různých verzí (byť samy sobě místy tyto doprovodné texty lehoulince protiřečí). Jako bonus je několik stran o cestě románu k filmovému zpracování. Nechybí autorské medailonky. Překlep – či spíše „nedoklep“  – jsem našel jen jeden. Bez dalších keců – vymazlená kniha, která by i majitele/čtenáře staršího vydání mohla přesvědčit k novému přečtení.

jasonix  | ***** 09.02.2023 12:29

Ježibabí rosol tu vyplazuje své modré lihové jazyky, ale pohádka to není; po hřbitově se plíží strašáci a horor to také není; stalkeři bojují s tisícem nastrah, ale neni to ani survival ani western… :-) Piknik má v sobě kousek od všeho, ale je to především pořádná scifárna a jedna z prvních, co jsem četl (už na zakladní škole!). Salátové první české vydání mám po tatínkovi. A k návratu k němu (po jářku 38 letech) mě inspirovalo nedávné čtení Obchodníků z Venuše, kteří vyšli ve stejnem roce (1972) na druhé straně oceánu. Jako bych tu cítil jakousi příbuznost se světem Heechee, ale Pásmo je cizejší, nebezpečnější, kontroverznější. Je to jizva, smrtelně nebezpečná past i El Dorado. Nebo taky jen hromádka odpadků po svačince emzáků. Autoři jeho prostřednictvím analyzují především člověčí motivace, zájmy, temné i světlé stránky duše. Ale mezi řádky si rádi zafilosofují na téma Rozumu, Víry či odlišností člověka od zvířete a neopomenou si rýpnout na adresu konzumního životního stylu nebo „vojensko-průmyslových komplexů“. Moje best of a jedna z „biblí“! Zjistil jsem, že i po té době si pamatuji skoro všechno a neztratila pro mě nic ze svého kouzla.



WebArchiv - archiv českého webu