LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@Sherudan[18]: @toms[19]: @ce[20]: jo jak pise tomts a ce…
jinak z podobneho soudku vetsich raritek vydanych za protektoratu a zaroven se jednajici o dost drsnou sovetskou propagandu povazuju tohle:
https://www.legie.info/kniha/2888-strazci-polarni-stanice
prvni vyd. u nas v roce 1940…
kdo cetl vydani pozdejsi z roku 1946 (nebo komiks z ABC 1959–60), tak vi, ze tam je drsnej protifasistickej prvek…
jak to mohlo vyjit?! byl preklad v roce 1940 drsne prepracovan a cenzurovan?
…neni tomu tak! sveho casu jsem patral a nasel to stare vydani v rustine ze ktereho v roce 1940 ten preklad vychazel a opravdu v puvodnim vydani byly ti Zlouni Britove a ne Nemci … stejne jako u toho ceskeho 1940 versus 1946…

…ostatne totez udelal treba nas Troska ve Vladci morskych hlubin nebo Paprsky zivota a smrti versus Pistole miru :)

@toms[19]: A také tam Mazáč udělal drobný redakční zásah. Původně expediční loď při návratu se všim všudy zabavil rakousko-uherský křížník (vypukla 1. světová válka) – loď se pak někde najde, ale totálne vybraná, a křižník se někde potopí, členové expedice přežijí, protože je vysadili na břeh. V Mazáčově verzi potkají ruský křižník, který je varuje, že je válka, ale expedice pokračuje přes varování původním kursem a pak se naleznou jen trosky a deník, jinak se vše i s členy expedice potopilo.

@Sherudan[18]: Já bych v tom tedy zase tak velkou záhadu neviděl… Určitě to vyšlo ještě před Operací Barbarossa a do té doby nebyli Němci se Sověty oficiálně nepřátelé, takže nebyl důvod k zásahu protektorátního cenzora.

Co je pro mne největším překvapením: tahle kniha sovětského (!) autora u nás poprvé vyšla v roce 1941, tedy za nacistické okupace…

@FerryH[16]: Hele kdyby k tomu udělali normální obálku a pod tím bylo tohle, neřeknu ani popel. Ale v první linii to moc neobstojí. Škoda, tahle kniha tu roky nevyšla a ty ilustrace opravdu stojí za to. Škoda. A ne že by to Albatros neuměl. Když se podíváš na Ransomovky, tak tam jsou ty knihy taky bez obalu a vypadají skvěle.

@louza[15]: aha, jasne … to bude takovej to cemu rikaj „matne lamino“ a tam ty barvy dost casto dostavaj zahul… skoda… :O(

to fakt uz mohli udelat klasickej prebal … ;O(( to by bylo luxusnejsi a lepsi… :O)

@FerryH[14]: https://ibb.co/s66JTFF

Nevypadá to, ale je to skutečně focené jako jedna fotka bez jakýchkoli úprav. Jen jsem srazil rozlišení na půlku, aby to nebylo tak velké.

@louza[13]: je nekde videt skutecna obalka a ne ten nahled vychazenici ze zdroje grafika?
rad bych to porovnal … pravda ale je, ze obalky – s tim maj tiskarny a nakladatele dost casto problem… vetsinou to i dela jina tiskarna anebo jinej stroj… a pak to takto dopada… :O( krasna kniha v prisernem oblecku… :O(

@barbar[8]: Tak jsem to pořídil, abych to překontroloval.

Asi úplně nejlépe dopadly lakovky. Kniha má sice tradiční albatrosí formát, takže to nejsou žádní obři, ale kontrastně to vyšlo naprosto úžasně a i po stránce ořezu je to zdá se více než v pořádku. V porovnání s nedávnou monografií Širým světem mi to tady přijde ještě o trochu lepší a výřez větší, což mě velmi mile překvapilo.

Pérovky jsou diskutabilní. Koukám, že ono už v SNDK to nebyla žádná hitparáda a i tady se najde pár kreseb nesoucí digitální stopu v podobě přerušených nebo kostičkovaných čar. Když ale vezmu v potaz, jak vypadají originály z tohodle období a že to dědek Burian spíš frézoval než kreslil a s oblibou používal vlasové tahy perem, které i soudobá citlivá scanovací technika interpretuje spíš jako šum, než jako čáru, tak většina z nich vlastně vypadá ještě docela v pohodě. Nevím z jakého čerpali zdroje, ale troufnu si říct, že pokud jsou tohle scany z knížek, je ve většině případů výsledek asi maximální možný. A stejně. Koho vlastně zajímají pérovky…kromě mě?

Facka přišla ze strany kde jsem to fakt nečekal a to přímo z obálky. Krásná červená kontrastní obálka s SNDK se absolutně nemůže rovnat šedivé blitce co má kniha na vnějším obalu. Chvíli jsem na to zíral a fakt jsem myslel, že mi vypadl kontrast v očích, nebo co…Nevím jestli za to může materiál potahu knihy (plátno?), který to nasál, nebo prostě došly barvy, ale tohle tedy na pultech opravdu nezazáří. Z obálky kompletně vypadl fragment vybuchující sopky stažené do černého pozadí mimo hlavní rámeček, které je vidět v náhledu na oficiální stránce :

https://cdn.albatrosmedia.cz/Images/Product/50153702/?ts=637292991064200000

Z náhledu je vidět, že grafik to evidentně zamýšlel poněkud jinak, než jak kniha ve skutečnosti vypadá. Albatros to moc nedělá zřejmě z důvodu ceny, ale tady by opravdu nebyl od věci lakovaný papírový obal, který by tohle zakryl.

@barbar[11]: Nojo, jenže po bitvě…znáš to. Když ještě pan Krum bydlel v Dejvicích měl jsem to od něj co by kamenem dohodil…a myslíš, že mě napadlo tam někdy zajít? Holt je asi lidská přirozenost, že nevidíme to co máme a chceme to co mít nemůžeme…

@louza[10]: Krátce po revoluci mi Honza Kantůrek říkal, že Burianova dcera rozprodává mraky mistrových originálů. Dokonce prý ve vile někde poblíž místa, kde bydlím. A za hubičku. Perovka za pár stovek, velký obraz za pár tisíc. Dodneška by si nafackoval, že jsem nezabavil rodinnou pokladnu a nezašel tam, ale holt jsem byl mladý a nezkušený… :)

@FerryH[9]: Tak tak. Proto osvícenci nakupují třeba lovce mamutů z padesátých let v dobrém stavu z antiků, protože tam to šlo z originálu. Časem se originály rozprodaly a co paradoxně nevyvlastnili (rozuměj nezachránili) komunisti prvorepublikovým nakladatelům, nebo nezaložili do archivu sami a z čeho časem vznikl Burianův archiv v rámci památníku národního písemnictví, to je díky rozprodání (rozuměj rozkradení) mezi prostý lid nenávratně ztraceno.

Takže na druhou stranu albatros chápu. Je možné složit sérii originálů pěti akvarelů jako třeba u plutonie, dokonce i větší série kvašů se dají u soukromníků dohledat, ale dát dohromady pětatřicet pérovek z nichž každou Burian daroval, nebo prodal po stovce někomu jinému je defakto nemožné. Tohle kolikrát nevytrasuje ani Ondřejův emisar Rosťa Walica. A i když, tak je podklad už dávno zežloutlý a restauruje se blbě. Navíc pérovky jsou jak známo póvl, pod umění, které žádného správného znalce malby nezajímá, tak co se s tím zahazovat…

mno Albatros ty Burianovky dela moc pekne … snad tohle dopadne stejne dobre jako ty Verneovky apod…
dejte vedet! sazim ze Kvaše z originalu dopadnou dobre… ale u tech perokreseb si uz nejsem tak uplne jistej… vetsinou se tema perokresbama nakladatele (ani Albatros) moc neserou… proste naskenuji tyhle obrazky ze starejch knih a ani to nijak necistej… :O(( je to poznat podle cernejch teceka carek, co evidentne nejsou soucasti obrazku, ale je to skvrna na papiru apod… :O(( par jsem jich takto videl a bohuzel i od Buriana :O(

@louza[6]: Možná si to i pořídím, abych knihu překontroloval! :)

abych se také opět zapojit do debaty, podle cenových indexů dnešních 369 kč odpovídá 21 kčs roku 1956, což pěkně koreluje s cenou uvedenou pro vydání z roku 1956 – 21.45 kčs.

:-) Není nad diskusi sám se sebou oddělenou dekádami.

Osobně doufám, že ta soudobá kvalita bude výrazně lepší, než ty hnusný rozhozený barevný rastry z SNDK, kde jim to ujelo snad o půl cenťáku. Ke knize jsou komplet dostupné originály. Jestli tohle nedopadne jinak než špičkově bude to fail epických rozměrů, protože ilustrace tady jsou opravdu fantstický. Pevně věřím, že jim z toho nevypadne další Petr kachna a Chodanič se bude krotit ve své oblíbené ořezbačinové disciplíně. Pérovky pokud by byly prosím nekostičkované a čáry spojité.

@barbar[4]: Podívejte, dočkali jsme se odpovědi! 369 Kč. A s osmi vydáními to skoro vypadá na jeden z nejúspěšnějších fantastických titulů vůbec. Tomu mohou čelit leda verneovky.

@KeB[1]: A položme se na otázku, kolik by byla prodejní cena takovéhle knihy, kdyby ji někdo v téhle kvalitě vydal dnes. 399 Kč? 449 Kč?

@KeB[1]: No, pokud je to opravdu vydání z roku 1957, je to poměrně raritní slovenské vydání – tzv. 2 varianta, které obsahuje navíc 3 perokresby Z. Buriana, které v jiných vydáních nevyšly. Náklad nebyl (na tehdejší dobu) nijak převratný, takže 249,– je silně pod maximální prodejní cenou (na aukcích třeba i 10× vyšší). Já se také divil, když jsem viděl prodávat verneovky za 40.000,– a první číslo Čtyřlístku za 24.000,– Ale holt, když se najdou lidi co to zaplatí?!???

@KeB[1]: 1 Kčs v roce 1957 je určitě více než 10 dnešních Kč, takže zas tak divná věc to není, navíc, asi jde o nějakou raritku, po které je poptávka.

Vydání z roku 1957 v Prostě­jovském antikvariátě za 249Kč. Přičemž původní cena byla tuším 21,45Kčs, to jen tak pro zajímavost, protože tohle sem fakt nepobral…